Národní lesní park Čang-ťia-ťie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní park
Čang-ťia-ťie národní lesní park
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
hory v Čang-ťia-ťie
hory v Čang-ťia-ťie
Základní informace
Vyhlášení1982
Rozloha48,10 km²
SprávaWu-ling-jüan scénická a historická zájmová oblast
Poloha
StátČínaČína Čína
UmístěníČang-ťia-ťie, Chu-nan, Čínská lidová republika
Souřadnice
Čang-ťia-ťie národní lesní park
Čang-ťia-ťie národní lesní park
Další informace
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní lesní park Čang-ťia-ťie (čínsky v českém přepisu Cha-nan Čang-ťia-ťie kuo-ťia sen-lin kung-jüan, pchin-jinem Húnán Zhāngjiājiè Guójiā Sēnlín Gōngyuán, znaky 湖南张家界国家森林公园) je lesní park v Čang-ťia-ťie, v provincii Chu-nan, v Čínské lidové republice. Je jedním z několika parků v rámci národního parku Wu-ling-jüan.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Národní lesní park Čang-ťia-ťie

V roce 1982 byl národní park Čang-ťia-ťie uznán jako první čínský národní lesní park. Park je součástí mnohem větší (397,5 km2) scénické oblasti Wu-ling-jüan. Ta byla v roce 1992 oficiálně uznána jako místo světového dědictví UNESCO.[2] V roce 2004 byl pak i park Čang-ťia-ťie zařazen na seznam Globálních geoparků UNESCO.[3]

Nejpozoruhodnější geografické rysy parku jsou vysoké sloupovité útvary, viditelné v celém parku (je jich více než 3000). Přestože oblast připomíná krasový terén, není podložena vápenci a není produktem chemického rozpouštění, které je pro vápencový kras charakteristické. Útvary jsou výsledkem mnoha let fyzické, spíše než chemické eroze. Velká část zvětrávání, které tyto sloupy tvoří, je výsledkem rozpínajícího se ledu v zimě a rostlin, které na nich rostou. Porost je v oblasti velmi hustý, protože vlhkost je celoročně velmi vysoká. Tyto útvary jsou výrazným charakteristickým znakem čínské krajiny a jsou častým motivem čínských krajinných maleb.[3]

Jeden z křemenných pískovcových pilířů parku, Jižní nebeský sloup, byl oficiálně přejmenován jako „Avatarská hora Hallehujah“ (čínsky v českém přepisu A-fan-ta cha-li-lu-ja šan, pchin-jinem Āfándá hālìlùyà shān, znaky 阿凡达-哈利路亚山) na počest filmu Avatar v lednu 2010.[4] Režisér filmu a produkční designéři uvedli, že inspiraci pro plovoucí kameny čerpali z hor celého světa, včetně těch v provincii Chu-nan.[5]

Stavby[editovat | editovat zdroj]

Výtah Paj-lung, doslova „výtah sta draků“, byl otevřen pro veřejnost v roce 2002. Jedná se o nejvyšší venkovní výtah na světě (326 m). Návštěvníky dokáže na vrchol dopravit za necelé dvě minuty. Skládá se ze tří samostatných prosklených výtahů, z nichž každý uveze až 50 lidí najednou.[6]

V srpnu 2016 byl otevřen pěší skleněný most Čang-ťia-ťie, nejdelší (430 m) a nejvýše položený (300 m nad zemí) svého druhu.[7] Necelé dva týdny po otevření byl kvůli příliš vysoké návštěvnosti uzavřen.[8] Dne 30. září 2016 byl pak, po úpravách logistických a bezpečnostních opatření, znovu otevřen.[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zhangjiajie National Forest Park na anglické Wikipedii.

  1. Wulingyuan Scenic and Historic Interest Area. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. MAT, Mahmut. Zhangjiajie National Forest Park, China » Geology Science. Geology Science [online]. 2023-03-05 [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Zhangjiajie UNESCO Global Geopark (China). UNESCO [online]. 2021-07-27 [cit. 2023-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Avatar Mountains, How to Visit Zhangjiajie Avatar, China. www.chinadiscovery.com [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ANDERS, Charlie Jane. Avatar's Designers Speak: Floating Mountains, AMP Suits And The Dragon [online]. 2010-01-14 [cit. 2023-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Construction in Scenic Spots: Protection or Destruction? -- Beijing Review. www.bjreview.com [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Glass bridge: China opens world's highest and longest. BBC News. 2016-08-19. Dostupné online [cit. 2023-11-28]. (anglicky) 
  8. World's longest glass bridge closes for maintenance two weeks after opening. The Guardian. 2016-09-03. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Glass bridge reopens to public, capacity of 10,000 a day. en.people.cn. Dostupné online [cit. 2023-11-26]. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]