Okupace (rozcestník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Okupace (lat.) znamená obsazení či přivlastnění. V občanském právu je to historický způsob nabytí vlastnictví přisvojením věci nikoho nebo nálezem. Současný český Občanský zákoník nezná pojem okupace, uznává ovšem nabytí vlastnictví obdobné okupaci podle zvláštních zákonů, např. lovem nebo rybolovem.

  • Prvotní okupace je způsob nabytí státního území, které nepodléhá moci žádného jiného státu a faktickým dlouhodobým výkonem suverénní moci nad ním. V minulosti námořní mocnosti takto rozšiřovaly svá zámořská území.
  • Vojenská okupace je násilný čin státu nebo entity, která proti vůli jiného státu nebo entity se zmocní a obsadí jeho/její území pomocí armády - jde o válečný akt. Okupující klika téměř vždy ustanoví okupační správu nebo kolaborační vládu, orgán spravující okupované území. Okupace může být dočasná (v případě II. světové války) nebo trvalá (v případě pobaltských zemí v roce 1940, kdy byly začleněny do SSSR)

Příklady vojenských okupací v historii