Observatoř a planetárium v Armaghu
| Observatoř v Armaghu | |
|---|---|
 | |
| Kód observatoře | 981 |
| Místo | Armagh |
| Souřadnice | 54°21′11,35″ s. š., 6°38′59,89″ z. d. |
| Založena | 1789 |
| Webová stránka | https://www.armagh.space/ |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Observatoř v Armaghu je astronomický výzkumný ústav v Armaghu v Severním Irsku. Na observatoři sídlí cca 25 astronomů, kteří studují astrofyziku hvězd, Slunce, astronomii Sluneční soustavy a zemské klima.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Observatoř a planetárium se nachází v blízkosti centra města Armagh (SV směrem) na přibližně 6 hektarech upraveného pozemku známého jako Armagh Astropark. Samotná observatoř byla založena v roce 1789 Richardem Robinsonem, 1. baronem z Rokeby, primasem irským a arcibiskupem z Armaghu.
V letech 1795 až 1797 byla v Armaghu provedena pozorování Slunce, včetně měření slunečních skvrn.[1]
Přes 30 let zde působil Ernst Julius Öpik a kromě mnoha dalších příspěvků k astrofyzice psal o nebezpečích dopadu asteroidu na Zemi.
Jeden z ředitelů observatoře, Thomas Robinson, vynalezl miskový anemometr (zařízení na měření rychlosti větru).[2]
V roce 1949 byl předložen plán na založení místního planetária.[3] To bylo nakonec založeno až v roce 1968 zásluhou tehdejšího ředitele observatoře Erica Lindsaye pod samostatným vedením Patricka Moora. V roce 2016 byly obě instituce sloučeny pod vedením ředitele Prof. Michaela Burtona. V roce 2018 planetárium oslavilo 50 let od svého založení a stalo se nejdéle stále fungujícím planetáriem na britských ostrovech.[4]
V roce 2018 byla observatoř oceněna cenou Centennial Weather Station Award od Světové meteorologické organizace za 224 let nepřetržitých záznamů počasí.[5] K roku 2022 zaznamenává tedy observatoř Armagh meteorologické jevy v oblasti nepřetržitě 228 let. Záznamy sahají až do roku 1794 a od počátku 21. století jsou zpřístupněny na internetu.[5] Záznamy o měření teploty na observatoři Armagh mezi lety 1844 a 2004 byly analyzovány ve výzkumném dokumentu z roku 2006.[6]
V moderní době jsou hvězdárna spolu s planetáriem a Astroparkem významnou turistickou atrakcí a vzdělávacím centrem.[7] Mezi exponáty pro návštěvníky patří zahrady, historické dalekohledy a různá astronomická zařízení, jako jsou sluneční hodiny.[7]
Dalekohledy a další vybavení[editovat | editovat zdroj]
Troughtonův refrakční dalekohled s aperturou čočky 6,5 cm byl instalován v kupoli v roce 1795. Dalekohled vyrobila společnost J & E Troughton z Londýna a je známý svou mosaznou kovovou konstrukcí s rovníkovou montáží z konce 18. století.[8]
Observatoř má Earnshawův regulátor. Jedná se o typ hodin vynalezený v roce 1791 Thomasem Earnshawem, který byl ceněn pro svou přesnost. Earnshaw s ní odcestoval do Armaghu, aby ji postavil v nové observatoři.
Začátkem 10. století byla observatoř vybavena poledníkovým kruhem.[9]
Ve 30. letech 19. století observatoř zakoupila 15palcový zrcadlový dalekohled od nově založené společnosti Grubb Telescope Company. Dalekohled využíval kovové zrcadlo namontované na rovníkové montáži s hodinovým pohonem.[10]
V roce 1885 byl v Robinsonově kopuli instalován dalekohled od stejné firmy s objektivem s 25 cm aperturou.[11]
Hodiny pro observatoř Armagh vyrobil na žádost Nevila Maskelyneho hodinář Thomas Earnshaw. Měly řadu nových funkcí, včetně vzduchotěsného pouzdra (navrženého pro snížení prachu a průvanu). V 19. století ředitel observatoře Thomas Romney Robinson věřil, že jde o nejpřesnější hodiny na světě.[8]
Observatoř zakoupila ještě jedny Earnshawovy hodiny, které byly řízeny hvězdnou rychlostí pomocí výše zmíněného rovníkového dalekohledu Edwarda Troughtona.[8]
Dalším přístrojem na hvězdárně je záznamník slunečního svitu.[5]
V roce 2005 byly instalovány dvě širokoúhlé kamery pro systémy detekce meteorů.[12]
K dalšímu vybavení observatoře patří zmenšené modely Sluneční soustavy a Vesmíru, dvoje sluneční hodiny, historické dalekohledy, ale i kopule dalekohledů a další venkovní expozice. Human Orrery, spuštěný v roce 2004, se nachází v blízkosti hlavní budovy observatoře. Odborná knihovna a archivy observatoře a sbírky vědeckých přístrojů a artefaktů souvisejících s rozvojem moderní astronomie představují jednu z předních sbírek svého druhu na Britských ostrovech.
Seznam ředitelů[editovat | editovat zdroj]
| James Archibald Hamilton | 1790–1815 |
| William Davenport | 1815 - 1823 |
| Thomas Romney Robinson | 1823–1882 |
| John Louis Emil Dreyer | 1882–1916 |
| Joseph A. Hardcastle | 1917 |
| WFA Ellison | 1918–1936 |
| Eric Mervyn Lindsay | 1937–1974 |
| Mart de Groot | 1976–1994 |
| Mark E. Bailey | 1995–2016 |
| Michael G. Burton[13] | 2016 - |
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Armagh Observatory na anglické Wikipedii.
- ↑ ARLT, R. The solar observations at Armagh Observatory in 1795–1797. Astronomische Nachrichten. 2009, s. 311–316. ISSN 1521-3994. DOI 10.1002/asna.200911195. S2CID 55309719. Bibcode 2009AN....330..311A. (anglicky)
- ↑ WINN, Chris. I Never Knew that About Ireland. [s.l.]: Macmillan, 2007-03-06. Dostupné online. ISBN 9780312368807. (anglicky)
- ↑ 1976IrAJ...12..204G Page 204.Chybí název periodika! Bibcode 1976IrAJ...12..204G.
- ↑ Armagh Planetarium marks 50th anniversary [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c Recognition for woman who preserved unbroken weather record at Armagh Observatory [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Examination of the Armagh Observatory Annual Mean Temperature Record, 1844-2004 [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Armagh Observatory, Armagh [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Troughton, Thomas. [s.l.]: Oxford University Press, 2011-10-31. (Benezit Dictionary of Artists). DOI 10.1093/benz/9780199773787.article.b00185568.
- ↑ SOCIETY, Royal Astronomical. Memoirs of the Royal Astronomical Society. [s.l.]: Priestley and Weale, 1836. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUTLER, C.J. The 15-inch Equatorial Reflector by Thomas Grubb at Armagh Observatory [online]. Dostupné online.
- ↑ Armagh 10-inch refractor telescope, 1885 - Stock Image - C025/0064 [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
- ↑ TRIGO-RODRIGUEZ, J. M.; RIETMEIJER, F.; LLORCA, Jordi; JANCHES, D. Advances in Meteoroid and Meteor Science. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2008-03-21. Dostupné online. ISBN 9780387784199. (anglicky)
- ↑ Armagh Planetarium Welcomes New Director [online]. Astronotes, 1 August 2016 [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-14.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Observatoř a planetárium v Armaghu na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- A Visit to Armagh Observatory, AAVSO
