Přeskočit na obsah

Městská spořitelna (České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Městská spořitelna
Městská spořitelna
Městská spořitelna
Účel stavby

banka

Základní informace
Slohsecese, modernismus
ArchitektHeinrich Ried
Výstavba1913
StavitelJosef Hauptvogel, Jan Štefan a Jakub Stabernak
Současný majitelKomerční banka
Poloha
AdresaČeské Budějovice, ČeskoČesko Česko
UliceKrajinská 15
Souřadnice
Městská spořitelna
Městská spořitelna
Další informace
Rejstříkové číslo památky14626/3-5722 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web pobočky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova Městské spořitelny (bývalé Státní banky československé, dnes Komerční banky) stojí na nároží Krajinské a Hroznové ulice v historickém centru Českých Budějovic. Vystavěna byla roku 1913 dle návrhu architekta Heinricha Rieda na místě bývalého Ettmayerova domu. Svou impozantností prý konkurovala plzeňské spořitelní pobočce.[1] Od 3. května 1958 do konce roku 1987 byla budova památkově chráněna.[2]

Českobudějovické městské zastupitelstvo jednomyslně přijalo roku 1854 návrh na zřízení městské spořitelny. Realizace se však kvůli četným nesrovnalostem mezi jednotlivými úřady značně protáhla. V roce 1856 byl do funkce předsedy Spořitelního výboru zvolen Adalbert Lanna a výbor začal fungovat v prozatímních prostorech na radnici. O dva roky později se přemístil do Krajinské ulice, kde byla 8. prosince 1913 slavnostně otevřena nová budova dle plánů vídeňského architekta Heinricha Rieda. Výstavby se ujali Josef Hauptvogel, Jan Štefan a Jakob Stabernak. Na výzdobě fasády byla použita kombinace secesních a modernistických prvků, vsazených do typicky renesanční palácové kompozice. Kontrastně působí dekorativní realizace prvního poschodí a zbývajících dvou pater, na nichž se zrcadlí jednodušší nástěnné malby německých lidových krojů. V úrovni prvního patra průčelí do Krajinské ulice jsou umístěny tři plastiky (Průmysl[3] , Obchod[4] a Zemědělství[5]) od Josefa Václava Schwarze. Hlavním prostorem interiéru je monumentální klientská hala, jež prostupuje do vyšších podlaží.[6]
7. července 1948 došlo k fúzi spořitelny se Záložnou českobudějovickou, čímž vznikla Okresní spořitelna a záložna v Českých Budějovicích, jež se později přetransformovala v regionální pobočku České spořitelny.[6] Tradice sídla peněžního ústavu v Krajinské ulici, jež byla přerušena v letech 1949–1951, kdy v budově sídlil Krajský výbor KSČ, pokračuje; od roku 1990 se jedná o sídlo Komerční banky.[7] V roce 2017 proběhla celková rekonstrukce budovy.[8]

  1. DOMANICKÝ, Petr. Hanuš Zápal, 1885-1964: architekt Plzeňska. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2015. 270 s. ISBN 978-80-88027-01-0. Kapitola Umění a památky, s. 78. 
  2. Městská spořitelna. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  3. Reliéf Průmysl. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  4. Reliéf Obchod. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  5. Reliéf Zemědělství. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  6. a b NIKRMAJER, Leoš. Encyklopedie Českých Budějovic [online]. NEBE [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  7. Zvolte nejlepší bankovní pobočku: Komerční banka. Peníze.cz [online]. 2009-06-18 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 
  8. Rekonstrukce budovy Komerční banky. StavbaWEB [online]. 2017-07-31 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]