Mroží ostrov
| Mroží ostrov | |
|---|---|
| Моржовец | |
 | |
  Mroží ostrov | |
 Mroží ostrov | |
| Lokalizace | Bílé moře |
| Stát |  Rusko |
| • Oblast | Archangelská |
| Topografie | |
| Rozloha | 110 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 66°42′ s. š., 42°35′ v. d. |
| Délka | 18 km |
| Šířka | 8,5 km |
| Nejvyšší vrchol | (27 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 4 (2022 ▼) |
| Hustota zalidnění | 0 obyv./km² |
| Největší sídlo | Severnyj Gorodok |
| Používané jazyky | ruština |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mroží ostrov též nazývaný Moržovec (rusky Моржовец) je ostrov v Mezeňském zálivu v Bílém moři. Administrativně je součástí Archangelské oblasti v Rusku.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Mroží ostrov se nachází v severovýchodní části Bílého moře, asi 25 km od severního pobřeží Východoevropské roviny v Mezeňském zálivu. Nachází se jen několik kilometrů severně od polárního kruhu.
Ostrov téměř oválného tvaru je dlouhý 18 km, široký až 8,5 km a má rozlohu 110 km². Krajina poměrně rovinatého ostrova je charakterizována tundrou, pouze na některých místech jsou drobné keře.[1] Ostrov se vyznačuje krátkými říčkami (největší jsou Zolotucha, Litovka a Rybnaja) a velkým počtem jezer, z nichž největší je jezero Moržovec.[2]
Na ostrově se nachází jediná osada Severnyj Gorodok, kde žijí lidé obsluhující maják a do jejího zrušení v roce 2016 i meteorologickou stanici. V roce 2010 zde žilo 12 obyvatel[3] a v roce 2022 zde žili trvale již jen 4 strážci majáku.[4]
Poblíž východního a jihovýchodního pobřeží jsou rozsáhlé mělčiny nazývané Moržovskije kožki, což v češtině znamená Mroží kožešiny.
Ostrov má strmé písečné pobřeží, které se pod náporem moře neustále drolí. Moře ubere z ostrova 1 metr pobřeží ročně.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podél pobřeží Mezeňského zálivu rybařili Pomorové již od 12. století. Náhlá změna počasí, silné větry a bouře je mohly zahnat od pevniny, v tom případě byl Mroží ostrov poslední zemí předtím, než byli zahnáni do Barentsova moře a zahynuli. Mezi Pomory dokonce existoval výraz - přimknout se Moržovci. Pomorové proto na ostrově postavili kapli, která se do současnosti nedochovala.[3]
V roce 1736 bylo pobřeží ostrova podrobně prozkoumáno poručíkem Alexejem Ivanovičem Skuratovem v rámci tzv. Velké severní expedice.[6] V roce 1741 na moři zahynul Vasilij Lomonosov, otec známého ruského polyhistora Michaila Lomonosova, a jeho tělo bylo nalezeno vyplavené na Mrožím ostrově.[3]
V roce 1843 byla na ostrově prováděna meteorologická pozorování. V roce 1906 bylo zahájeno sledování teploty vody, rozbouření moře a pozorování ledu. Později byla přidána pozorování sněhové pokrývky, slunečního svitu, teploty půdy a ledových usazen. Do roku 1938 se stanice jmenovala Moržovskij Majak, od ledna 1938 jen Moržovec. Byla to jedna z nejstarších meteorologických stanic v Rusku.[7]
Dne 22. června 1941 byla na ostrově instalována dělostřelecká baterie ráže 180 mm.[8] Tato baterie se částečně zachovala i do současnosti.[4]
V roce 2010 byl ostrov navštíven expedicí Ruské geografické společnosti, která na ostrově vztyčila pamětní desku Vasilije Lomonosova, připomínající jeho úmrtí.[9]
V roce 2016 byla zrušena meteorologická stanice na ostrově.
V roce 2022 ostrov navštívila Expedice Moržovec-2022 a vztyčila na ostrově šestimetrový pravoslavný kříž, připomínající kapličku, která byla zničena v sovětském období. Expedice také provedla měření pobřeží a zjistila, že ostrov se za posledních 40 let zmenšil v jihozápadní části o 10-20 metrů a v severní části o 260 metrů.[10]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Maják na ostrově (před rokem 1917) -
Rybáři u ostrova (před rokem 1917) -
Kaplička (před rokem 1917)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Моржовец na ruské Wikipedii.
- ↑ КАНИНСКИЙ БЕРЕГ СЕВЕРНОЙ ЧАСТИ БЕЛОГО МОРЯ 51. parusa.narod.ru [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Гидрометеорологической станции Моржовец 165 лет. sevmeteo.polarpost.ru [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Зацепились за Моржовец. www.rgo.ru [online]. 2011-03-21 [cit. 2024-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (rusky)
- ↑ a b Остров спасения: зацепиться за Моржовец. xn--80aec1d.xn--p1ai [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ GRIGORIEVA, Anna. Остров Моржовец - беломорская Атлантида. grannushka.livejournal.com [online]. 2014-02-03 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ ROMANOV, D. M. Первая карта Ямала. Алексей Иванович Скуратов. tula-oblast.ru [online]. 2014-07-01 [cit. 2024-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Снимок недели: остров Моржовец — СКАНЭКС. www.scanex.ru [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Артиллерия 1924. russ-flot.narod.ru [online]. [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Об экспедиции. www.rgo.ru [online]. 2012-09-29 [cit. 2024-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Завершилась экспедиция «Моржовец-2022». heritage-institute.ru [online]. 2022-07-26 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mroží ostrov na Wikimedia Commons
