Ondřej Bělica
Ondřej Bělica (* 5. listopadu 1990, Frýdek-Místek) je český multimediální umělec a architekt, známý svými inovativními návrhy a uměleckými instalacemi. Zabývá se tvorbou uměleckých objektů, site-specific instalací, scénografií, architekturou výstav a architektonických struktur v krajině, veřejných prostranstvích a galeriích. Jeho práce spojuje elementární principy s novými technologiemi a přírodou, což mu přineslo uznání jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. Působí ve Frýdku-Místku a Brně.
Život a vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Ondřej Bělica se narodil ve Frýdku-Místku. Vystudoval architekturu na Fakultě architektury VUT v Brně (Ing. arch - 2018) a absolvoval roční studijní stáž na Fakultě architektury v Ljubljani ve Slovinsku. Souběžně se studiem architektury absolvoval studium v Ateliéru nefigurativního sochařství pod vedením akad. soch. Jana Ambrůze na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně (MgA. - 2017).
Během studií stále více propojoval uměleckou a architektonickou tvorbu, ve které zkoumá jejich hranice a multidisciplinární přesahy. Byl ovlivněn kolaborativními workshopy architektury prof. Martina Rajniše a pracovní spoluprací s prof. Magdalenou Jetelovou. Tyto dvě osobnosti se staly jeho hlavní tvůrčí inspirací, především díky jejich citlivost a monumentálním měřítkům nejen fyzických realizací, ale i filozofických rozměrů. Důležitým setkáním bylo také s prof. Janem Ambrůzem, který ovlivnil jeho zájem o krajinu.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 2013 spoluzaložil architektonické studio Gimonfu. Studio se podílí na realizacích obytných budov, veřejných prostorů a drobné architektury. Jeden z příkladů je realizace dřevěných objektů v rámci Brněnských Vánoc na náměstí Svobody v Brně . Je také autorem desítek soutěžních architektonických a výtvarných návrhů, ve kterých se pravidelně umisťuje na stupních vítězů.
Pracovní zkušenosti sbíral v rámci spolupráce s umělci a architekty, jako jsou Martin Rajniš, Magdalena Jetelová, Michal Gabriel a Milan Houser.
Jeho doménou je propojování architektury a umění, respektive architektů a umělců. V rámci tohoto dialogu je považován za průkopníka a inovátora, který dokáže překonávat tradiční hranice obou disciplín a vytvářet harmonické a inspirativní prostory, jež oslovují široké spektrum publika.
V letech 2017-2021 pracoval jako architekt výstav v brněnské Galerii TIC a dalších galerijních institucích jako například Domu umění města Brna.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ondřej Bělica je známý pro svůj minimalistický styl a používání materiálů jako dřevo, ocel a světlo. Díky svému konceptuálnímu myšlení pracuje v různých měřítkách, tématech i materiálech. Jeho práce často zahrnují kombinaci nových technologií a přírodních elementů a principů, což jeho dílům dodává jedinečný charakter.
Jeho projekty vycházejí z důkladné analýzy předmětu, jehož hmotu dále rozkládá do formy minimalistických intervencí, řezů a transformací. V jeho práci je patrná citlivost architekta, který zpřístupňuje prostor veřejnosti a nabízí prostor pro diskuzi, aniž by potlačoval původní ráz místa či zpracovávaného předmětu.
Významnou roli v jeho tvorbě zaujímá umění ve veřejném prostoru a krajině. Jeho ateliérová tvorba staví na minimalistických principech a pohybuje se od sochařských objektů vzdáleně připomínajících architektonické modely, až po užitné předměty.[1]
Architektonická činnost: Ondřej Bělica vychází z elementárních prostorových a psychologicko-sociálních principů, které reflektují lokální environmentální podmínky a tradiční zpracování materiálů a způsobu života. Současně však využívá nejnovější technologie, ať už jde o digitální navrhování, prezentaci nebo zpracování materiálů. Jeho portfolio zahrnuje návrhy budov, rekonstrukce, veřejné prostory jako náměstí a parky, krajinotvorné prvky a drobnou dřevěnou architekturu. Nejznámější realizací, která se dostala do světových architektonických médií, je vlastní ateliér na náměstí v Místku, který realizoval svépomocí.
