Nino Pisano

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nino Pisano
Narození1315
Pisa
Úmrtí1370 (ve věku 54–55 let)
Pisa
Povolánísochař
RodičeAndrea Pisano
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nino Pisano (* kolem 1315, Pisa - asi 1366/68, Pisa) byl italský sochař a zlatník, syn Andrea Pisana, bratr Tommaso Pisana, aktivní v letech 1343 - 1368. Byl jedním z největších sochařů čtrnáctého století v Itálii.

Život[editovat | editovat zdroj]

Přesné datum narození Nino Pisana není známo. Předpokládá se, že se školil v dílně svého otce Andrea Pisana a od 30. let se podílel na jeho zakázkách, zejména v malé gotické kapli Santa Maria della Spina a v kostele sv. Kateřiny Alexandrijské (Chiesa di Santa Caterina d'Alessandria) v Pise a na reliéfní výzdobě Giottovy zvonice ve Florencii (Campanile di Santa Maria del Fiore).

V letech 1340–1350 již pracoval samostatně v bazilice Santa Maria Novella ve Florencii a v kostele San Francesco v Oristanu. Podle dokumentů ze stavby katedrály v Orvietu byl Nino roku 1349 předákem po svém otci, který vedl stavbu v letech 1347 a 1348, ale pak se patrně vrátil do Pisy, kde je doložen v roce 1358 a 1362. Na přelomu 50. a 60. let pracoval pro arcibiskupa v Pise a byl tamějším hlavním sochařem po dvacet let. Řada dalších sochařů, včetně jeho bratra Tommasa, jeho styl napodobovala.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nino Pisano, Madona, Berlín
Nino Pisano (dílna), Náhrobek arcivévody Giovanniho Scherlati

Nino Pisano byl dědicem sochařské tradice sahající od Nikola Pisano (1215/1220–1278/1284) a Giovanni Pisano (1248–1315). Jeho otec Andrea Pisano (1290–1349) byl synem notáře ve městě Pontedera, ale v Pise se vyškolil u Giovanni Pisana a později byl spolupracovníkem Giotta ve Florencii. (Pozn.:Pisano obvykle znamená "pocházející z Pisy" nebo "vyškolený v Pise" (Andrea Pisano), jindy označuje příjmení děděné po otci (Nino a Tommaso Pisano)).

Historikové umění soudí, že Nino Pisano jako spolupracovník svého otce Andrea Pisana, je autorem osmi reliéfů (první dvě řady) na Giottově zvonici ve Florencii a čtyř soch, včetně Davida, Sibylly Tiburtinské a Eritreji.[2] Vasari uvádí Nino Pisana jako autora soch v kapli Santa Maria della Spina.[3] Za první samostatné dílo Nino Pisana je považován náhrobek arcibiskupa Simone Saltarelli (zemřel 1342) v kostele svaté Kateřiny v Pise, kde se uplatnila jeho originalita a nová prostorová koncepce.

Nino Pisano se odklonil od klasického stylu svého otce a přejal inovace z francouzské gotiky - esovité prohnutí soch, řasení drapérie i její rafinovanou eleganci. Za pokračovatele Nino Pisana jsou kromě sochařů jeho dílny považováni Michelangelův učitel Jacopo della Quercia a Francesco di Valdambrino.

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • Madona s dítětem, bazilika Santa Maria Novella, Florencie
  • Sv. Basil biskup, kostel San Francesco, Oristano
  • Madona s dítětem, polychromovaná dřevěná socha, kostel San Nicola, Pisa
  • Ukřižování, kostel San Michele in Borgo, Pisa
  • Madona (mramor), kostel Santo Stefano Marinasco, La Spezia
  • Madona a anděl, Zvěstování, katedrála Oristano, biskupský palác, Bosa
  • Madona s dítětem (mramor), klášterní kostel Santa Maria in Mantignano (nedaleko Florencie), nyní Diecézní muzeum Santo Stefano al Ponte
  • Madona s dítětem, (známá jako Madona z Trapani), Bazilika-svatyně Maria Santissima Annunziata, Trapani
  • Zvěstování svaté Kateřiny, opatství St. Zeno
  • sv. Štěpán, sbírka De Carlo
  • Madona s dítětem, Detroit Institute of Arts[4]
  • Zvěstování, Louvre[5]
  • Archanděl Gabriel, Panna Marie, National Gallery of Art, Washington

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Roberto Paolo Novello: NINO Pisano
  2. Roberto Paolo Novello: NINO Pisano
  3. Giorgio Vasari, Le vite, s. 158
  4. Madona, Detroit. www.dia.org [online]. [cit. 2015-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-08. 
  5. Louvre, Nino Pisano: Vierge de l'Annonciation
  • Faktografické údaje pocházejí z biografického článku Roberto Paolo Novello: NINO Pisano, kde je i podrobný soupis odborné literatury.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anita Fiderer Moskowitz, The sculpture of Andrea and Nino Pisano, Cambridge, Cambridge University Press, 1986
  • G. Kreytenberg, Andrea Pisano und die toskanische Skulptur des 14. Jahrhunderts, München 1984
  • Andrea, Nino e Tommaso scultori pisani, catalogo della mostra (Pisa, 1983) a cura di M. Burresi, Milano, Electa, 1983
  • Ilaria Toesca, Andrea e Nino Pisani, Firenze, Sansoni, 1950
  • Giorgio Vasari, Le vite de' più eccellenti pittori, scultori e architettori, Seconda parte, 1568

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]