Přeskočit na obsah

Ohňovec ovocný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxOhňovec ovocný
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Podkmen(Agaricomycotina)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádkožovkotvaré (Hymenochaetales)
Čeleďkožovkovité (Hymenochaetaceae)
Binomické jméno
Phellinus pomaceus
Maire; 1933
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus nebo také Phellinus tuberculosus) je fytopatogenní houba z čeledě kožovkovité (Hymenochaetaceae) řádu kožovkotvaré (Hymenochaetales). Plodnice není jedlá, je velmi tuhá. Ohňovce patří mezi nebezpečné parazity způsobující úhyn dřevin.

PHELPO[1]

Synonyma patogena

[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy

[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro patogena s označením ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus) používáno více rozdílných názvů, například Boletus fomentarius var. pomaceus nebo Fomes prunorum.[2]

České názvy

[editovat | editovat zdroj]
  • Ohňovec slivkový[3]

Zeměpisné rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Výskyt v Evropě

[editovat | editovat zdroj]

Ve většině zemí Evropy běžný druh.

Ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus)

Výskyt v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V ČR běžný druh.

Plodnice bývají částečně rozlité až kloboukaté 25-80mm široké, ploché nebo hlízovité. Povrch plodnice soustředně pásovaný, rozpraskaný, šedohnědý až červenohnědý, na povrchu často porostlý řasami.[4] Rourky jsou dlouhé až 15mm se žlutohnědými až šedohnědými póry, které po otlačení rezavějí.[3]

Peckoviny.

Příznaky

[editovat | editovat zdroj]

Plodnice na větvích nebo kmeni, žlutavé mycelium pod plodnicemi.

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Ohňovec hrbolatý (Phellinus torulosus), ohňovec obecný (Phellinus igniarius), sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus), outkovka rumělková (Pycnoporus cinnabarinus)[L 1].

Nejedlý. Způsobuje hniloby kmene, usychání větví, úhyn dřevin. Ohňovce jsou nebezpečnými dřevními parazity. Napadají většinou oslabené živé dřeviny a způsobují odumírání větví nebo celé rostliny.[5]

Plodnice lze najít v lednu až prosinci v zahradách, sadech, ale i v lesích na spodních částech živých i mrtvých větví peckovin.[2]

Ochrana rostlin

[editovat | editovat zdroj]

Dezinfekce nářadí, omezení poškození kmene, ošetření ran.[L 1]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]