Umělecká činnost: Ateliérová tvorba Ondřeje Bělici pracuje s lokálními tradičními materiály a postupy, které dále aktualizuje do současného pojetí a reflektuje aktuální témata, týkající se environmentálních otázek, klimatických podmínek a regionálních tradic, které postupně zanikají. Díky jeho rodnému regionu post-industriálních Beskyd mu v krvi koluje ocel a divoká příroda, což jsou spolu s místní tradiční horskou architekturou a způsobem života nevyčerpatelnou inspirací, kterou můžeme v jeho tvorbě nalézt.
Často využívá minimálních, reduktivních výtvarných prostředků, které mají schopnost přinést maximální efekt. Příkladem mohou být vodní kapky v kombinaci s ocelovými plechy, řezy obrazů japonskou pilou nebo opalované dřevěné objekty s tradičním tesařským opracováním.
Těžiště jeho tvorby se nachází v uměleckých intervencích do architektury a veřejného prostoru. Umělecké ztvárnění nemocničního prostředí v rámci "Denní stacionář Masarykova Onkologického Ústavu" vytvořil spolu s malířem Jakubem Tajovským prostorový obraz, který kultivuje vztah pacientů a zaměstnanců.
Významné jsou i jeho realizace ve veřejném prostoru, jako například Památník TGM v Jezernici (2016) a betonový sochařský objekt Dík (2011) v Kysucách.
Významné projekty a díla
[editovat | editovat zdroj]Bunker Kunst
[editovat | editovat zdroj]Jedním z nejvýznamnějších projektů Ondřeje Bělici je experimentální projekt Bunker Kunst (2015 - 2017), který vzbudil obrovskou pozornost a rozvířil veřejnou debatu o roli československého opevnění ve 21. století. Tento projekt byl oceněn a prezentován na několika významných výstavách a médiích.
Bunker Kunst / experimentální a co-workingová platforma / zkoumá potenciál a současnou roli formálních hranic, post-armádní krajiny a československého opevnění vybudovaného před druhou světovou válkou. Snahou je resuscitace poválečných oblastí, ve kterých se v hlavních rolích představuje více než deset tisíc betonových bunkrů. Tato monumentální mementa své doby se postupně proměňují ve svobodné ostrovy, v ohniska rekultivace vykořeněného pohraniční. Smrtící hraniční linie se nyní stává svobodným prostorem. Jedná se o sérii teoretických, ateliérových a site-specific projektů a happeningů. Projektu se doposud zúčastnilo více než 40 dobrovolníků, studentů a odborníků.[2]
SKRZ
[editovat | editovat zdroj]Významným počinem spolu s Janem Adamusem, byla multimediální výstava SKRZ ve frýdecko-místecké svatojánské věži - Galerie Věž. Jednalo se o světelnou spirálu na vrcholu kostelní věže, která zářila do svého okolí jako maják a dále byla podpořena vnitřní kruhovou audiovizuální projekcí, která evokovala průlet vrtem skrze celou planetu.
