Bihor (pohoří)
| Bihor | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Rumunsko |
 | |
| Souřadnice | 46°27′ s. š., 22°41′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pohoří Bihor (rumunsky Munții Bihorului) se nalézá na západě Rumunska. Je známé především jako oblast s bohatým výskytem krasových jevů.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Pohoří Bihor je součástí horského celku Apuseni v rumunských Západních Karpatech. Na severu hraničí s pohořím Vlădeasa, na východě s pohořími Gilăului a Muntele Mare, na jihu s pohořím Trascău a Metaliferi, západní hranicí je pohoří Codru-Moma.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Pohoří Bihor má dvě části. První je krystalického původu, nachází se tu poloniny a nejvyšší vrchol Cucurbăta Mare (1849 m n. m.) Druhá část je vápencová a jejím středem je náhorní planina Padiș, známá také jako „království karpatského krasu“. Zde se na nepříliš velké rozloze nachází všechny známé krasové jevy.
V knize Karpatské hry Miloslav Nevrlý popisuje bihorský Padiș následujícími slovy:
| „ | …nikde v Rumunsku není skvělejší říše vod, které se propadají do země, a vod, které z ní vyvěrají, vod, které mizí v jeskyních a kdesi z jiných opět vytékají. Ovce spásají smaragdovou trávu závrtů a do slepých dolin vtékají potoky, ale ven nemohou: na jejich koncích se v bahnitých nálevkách krouživě propadají do podzemí. Skalními tunely teče Teplý Someš a chladná Galbena, Žlutá řeka. Stametrů hluboká trojpropast Ponorných hradů: vody se řítí do tmy, do hlubin padají i přízračná zelenavá světla propadlých stropů. | “ |
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Ledová jeskyně Scărișoara, Bihor, Apuseni -
Vyhlídka Piatra Galbenei, Bihor, Apuseni -
Řeka Galbena -
Padiș -
Ponorné hrady, Padiș, Apuseni -
Jeskyně Focul Viu
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Nevrlý, Miloslav, Karpatské hry ; fotografie Otto Hauck … et al. Vyd. 7., Ve Vestri 1. Liberec : Vestri, 2006; ISBN 80-903029-5-5
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bihor na Wikimedia Commons
