NGC 1023
| NGC 1023 | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | interagující galaxie, spirální galaxie s příčkou, čočková galaxie a interacting galaxies |
| Třída | SB(rs)0-[1] |
| Objevitel | William Herschel |
| Datum objevu | 18. října 1786 |
| Rektascenze | 2h 40m 24s[1] |
| Deklinace | +39°3′48″[1] |
| Souhvězdí | Perseus (lat. Per) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 9,35[2], 10,91[2], 10,35[2], 7,83[3], 7,158[4], 6,488[4] a 6,238[4] |
| Úhlová velikost | 8,7′ x 3,0′[1] |
| Vzdálenost | 10,42 Mpc |
| Plošná jasnost | 12,7[5] |
| Poziční úhel | 87°[5] |
| Rudý posuv | 0,002 071 a 0,002 125 |
| Kupa galaxií | Skupina galaxií NGC 1023, LGG 70[6] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní magnituda (V) | -22,3[1] |
| Označení v katalozích | |
| New General Catalogue | NGC 1023 |
| Uppsala General Catalogue | UGC 2154 |
| Principal Galaxies Catalogue | PGC 10123 |
| Atlas of Peculiar Galaxies | APG 135 |
| Jiná označení | NGC 1023, UGC 2154, PGC 10123,[1] GC 575,[7] Arp 135[8] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
NGC 1023 je čočková galaxie v souhvězdí Persea. Od Země je vzdálená přibližně 34 milionů světelných let[9] a je hlavním členem malé skupiny galaxií NGC 1023.[6]
Pozorování[editovat | editovat zdroj]
Je nejjasnější galaxií v souhvězdí Persea. Leží v západní části souhvězdí u hranice se souhvězdím Andromedy. Dá se najít asi 2° severozápadně od hvězdy 16 Persei, která má magnitudu 4,2. Její eliptický tvar je zřetelný už v malých dalekohledech. Ve středně velkém dalekohledu se ukáže jasné jádro obklopené slabším halem.[10]
Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]
Tuto galaxii objevil William Herschel 18. října 1786. Později ji pozoroval také jeho syn John, který ji zapsal do svého katalogu General Catalogue of Nebulae and Clusters pod pořadovým číslem 575.[7]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Od Země je vzdálená 34 milionů světelných let[9] a je hlavním členem skupiny galaxií NGC 1023, kam patří i NGC 1003, IC 239, UGC 2034 a možná ještě několik dalších galaxií.[6]
Spolu s galaxií PGC 10139 (NGC 1023A) je v Atlasu pekuliárních galaxií zapsána pod označením Arp 135 jako příklad eliptické galaxie s blízkou odtrženou částí.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1023 [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli, Robert Rich, Alex Szalay, Mark Seibert, Todd A. Small, Bruno Milliard, Tim Conrow, Soo-Chang Rey, Sukyoung Yi, Young-Wook Lee: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement Series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
- ↑ R. Brent Tully: Dwarf galaxies in the NGC 1023 group. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2009. DOI 10.1111/J.1365-2966.2009.15189.X.
- ↑ a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
- ↑ a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1023 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29. (anglicky)
- ↑ a b c GARCIA, A. General study of group membership. II - Determination of nearby groups. S. 47–90. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Červenec 1993 [cit. 2020-01-29]. Roč. 100, s. 47–90. Dostupné online. Bibcode 1993A&AS..100...47G. (anglicky)
- ↑ a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1023 (= PGC 10123, and with PGC 10139 = Arp 135) [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ARP, Halton. Atlas of Peculiar Galaxies. S. 1. Astrophysical Journal Supplement [online]. Listopad 1966 [cit. 2020-01-29]. Roč. 14, s. 1. Dostupné online. DOI 10.1086/190147. Bibcode 1966ApJS...14....1A. (anglicky)
- ↑ a b TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2020-01-29]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky)
- ↑ KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1023 na Wikimedia Commons - NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1023 [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1023 [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 185 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
- SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1023 (= PGC 10123, and with PGC 10139 = Arp 135) [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