Text k výstavě:
Multimediální výstava interpretuje vertikální osu svatojánské věže až do jejího maxima. Dochází k průniku skrz celou planetu. Směr vrtu je definován protažením vertikály kostela jakožto geometrické normály k zemskému povrchu. Instalace pracuje s výtvarnými elementy kruhu, spirály a světla. Vnější světelná spirála vyznačuje těžební bod, směr vrtu a podobně jako maják upozorňuje návštěvníky na kilometry daleko. Vnitřní audiovizuální instalace vytváří iluzi průniku skrz zemský povrch, jeho jádro a odhaluje překvapivé nálezy v dosud neprozkoumaných hlubinách. Posláním této umělecké intervence je proměna vnímání svatojánské věže ve všech jeho měřítkách: objekt – architektura – město – planeta.[3]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- SKRZ, Multimediální instalace, Galerie Věž, Frýdek-Místek, 2022 + Jan Adamus
- EXPO - Virtual landscape project, Pragovka, Praha, 2021
- Entreé V4, Budapest, Warsaw, Praha, 2018
- Brno Design Days, Pasáž Jalta, Brno, 2017
- Festival DOM, Festival současného umění, Bratislava, 2017
- Badespasstotal, Multižánrové symposium, Hůrky, Česká Kanada, 2017
- 29 Diplomanti FaVU, Dům Pánů z Kunštátu, Brno, 2017
- Noc vědců 2016, Technické muzeum, Brno, 2016
- Krajina jako dílo, Zámek Mikulov, 2016
- Galerie SOLO Offspace, kolektivní výstava, Brno, 2016
- Galerie TIC, kolektivní výstava, Brno, 2016
- Socha 2 v Mosilaně, kolektivní sochařská výstava, Mosilana, Brno, 2016
- Fresh design, kolektivní sochařská výstava, Wroclaw, Polsko 2015
- Architektura nedostatku, Galerie architektury, Brno, 2015
- Salon české scénografie 2013, Czech center, Praha, 2014
- Salon české scénografie 2013, National theatre Reduta, Brno, 2013
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Památník Miloše Formana, Čáslav, 2022 – 3. cena
- Hrob neznámého vojaka, Bratislava, 2022 + Pavel Korbička – 2. cena
- Brněnské neony, Brno, 2022 + Pavel Korbička – 2. cena
- Vodní prvek na Dominikánském náměstí, Brno, 2021 + Martin Blažek – 3. cena
- Revitalizace parku Jižní svahy, Frýdek-Místek, 2020 + Martin Blažek + Jan Adamus – 3. cena
- Památník válečným veteránům, Ostrava, 2020 + Martin Blažek + Jan Adamus – 2. cena
- Vodní prvky na Dominikánském náměstí, Brno, 2020 + Oldřich Morys – 3. cena
- Revitalizace předprostoru Domu umění, Ostrava, 2017 + Matěj Jindrák + Jan Adamus – 1. cena
- Revitalizace pomníku TGM, Jezernice, 2016 – 1. cena (realizace 2017)
- Cena Bohuslava Fuchse, FA VUT, Brno, 2016 – odměna
- Soch SAD, Sochařské sympozium, Praha, 2015 – 1. cena (realizace 2015)
- Cena Bohuslava Fuchse, FA VUT, Brno, 2014 – odměna
- Beton v architektuře, FA VUT, Brno, 2013 – odměna
- Revitalizace nábřeží řeky Svratky, Blansko, 2012 + Jan Adamus – 2. cena
- Místa s pamětí, Lichtensteinové na Moravě, 2012 – 3. cena
- Brány do města Ostravy, Ostrava, 2011 – odměna
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Oficiální webové stránky - ondrejbelica.net
- Instagram - instagram.com/ondrejbelica
- Facebook - facebook.com/studio_ondrejbelica
- SKRZ - Česká televize - https://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/422231100030920/cast/935408/
- Archdaily - https://www.archdaily.com/997945/art-and-hair-studio-studio-ondrejbelica
- Designboom - https://www.designboom.com/architecture/ondrej-belica-clair-plum-hair-salon-art-studio-residences-czech-republic-03-16-2023/
- EARCH - https://www.earch.cz/architektura/clanek/atelier-kadernicky-salon-a-bydleni-v-jednom-pomoci-levnych-materialu-vytvoril-architekt-v-centru-frydku-mistku-kreativ
- ↑ About. Ondřej Bělica [online]. [cit. 2024-07-23]. Dostupné online.
- ↑ BĚLICA, Ondřej. BUNKERKUNST. hdl.handle.net. 2019-06-14. Dostupné online [cit. 2024-07-23].
- ↑ HOUFEK, Radim. Galerie věž 2022. Galerie věž 2022 [online]. [cit. 2024-07-23]. Dostupné online.