Přeskočit na obsah

Měsíc je drsná milenka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Měsíc je drsná milenka
AutorRobert A. Heinlein
Původní názevThe Moon Is a Harsh Mistress
PřekladatelMartin Tkaczyk
ZeměSpojené státy americké
Jazykangličtina
Žánrscience fiction
OceněníCena Hugo za nejlepší román (1967)
Prometheus Award (1983)
NPR Top 100 Science Fiction and Fantasy Books
VydavatelG. P. Putnam's Sons
Datum vydání1966
Česky vydáno1994
Počet stran382
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Koncept elektromagnetické startovací dráhy, který se v knize také objevuje (nákres NASA)

Měsíc je drsná milenka (anglicky The Moon Is a Harsh Mistress) je vědecko-fantastický román amerického spisovatele Roberta A. Heinleina vydaný roku 1966 (do češtiny přeložil Martin Tkaczyk, vydáno roku 1994 v nakladatelství AND Classic, ISBN 80-85782-12-X).[1] Tento román je označován za jeho nejlepší dílo, roku 1967 také získal ocenění Hugo.[2]

Ústředními motivy knihy jsou kolonizace Měsíce a polidštění umělé inteligence. V díle jsou jasné prvky liberalismu (až anarchismu), individualismu, antiautoritářství a antikomunismu – autor navštívil SSSR. V románu je zevrubně popsána struktura tajné revoluční organizace, která měla být návodem pro nespokojené obyvatele Sovětského svazu.[zdroj?] Jsou zde také prezentovány neobvyklé Heinleinovy názory na manželství – na Měsíci jsou totiž běžné různé druhy mnohomužství a mnohoženství – které zapadají do anarchistické společnosti.

Román je věnován Petemu a Jane Sencenbaughovým. Je členěn do tří částí:

  • Myslící stroj
  • Chátra u moci
  • Nic není zadarmo!

Román nás přivádí do roku 2075 na Měsíc, který byl kolonizován jako trestanecká kolonie a v současnosti tam žijí 3 miliony, v drtivé většině již ale svobodných lidí. Život na ní je sice těžký, ale Luňané se vyvinuli z mixu různých pozemských ras a dnes je z nich už nový národ. Vypravěčem se stává Luňan, počítačový technik Manuel, který si je sice vědom nerovné situace na Luně, ale o politiku se raději příliš nezajímá. Zjistil, že nejvýkonnější počítač ve vládním komplexu získává vlastní vědomí a že se začíná chovat jako člověk, nikomu se s tím ale nesvěřuje. Jednoho dne se ale náhodou dostává na shromáždění protivládních vzbouřenců, kteří chtějí reformu a víc volnosti. Nečekaně tam však zasáhnou vládní jednotky, ale i přes menší ztráty je všech 9 gardistů zabito. Manuel se pak skrývá s důležitou členkou organizace v hotelu v Luna City, ale zdá se, že se po nich nepátrá. Vyhledá je i profesor a Manuel se je oba rozhodne představit svému příteli, inteligentnímu počítači Mikovi, pomocí telefonního spojení, které tajně vytvořil.

Ještě ten večer spolu vedou dlouhé rozhovory (u dvou lahví vodky) a nakonec z toho vznikne s Mikovou pomocí nová revoluční organizace, která má dokonalou organizační strukturu a jsou promýšleny první plány na převzetí moci od Správce. Pak jsou popisovány postupy revoluce, přípravy a nutnost podrobného plánování. Pak se ale stane něco nečekaného.

