Otročínská kyselka
| Otročínská kyselka | |
|---|---|
.jpg) Přístřešek nad pramenem | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Karlovy Vary |
| Obec | Otročín |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′5″ s. š., 12°53′32″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 5,6 °C (1975)[1] 8,6 °C (2016)[2] |
| Vydatnost | 1,8 l/min (1975)[1] 1,75 l/min (2016)[2] |
| Mineralizace | 1928 mg/l (1975)[1] |
| Obsah CO2 | 2647 mg/l (1975)[1] |
| Ostatní | |
| Typ | silně mineralizovaná studená kyselka[3] |
| Nadm. výška | 675[4] m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otročínská kyselka (rovněž Horní otročínský pramen) je volně přístupný minerální pramen v Otročíně, v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.
Geografická poloha
[editovat | editovat zdroj]Minerálka vyvěrá v Tepelské vrchovině v k. ú. Otročín jižně od obce Otročín, severně od města Teplá.[5]
.jpg)
Přírodní poměry a využívání
[editovat | editovat zdroj]Pramen Otročínské kyselky se nachází při západním okraji CHKO Slavkovský les, ovšem již mimo území CHKO. Leží na rozhraní mariánskolázeňského metabazického komplexu, tvořeného převážně amfibolitem, a tepelského krystalinika s převahou ruly.[6] Amfibolit má vliv na zvýšený obsah hořčíku v minerální vodě. Širší okolí je bohaté na minerální vody a již od středověku jim věnovali pozornost premonstráti z kláštera Teplá. První seznam okolních minerálních pramenů pochází z roku 1609. Bohuslav Balbín pořídil další seznam na konci 17. století a uvedl, že okolí Teplé je prostoupeno výbornými, zdraví prospěšnými lahodnými kyselkami, jež nelze ani spočítat.[7] Roku 2008 byl pramen a jeho okolí zrekonstruováno. Pro jímání byl zachován původní 70 cm dlouhý dutý kmen s vyrytým letopočtem 1819. Nad jímáním byl postaven nový altánek a okolí vydlážděno. U altánku je umístěná informační tabule. Odtok je řešen korýtkem a stružkou do Nadluckého potoka, který teče v bezprostřední blízkosti vývěru.[7]
Vlastnosti a složení
[editovat | editovat zdroj]I když je pramen jímán v aluviu, má puklinový charakter s poměrně nízkou teplotou na vývěru. Teplota pramene mírně kolísá okolo 7 °C, celková mineralizace činí přibližně 2 000 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, dosahuje 2 600 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou kyselou chuť. Minerální voda má mírně zvýšený obsah vápníku (234 mg/l), hořčíku (109 mg/l) a železa (16 mg/l). Hodnota pH je 5,3. O léčivých účincích kyselky nejsou žádné zprávy.[1]
Přístupnost
[editovat | editovat zdroj]Odběrové místo minerálního pramene je volně přístupné a je zakreslené v turistických mapách. K místu vývěru vede z Otročína necelé 2 kilometry dlouhá místní, modře značená turistická stezka. V místě odbočení stezky ze silnice z Otročína do Teplé stojí turistický přístřešek.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Jankovice, s. 198–200.
- ↑ a b Otročínská horní [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ estudanky.eu [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Geovědní mapy - Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 314–316.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otročínská kyselka na Wikimedia Commons - Otročínská kyselka v databázi eSTUDÁNKY
- Minerální prameny Tepelska
