Mravenci (kniha)
| Mravenci | |
|---|---|
| Autor | Bernard Werber |
| Původní název | Les Fourmis |
| Země | Francie |
| Jazyk | francouzština |
| Žánr | vědecká fikce |
| Vydavatel | Albin Michel |
| Datum vydání | 1991 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mravenci je sci-fi kniha od francouzského autora Bernarda Werbera (v originále Les Fourmis) z roku 1991. Byla přeložena do 30 jazyků a prodalo se jí více než 2 miliony výtisků. Je to první část trilogie, další díly se jmenují Den mravenců a Revoluce mravenců.
Děj[editovat | editovat zdroj]
Děj se odvíjí jako dva paralelní příběhy, jeden ve světě lidí (v Paříži a okolí) a druhý ve světě mravenců (kolonie mravenců lesních ve Fontainebleauském lese poblíž Paříže) na počátku 21. století. Vše je prokládáno úryvky z fiktivní Encyklopedie relativního a absolutního vědění (která nicméně vyšla později jako samostatná kniha a existuje i ve webové formě[1], vytvořená fanoušky a podporovaná Werberem[2]).
Hlavní lidský hrdina Jonathan Wells zdědí velký suterénní byt na kraji lesa a zároveň provokativní vzkaz - HLAVNĚ NIKDY NECHOĎ DO SKLEPA! - jako dědictví po zesnulém strýci Edmondovi, který svůj život zasvětil zkoumání mravenců. Jonathan se začne zajímat o záhadné aktivity svého strýce a rozhodne se sklep příslušející k bytu prozkoumat. Ze sklepa se už ale nevrátí ani Jonathan, a postupně ani dvacítka dalších lidí, včetně záchranářů a policistů, kteří se po něm vydávají pátrat.
Hlavní hrdina ze světa mravenců je samec 327, jediný přeživší z expedice zmasakrované záhadným předmětem, který udeřil z výšky. Má za to, že útok provedla tajnou zbraní armáda odlišného druhu mravenců, s kterými jsou ve válečném stavu. Pokouší se vše sdělit královně a zorganizovat výpravu, která by zjistila co se stalo, jenže ho začne pronásledovat tajemná skupina bojovnic s "pachem kamene", které ho chtějí kvůli jeho znepokojivé zkušenosti zlikvidovat. Jak se příběh odvíjí, procházíme většinou typických situací ze života mravenčí kolonie, včetně založení dceřiného města, mezidruhové války a mnoha bojových akcí.
Na závěr se obě dějové linie spojí. Vyjde najevo, že strýc se naučil s mravenci komunikovat pomocí technologicky vyspělého zařízení využívajícího feromony. Lidé jsou na základě Edmondova odkazu uzavřeni v rozsáhlém sklepení, ze kterého se nedá dostat. K dispozici mají vodní pramen, větrací systém, energii z jaderného miničlánku, ale jsou závislí na potravě, kterou jim poskytují mravenci. Konec je poznamenán lidmi zapříčiněným katastrofickým požárem mravenčího města a smrtí královny. Nová královna přerušuje veškerou komunikaci.
Přijetí[editovat | editovat zdroj]
Mravenčí morfologie, etologie a sociální organizace, jakož i jejich vzájemné vztahy s jinými druhy jsou poutavě, podrobně a do značné míry vědecko-populárně popsané, ačkoli Werber poněkud zveličuje deduktivní a komunikační schopnosti mravenců. Encyklopedie relativního a absolutního vědění předkládá množství zajímavých a málo známých faktů, které ale místy obsahují nepřesnosti a mýty. Lidská linie je plochá a chatrná, což se zbylými dvěma částmi výrazně kontrastuje.[3]
Česká vydání[editovat | editovat zdroj]
Svoboda, 1998, překlad: Richard Podaný
Euromedia - Knižní klub, 2005, překlad: Richard Podaný
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ l'ESRA On-Line [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ ESRA Map na webu autora [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Empire of the Ants: A review by Katharine Mills [online]. 1998 [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Mravenci na legie.info
RECENZE: Bernard Werber, Mravenci, Den mravenců na serveru neviditelnypes.lidovky.cz
