Nebeská církev Kristova

Nebeská církev Kristova (francouzsky Église du christianisme céleste, angl. Celestial Church of Christ) byla založena 29. září 1947 Josephem Oshoffaem v Beninu.^[1] Oshoffa měl Božské zjevení, po němž se cítil povolán k uzdravování, oživování mrtvých, modlitbě a k založení nového křesťanského společenství. Jmenoval se reverendem, prorokem, pastorem a zakladatelem Nebeské církve Kristovy, která byla v roce 1965 uznána a schválena v tehdejším Dahome (nyní Benin) jako oficiální.^[2] V roce 2021 se jednalo o druhou nejpočetnější církev v Beninu se zhruba 1 milionem vyznavačů.

Charakteristika

Nebeská církev Kristova se vymezila proti synkretismu křesťanství a vodunu^[3] a přísně svým stoupencům zakazuje účast na jakékoli formě modlářství, fetišismu, obřadech či rituálech spjatých s vodunem.^[4] Oshoffa tvrdil, že je povolán na misi v boji proti Satanovi, vodunským zasvěcencům a ostatním silám zla. Nebeská církev Kristova klade důraz na studium Bible, přičemž používá Bibli krále Jakuba – anglický překlad Písma pro anglikánskou církev z roku 1611. Církev vydává doporučení a zákazy v oblasti víry (monoteismus vylučující africké kulty, zouvání bot při bohoslužbě i modlitbě, oddělování mužů a žen při bohoslužbě...), stravování (zákaz konzumace vepřového masa a alkoholu) nebo odpočinku (zákaz tabáku a další).^[5] V současnosti (2022) se k Nebeské církvi Kristově v Beninu hlásí více než 500 000 lidí a církev má své stoupence i v dalších zemích nejen v Africe.^[4] Podle afrikanisty a teologa O. Havelky se věřící k bohoslužbě schází v bílých oděvech na rozdíl od ostatních křesťanských církví v Beninu. Bohoslužby Nebeské církve se podle Havelky často konají ve veřejném prostoru, kdekoli je dostatek místa, např. na pláži nebo v parku. Veřejná liturgie má misijní charakter.^[4]

Odkazy

Reference

↑ ADOGAME, Afeosemime U. Celestial Church of Christ: The Politics of Cultural Identity in a West African Prophetic-charismatic Movement. 1. vyd. Bern: Peter Lang Publishing, 1999.
↑ HAVELKA, Ondřej. Náboženství na řece Niger – kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 4/4 [online]. Dingir [cit. 2022-09-15]. Dostupné online.
↑ HAVELKA, Ondřej. Synkretismus katolického křesťanství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2021-12-01, roč. 23, čís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2022-09-15]. DOI 10.5507/sth.2021.033. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c HAVELKA, Ondřej. Církev proti vodunu. Nebeská církev Kristova v Beninu chrání katolíky před vodunem. Dingir. 2021, roč. 24, čís. 2, s. 41–43.
↑ PATRIDGE, Christopher. New Religions: A Guide: New Religious Movements, Sects and Alternative Spiritualities. 1. vyd. New York: Oxford University Press, 2004. S. 61–66.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebeská církev Kristova na Wikimedia Commons

[1] ADOGAME, Afeosemime U. Celestial Church of Christ: The Politics of Cultural Identity in a West African Prophetic-charismatic Movement. 1. vyd. Bern: Peter Lang Publishing, 1999.

[2] HAVELKA, Ondřej. Náboženství na řece Niger – kult hada, západoafrický vodun, fascinující synkreze i temná strana 4/4 [online]. Dingir [cit. 2022-09-15]. Dostupné online.

[3] HAVELKA, Ondřej. Synkretismus katolického křesťanství a západoafrického vodunu z teologicko-etické perspektivy. Studia Theologica. 2021-12-01, roč. 23, čís. 3, s. 149–174. Dostupné online [cit. 2022-09-15]. DOI 10.5507/sth.2021.033. (anglicky)

[:0-4] HAVELKA, Ondřej. Církev proti vodunu. Nebeská církev Kristova v Beninu chrání katolíky před vodunem. Dingir. 2021, roč. 24, čís. 2, s. 41–43.

[5] PATRIDGE, Christopher. New Religions: A Guide: New Religious Movements, Sects and Alternative Spiritualities. 1. vyd. New York: Oxford University Press, 2004. S. 61–66.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]