Nikolaj Leskov
Nikolaj Semjonovič Leskov | |
---|---|
Nikolaj Semjonovič Leskov, portrét od Valentina Serova 1894 | |
Narození | 4.jul./ 16. února 1831greg. Gorochovo, Orelská gubernie, Ruské impérium |
Úmrtí | 21. únorajul./ 5. března 1895greg. Petrohrad, Ruské impérium |
Příčina úmrtí | astma |
Místo pohřbení | Litěratorskije mostki |
Povolání | spisovatel, novinář, romanopisec, dramatik, prozaik a publicista |
Příbuzní | Alexej Semjonovič Leskov (sourozenec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikolaj Semjonovič Leskov (rusky Николай Семёнович Лесков; 4.jul./ 16. února 1831greg. Gorochovo, Orelská gubernie – 21. únorajul./ 5. března 1895greg. Petrohrad) byl ruský spisovatel a dramatik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z úřednické rodiny. Nedostudoval gymnázium, od 16 let musel vydělávat. Byl úředníkem, později obchodním zástupcem, hodně cestoval po Rusku i Evropě, několikrát navštívil i Prahu. Od roku 1872 působil na ministerstvu osvěty. Odtud byl pro své kritické názory na Rusko i na pravoslavnou církev propuštěn a věnoval se pouze literatuře. Protože však zároveň ostře kritizoval a karikoval i ruské utopisty a revolucionáře (podobně jako Dostojevskij v „Běsech“), rozešel se i se svými přáteli.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Literární dráhu zahájil publicistikou. Kvůli nesprávně pochopenému Leskovovu vystoupení v tisku k němu pokroková veřejnost zaujala rezervovaný postoj. V 60. letech si volí náměty z vesnice např.:
- 1863 Žitije odnoj baby, (česky „Kalvárie“ 1960)
Z kupeckého prostředí:
- 1865 povídka Ledi Makbet Mcenskogo ujezda (česky „Lady Macbeth Mcenského újezdu“ 1962), povídka byla podkladem pro libreto stejnojmenné opery Dmitrije Šostakoviče (premiéra 1934),
- 1960 Kateřina Izmajlovová, Československý rozhlas Brno, překlad Karel Gissübel, režie Vladimír Vozák, v titulní roli Vlasta Fialová.[1]
- 1976 Labuť, která škrtí, Divadlo na okraji, režie: Zdeněk Potužil
- 1864 román Někuda (Není kam),
- 1867 drama Rastočitěl (česky „Marnotratník“, 1924),
- 1870-1871 román Na nožach (Na nůž),
V sedmdesátých letech se zaměřuje na otázky mravní:
- 1872 román Soborjaně (česky „Duchovenstvo sborového chrámu“, 1903),
- 1873 novela Zapečatljonyj angel (česky „Zapečetěný anděl“ 1924, 1957)
- 1874 román Zachudalyj rod (česky „Zchudlý rod“, 1905),
- 1874 novela Očarovannyj strannik (česky „Očarovaný poutník“, 1950, 1962),
- 1876 satirická povídka Železnaja volja („Železná vůle“, 1949)
- 1880 povídka Něsmertělnyj Golovan (česky „Nesmrtelný Golovan“, 1904),
- 1881 povídka Skaz o tulskom kosom Levše i o stalnoj bloche (česky „Levák“ 1912, „Blecha“ 1951, „Krchňák“ 1949, „Krchňa“ 1957),
V osmdesátých letech zpracovává náměty ze starých náboženských legend:
- 1887 Skoromoch Pamfalon (česky „Kejklíř Pantalon“, 1985, přeložila Naděžda Slabihoudová)
- 1888 Prekrasnaja Aza (Krásná Aza)
Satirická díla:
- 1878 - 1880 sbírka črt Meloči iz archijerejskoj žizni
- Tupejnyj chudožnik (česky „Dovedný vlásenkář“, 1957)
- 1886 Štopalščik (česky „Mistr v štupování“, 1957)
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
N. S. Leskov (1860)
-
N. S. Leskov (1860)
-
N. S. Leskov (1872)
-
N. S. Leskov
-
N. S. Leskov
-
N. S. Leskov (cca 1880)
-
Jeho hrob v Sankt-Petěrburgu (Volkovský hřbitov)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HNILIČKA, Přemysl. Nikolaj Semjonovič Leskov: Kateřina Izmajlovová [online]. Český rozhlas, 2017-05-20 [cit. 2017-05-20]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEUMANN, Bohumil. heslo Leskov, Nikolaj Semjonovič. In: Milan Hrala a kol. Slovník spisovatelů, Sovětský svaz. Praha: Odeon, 1978. Svazek II (L-Ž). S. 28–29.
- heslo Lěskov. In: Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888-1909.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nikolaj Semjonovič Leskov na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Nikolaj Leskov
- (rusky) Texty Nikolaje Leskova v ruštině
- (rusky) Sebrané spisy v ruštině
- (anglicky) Nikolai Leskov at Pegasos
- (německy) Heslo Leskow v BBKL, životopis a bibliografie
- (německy) Walter Benjamin o Leskovovi