Noví gardisté-vojáci, kteří přiletěli ze Země na pomoc Správci dohlížet nad revoltující kolonií, znásilnili a zavraždili mladou dívku, ta je ještě před smrtí stačí označit za pachatele a strhnou se nepokoje, vojáci jsou zabiti a Správce je svržen. Vůdčí revoluční výbor, v jehož čele stojí Mike, který si pro kontakt s veřejností vytvořil imaginární charakter Adama Selena, se snaží převrat ututlat co nejdéle, aby měli čas připravit se na další události. Když jsou však prozrazeni, musejí jednat. Manuel tak odlétá společně s profesorem v kontejneru s obilím na Zem, kde jsou ošetřeni a vedou rozhovory se zástupci Spojených národů. Avšak jsou neúspěšní a musejí být tajně dopraveni zpět na Lunu, s čímž jim pomůže jejich pozemský přítel Stuart, který už předtím organizoval kroky, jež byly na Zemi potřebné pro úspěch revoluce.

Země se ale nevzdává tak snadno a posílá na Lunu vojenské lodě. Přes 10 tisíc zdrogovaných, speciálních a po zuby ozbrojených vojáků je v bojích o svobodu Luny zabito a přibližně třikrát tolik zemře i Luňanů, včetně žen a dětí. Invaze je nakonec odražena a Luňané začnou bombardovat Zemi kameny v ocelových kontejnerech, které mají při dopadu sílu přibližně jako atomová bomba. Jsou odpalovány z indukčních katapultů, které se původně používaly na posílání obilí pro hladovou, přelidněnou Zemi. Jsou bombardovány pouze vojenské cíle a prázdná místa – pro výstrahu, ale Země nepřestává posílat další lodě a tvrdě cenzuruje svá vlastní média. Když ale má dojít už k několikátému bombardování a ztráty lodí na straně Země jsou dostatečně značné, uznávají svobodnou Lunu Velká Čína (nástupce komunistické Číny) a později také další státy a otevírají znovu možnost rozhovorů, tentokráte rovnocenných. Profesor zemře vyčerpán v okamžik vyhlášení vítězství Luňanů. Manuel se zřekne všech funkcí a žije opět normální život. Po několika letech Luna jen rozkvétá, i když se provedla spousta změn. Pro Manuela je však ztrátou také smrt Mika. Ten totiž po bombardování Měsíce z orbity neznámo proč, ztratil své vědomí a stal se z něj opět obyčejný počítač.

  • Počítač Mike alias Adam Selen – oživlý superpočítač, v podstatě náhodně vzniklá umělá inteligence. Postupem času, jak se vyvíjí, se stále více podobá člověku.
  • Manuel Davis O'Kelly – řečený Mana, Luňan s typicky promíchanými kořeny, technik, který se před vtažením do běhu událostí nezajímal o politiku. Žije v rodině s několika manželkami, manželi a dětmi, která je jedna z nejstarších a má vlastní samostatnou farmu.
  • Profesor Bernardo de la Paz – starý, velmi inteligentní člověk, zběhlý v politice, chronický revolucionář, který byl na Lunu poslán za svoji podvratnou činnost na Zemi. Sám sebe označuje za racionálního anarchistu.
  • Wyoh (Wyoming Knottová) – energická, inteligentní žena. V mládí prožila tragédii, když porodila poškozené dítě.
  • Stuart – volnomyšlenkář ze Země, kterému se Luna natolik zalíbí, že se jí rozhodne pomoci získat samostatnost.
  • Máma – nejstarší manželka Davisovy rodiny, v rodině má hlavní slovo.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zajímavostí je, že Heinlein vůbec nepočítal s nějakými přenositelnými médii, jaké známe dnes. Důkazem toho je, že když Mana potřeboval přenést program z jednoho počítače na jiný, tak si ho nechal vytisknout a pak ho znova naťukal do klávesnice toho druhého.
  • V knize je zmíněno dílo amerického spisovatele E. A. Poea Odcizený dopis.[3]
  1. NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha, Jinočany: AFSF, H&H, 1995. ISBN 80-85390-33-7, ISBN 80-85787-90-3. Kapitola Robert A. Heinlein, s. 260. 
  2. Worlds Without End [online]. [cit. 2009-09-13]. Dostupné online. 
  3. HEINLEIN, Robert Anson. Měsíc je drsná milenka. [s.l.]: Banshies, 2006. ISBN 80-86456-26-9. Kapitola Myslící stroj, s. 116.