Noah (odrůda vinné révy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vinná odrůda Noah

Noah (též Charvát, Chorvat, Flaga Alba, Fraga, Jahůdka, Jahoďák) je středně pozdní moštová odrůda révy vinné.[1] V České republice není uznanou odrůdou a je zákonem zakázáno ji uvádět na trh jako révové víno.[2]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Noah byl vyšlechtěn roku 1869 šlechtitelem jménem Otto Wasserzieher v Nauvoo, ve státě Illinois, ve Spojených státech amerických.[3] Některé zdroje označují odrůdu za křížence odrůd Taylor (Vitis riparia) x Hartford (Vitis labrusca)[3], dle jiných zdrojů šlo o spontánní opylení odrůdy Taylor pylem neznámé odrůdy.[1] V Evropě se tato odrůda rozšířila po révokazové kalamitě, protože je proti mšičce révokazu odolná, stejně jako proti houbám a plísním (proto je Noah velmi oblíbený u zahrádkářů).[1][3][4] Všechny tyto odolné odrůdy (kromě Noahu například též Othello nebo Clinton) dávají vína nepříjemně aromatická, ve Francii se pro ně vžil název "liščina" (foxé).[4]

Český název Chorvat či Charvát je zřejmě inspirován chorvatskými přistěhovalci, kteří přicházeli za vlády Marie Terezie osidlovat jižní Moravu vypleněnou Turky a s sebou přivezli i několik zde dosud neznámých odrůd révy vinné. Při révokazové kalamitě na konci 19. století některé z těchto odrůd přežily, a za jednu z nich byla omylem považována i odrůda Noah. Ve skutečnosti se ale na Moravu dostala až přibližně o 100 let později, právě jako jedna z možností, jak mšičce révokazu čelit.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Hrozen je středně velký, stopky velmi krátké, bobule malé a slupka bobule tuhá. Zralé bobule velmi snadno spadávají ze stopky, často jen pouhým dotykem. Dužnina obsahuje mnoho rosolovatých látek, lisování šťávy je proto obtížné.[3][1]

Víno pak má zlatožlutou barvu a vůni lesních jahod (proto též přezdívky jahůdka, jahoďák).[1]

Noah je někdy přidáván do jiných vín, aby podpořil jejich aromatiku.[4]

Otázka škodlivosti[editovat | editovat zdroj]

Škodlivost odrůdy Noah na lidské zdraví nebyla nikdy uspokojivě prokázána, přesto se o ní neustále diskutuje.[3] Spekuluje se o jejích halucinačních či afrodisiakálních účincích.[2] U některých lidí mohou látky obsažené v bobulích, potažmo vínu, způsobovat alergickou reakci[5], někteří lidé trpí alergickou reakcí dokonce jen v blízkosti keře této révy.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ŠIMEK, Martin. Noah / Charvát bílý. winegrapevarieties.blog.cz [online]. 2017-09-27 [cit. 2019-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-12. 
  2. a b ČEŘOVSKÝ, Vystavil Jan. Jižní-svah.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Chorvát | Znalec vín. www.znalecvin.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  4. a b c Jak to bylo s Charvátem - Vinařský dům KOPEČEK. www.vinarskydum.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  5. Vinárník.cz: Odrůdy vinné révy: Chorvát - Pololegální úchylárna. www.vinarnik.cz [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]