Ovládnutí ohně prvními lidmi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dioráma ukazující výrobu ohně druhem Homo erectus v Národním muzeu v Ulánbátaru v Mongolsku

Ovládnutí ohně bylo zlomovým bodem v technologickém vývoji lidstva. Oheň poskytl zdroj tepla, ochranu před dravci, způsob, jak vytvořit pokročilejší lovecké nástroje a nový způsob úpravy jídla. Tento kulturní pokrok umožnil geografické rozšíření lidského druhu, změny v chování a patrně i cítění a myšlení. Vytváření ohně umožnilo prodloužit dobu řady činností do temných a chladnějších částí večera. Uhrančivost ohně také stála asi na počátku prvních rituálů, a tedy duchovního života člověka.

Nejčasnější odhady kontroly nad ohněm u rodu Homo se pohybují od 1,7 do 2 milionů let před současností.[1] Mikroskopické stopy dřevěného popela jsou v sídlištích Homo erectus prokázány před asi jedním milionem let.[2] Vypalované čepele byly nalezeny poblíž fosílií raných, ne zcela moderních Homo sapiens v Maroku, jejich stáří se odhaduje na 300 000 let.[3] Oheň začal být pravidelně a systematicky používán lidmi anatomicky moderními za účelem výroby nástrojů přibližně před 164 000 lety v Jižní Africe.[4]

Předpokládá se, že ovládnutí ohně byl postupný proces, který počínal pokusy oheň získat při lesních požárech nebo požárech savany. Podle některých badatelů byli hominidé k požárům intuitivně přitahování - tzv. teorie pyrofilního primáta.[5] (S tím souvisí i některé studie prokazující, že šimpanzi na oheň reagují mnohem klidněji než jiné zvířecí druhy a zároveň chováním, které připomíná rituál).[6] Další fází patrně bylo poznání možných účinků ohně na potravu (spálení těl zvířat), při prohledávání spálené krajiny - toto prohledávání je prokázáno i u západních šimpanzů (Pan troglodytes verus) a kočkodanů obecných (Cercopithecus aethiops).[7] Dále se předpokládá pokus získaným ohněm zapalovat (ať už z důvodů experimentálních nebo k zisku potravy), dále oheň uchovat - udržovat ohniště, a konečně oheň vytvářet za pomoci třecích zařízení (vrtání tvrdého dřeva do měkkého).[8]

Zisk ohně je rovněž velkým tématem antropologie a psychologie, „vaření“ jakožto klíčovému rituálu (převod z přírodního do kulturního) se ve svých pracích hojně věnoval zejména Claude Lévi-Strauss[9], pozoruhodný esej "zisku ohně" věnoval i Sigmund Freud.[10]

Freud o zisku ohně[editovat | editovat zdroj]

Freud v eseji O získání ohně tvrdí, že schopnost oheň získat a udržet byla podmíněna v pravěku psychologickým vývojem spočívajícím ve schopnosti zříci se „slasti uhasit oheň paprskem moči“. V tomto smyslu vykládá i známý starořecký mýtus o Prométheovi, přičemž si všímá podivného detailu, že Prométheus měl bohům ukrást oheň tak, že ho odnesl v duté holi, kterou Freud vykládá jako symbol penisu. Oloupení a podvedení bohové jsou pak symbolem nevědomí (Ono), což byl podle Freuda původní význam bohů v mýtech před tím, než se mohli stát reprezentanty Nadjá (tedy vyšších ideálů, svědomí, řádu apod.). Freud svůj výklad opírá i o některá opatření primitivních národů - například zákaz močit na popel a dětské myšlení, které močení spojuje s plozením (podobně jako řada starých mýtů). Podle Freuda se tak v mnoha mýtech, kde se sváří princip vody a ohně ve skutečnosti sváří sexuální a nesexuální funkce penisu (močení).[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JAMES, Steven R.; DENNELL, R. W.; GILBERT, Allan S. Hominid Use of Fire in the Lower and Middle Pleistocene: A Review of the Evidence [and Comments and Replies]. Current Anthropology. 1989, roč. 30, čís. 1, s. 1–26. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 0011-3204. DOI:10.2307/2743299. 
  2. Scientists Suggest Human Ancestors Used Fire One Million Years Ago | Archaeology | Sci-News.com. Breaking Science News | Sci-News.com [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ZIMMER, Carl. Oldest Fossils of Homo Sapiens Found in Morocco, Altering History of Our Species. The New York Times. 2017-06-07. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. BROWN, Kyle S.; MAREAN, Curtis W.; HERRIES, Andy I. R. Fire as an engineering tool of early modern humans. Science (New York, N.Y.). 2009-08-14, roč. 325, čís. 5942, s. 859–862. PMID: 19679810. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 1095-9203. DOI:10.1126/science.1175028. PMID 19679810. 
  5. PARKER, Christopher H.; KEEFE, Earl R.; HERZOG, Nicole M. The pyrophilic primate hypothesis. Evolutionary Anthropology. 2016-03, roč. 25, čís. 2, s. 54–63. PMID: 27061034. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 1520-6505. DOI:10.1002/evan.21475. PMID 27061034. 
  6. Šimpanzí krok k ovládnutí ohně | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2010-01-19 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (česky) 
  7. PRUETZ, Jill D.; HERZOG, Nicole M. Savanna Chimpanzees at Fongoli, Senegal, Navigate a Fire Landscape. Current Anthropology. 2017-08-01, roč. 58, čís. S16, s. S337–S350. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 0011-3204. DOI:10.1086/692112. 
  8. CHAZAN, Michael. Toward a Long Prehistory of Fire. Current Anthropology. 2017-08-01, roč. 58, čís. S16, s. S351–S359. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 0011-3204. DOI:10.1086/691988. 
  9. LÉVI-STRAUSS, Claude. Mythologica I – Syrové a vařené. 1. vyd. Praha: Argo, 2006. 426 s. ISBN 80-7203-644-0. 
  10. a b FREUD, Sigmund. K získání ohně, in Sebrané spisy Sigmunda Freuda, Spisy z let 1932-1939. 1. vyd. Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1998. 238 s. ISBN 80-86123-06-5.