NGC 1023

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
NGC 1023
NGC1023 JeffJohnson.jpg
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ interagující galaxie, spirální galaxie s příčkou, čočková galaxie a interacting galaxies
Třída SB(rs)0-[1]
Objevitel William Herschel
Datum objevu 18. října 1786
Rektascenze 2h 40m 24s[1]
Deklinace +39°3′48″[1]
Souhvězdí Perseus (lat. Per)
Zdánlivá magnituda (V) 9,35[2], 10,91[2], 10,35[2], 7,83[3], 7,158[4], 6,488[4] a 6,238[4]
Úhlová velikost 8,7′ x 3,0′[1]
Vzdálenost 10,42 Mpc
Plošná jasnost 12,7[5]
Poziční úhel 87°[5]
Rudý posuv 0,002 071 a 0,002 125
Kupa galaxií Skupina galaxií NGC 1023,
LGG 70[6]
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V) -22,3[1]
Označení v katalozích
New General Catalogue NGC 1023
Uppsala General Catalogue UGC 2154
Principal Galaxies Catalogue PGC 10123
Atlas of Peculiar Galaxies APG 135
Jiná označení NGC 1023, UGC 2154, PGC 10123,[1] GC 575,[7] Arp 135[8]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 1023 je čočková galaxie v souhvězdí Persea. Od Země je vzdálená přibližně 34 milionů světelných let[9] a je hlavním členem malé skupiny galaxií NGC 1023.[6]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Je nejjasnější galaxií v souhvězdí Persea. Leží v západní části souhvězdí u hranice se souhvězdím Andromedy. Dá se najít asi 2° severozápadně od hvězdy 16 Persei, která má magnitudu 4,2. Její eliptický tvar je zřetelný už v malých dalekohledech. Ve středně velkém dalekohledu se ukáže jasné jádro obklopené slabším halem.[10]

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Tuto galaxii objevil William Herschel 18. října 1786. Později ji pozoroval také jeho syn John, který ji zapsal do svého katalogu General Catalogue of Nebulae and Clusters pod pořadovým číslem 575.[7]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Od Země je vzdálená 34 milionů světelných let[9] a je hlavním členem skupiny galaxií NGC 1023, kam patří i NGC 1003, IC 239, UGC 2034 a možná ještě několik dalších galaxií.[6]

Spolu s galaxií PGC 10139 (NGC 1023A) je v Atlasu pekuliárních galaxií zapsána pod označením Arp 135 jako příklad eliptické galaxie s blízkou odtrženou částí.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1023 [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Armando Gil de Paz, Luciana Bianchi, Patrick Morrissey, Patrick Morrissey, Samuel Boissier, David Schiminovich, Barry F. Madore, David Thilker, Timothy Heckman, Alessandro Boselli: The GALEX Ultraviolet Atlas of Nearby Galaxies. In: The Astrophysical Journal Supplement series. prosinec 2007. DOI 10.1086/516636.
  3. Dwarf galaxies in the NGC 1023 group. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2009. DOI 10.1111/J.1365-2966.2009.15189.X.
  4. a b c Thomas Jarrett: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  5. a b FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 1023 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29. (anglicky) 
  6. a b c GARCIA, A. General study of group membership. II - Determination of nearby groups. Astronomy and Astrophysics Supplement [online]. Červenec 1993 [cit. 2020-01-29]. Roč. 100, s. 47–90. Dostupné online. Bibcode:1993A&AS..100...47G. (anglicky) 
  7. a b SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1023 (= PGC 10123, and with PGC 10139 = Arp 135) [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b ARP, Halton. Atlas of Peculiar Galaxies. Astrophysical Journal Supplement [online]. Listopad 1966 [cit. 2020-01-29]. Roč. 14, s. 1. Dostupné online. DOI:10.1086/190147. Bibcode:1966ApJS...14....1A. (anglicky) 
  9. a b TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2020-01-29]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI:10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode:2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  10. KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 1023 ve Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for NGC 1023 [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 1023 [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 185 [online]. SEDS.org [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Perseus [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 1023 (= PGC 10123, and with PGC 10139 = Arp 135) [online]. [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. (anglicky)