Moroův reflex

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Moro reflex.jpg

Moroův reflex spadá do kategorie tzv. primárních reflexů, které jsou součástí běžného raného vývoje [1]. Každý reflex se však vyskytuje pouze do určitého věku dítěte a poté postupně vymizí. Pokud se reflexy u novorozence či kojence neobjevují, anebo přetrvávají i tehdy, kdy už měly vymizet, může jít u dítěte o nějaký závažný neurologický problém, například na základně abnormálního vývoje mozkových funkcí [2].

Moroův reflex[editovat | editovat zdroj]

Moroův reflex je jedním z nejzřetelnějších a nejběžnějších reflexů vyskytujících se u novorozenců a kojenců [3]. Tento reflex se skládá z několika pohybů. Nejdříve jde o náhlý, symetrický pohyb rukou nahoru a do stran, dlaně jsou otevřené a dítě se nadechuje. Některé děti na chvíli strnou – zrychluje se tep, zvyšuje krevní tlak a rudne kůže na hlavě [4]. Nakonec přichází postupné vracení rukou k tělu jakoby do objetí, spolu s výdechem a často pláčem či křikem [5]. Reflex může být spuštěn téměř jakýmkoliv intenzivním senzorickým podnětem, avšak dnes se nejčastěji jako spouštěč používá pocit dítěte, že přepadne dozadu. Novorozenci či kojenci se zvedne hlava a část zad a následně se pustí, aby dítě padalo dozadu. Je však samozřejmě potřeba dítě brzo zachytit, aby nenarazilo hlavou na podložku [6]. Dítě má pocit, že padá, a spustí se tak Moroův reflex. Tento způsob je nejúčinnější, ale někdy se používá i hlasitý zvuk či položením dítěte na podložku, se kterou se následně trhne [7].

Reflex je pozorovatelný ihned po narození dítěte a přetrvává většinou do 4 měsíce věku dítěte. Některé studie uvádějí přetrvávání reflexu až do 6 měsíce, kdy jeho výskyt ještě není patologický, ale v pozdějším věku již ano [5][6].

Autor konceptu a jeho nástupci[editovat | editovat zdroj]

Ernst Moro

Autorem reflexu je Ernst Moro, který se narodil 8. prosince 1874 v Ljublaně, hlavním městě Slovinska. Stal se pediatrem a jeho kariéra začala v Eschrerichově laboratoři, kde zkoumal fyziologii zažívání u novorozenců. V roce 1908 docílil mezinárodní prestiže díky svému kožnímu testu na tuberkulózu. Moroův reflex popsal roku 1918. Byl také habilitován profesorem pediatrie na univerzitě v Heidelbergu. Moro odešel z nemocnice, kde pracoval, roku 1936, kdy se k moci dostali Nacisté, neboť jeho žena byla židovského původu. Provozoval soukromou praxi a v roce 1948 odešel do důchodu [8]

Pro Mora byl reflex v první řadě odezvou na strach a cítil, že pohyby rukou dítěte, které se přibližují v jakémsi sevření, představují snahu dítěte o obejmutí matky. Aspekt obejmutí velmi zdůrazňoval, a i proto reflex ve své práci pojmenoval „Umklammerungs-reflex“ (v angličtině „clasping reflex“; clasp = obejmutí, sevření) [5].

Tři roky po první Morově zmínce o tomto reflexu, jej podrobněji popsal Freudenberg E. ve své práci „Der Morosche Umklammerungs- reflex und das Brudzinskische Nachenzeichen als Reflexe des Sauglingsalters,“, kde se zaměřil i na pohyby nohou, které však nejsou natolik zřetelné. Zabýval se také otázkou původu reflexu a zkoumal, v jakém věku je přítomný [9].

Absence/abnormality[editovat | editovat zdroj]

Absence Moroova reflexu u novorozence a mladšího kojence může být v důsledku komplikací při porodu, přidušení, nitrolebečního krvácení, infekce, vrozené deformace mozku a dalších aspektů. Asymetrická reakce často značí lokální poškození, například poškození skupiny nervů vedoucí do jedné z paží [6]. Naopak přehnaná reakce dítěte na podnět může být způsobena užíváním drog matkou během těhotenství [10]. Reflexy v současnosti slouží jako kontrola normálního vývoje mozkových funkcí.Autoři některých studií však popisují asymetrickou reakci i u zdravých novorozenců a kojenců. A naopak například u žádného z novorozenců se zlomeninou klíční kostí nebyl Moroův reflex asymetrický [11]. Moroův reflex je tedy ohledně zkoumání zdravotního stavu dítěte důležitý, ale neměl by být diagnosticky přeceňován [6].

Výskyt u předčasně narozených dětí[editovat | editovat zdroj]

Jak bylo zmíněno výše u popisu Moroova reflexu, reflex se skládá z extenze a abdukce paže, ale také následně z její flexe a přitažení k tělu. Extenze byla u předčasně narozených dětí přítomná již ve 25 týdnech PCA (PCA = post-conceptual age: součet věku dítěte v týdnech v době narození a týdnů od narození). Druhá část reflexu se objevovala od 28 týdnů PCA a kompletní Moroův reflex byl u více než poloviny předčasně narozených dětí přítomný od 37 týdnů PCA [12].

Moroův reflex a ADHD[editovat | editovat zdroj]

Dlouho přetrvávající primitivní reflexy mohou, ale také nemusí, být spojeny s určitými neuropsychiatrickými onemocněními. Co se týče propojení primitivních reflexů nebo Moroova reflexu konkrétně s ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder, hyperkinetická porucha), tak zde nenajdeme příliš vědeckých poznatků. V několika málo provedených studiích však najdeme, že diagnóza ADHD může být opravdu blízce spojena s přetrváváním Morova reflexu [13] [14]. Může se tak dít proto, že přetrvávající reflex negativně ovlivňuje zrání kognitivních a motorických funkcí, a prostřednictvím rozvinutí ADHD jsou kompenzována některá nedokončená vývojová stádia v těchto oblastech. Ve výzkumech tohoto tématu se však stále nacházejí velké mezery a pro potvrzení spojení mezi ADHD a přetrváváním Moroova reflexu je potřeba jich uskutečnit více [14].

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ve své práci Moro zdůrazňoval objímací aspekt reflexu a tvrdil, že je to primitivní pohyb podobný tomu, jaký můžeme pozorovat u primátů, kteří instinktivně objímají své matky a chytají se jich [15]. Někteří autoři zase zdůrazňují fázi extenze paží [16]. Pravý význam reflexu zůstává stále neobjasněn, ale nejčastěji bývá vysvětlován jako fyziologická reakce těla na náhlé nebo potenciální nebezpečí [14].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Schott, J. M., & Rossor, M. N. (2003). The grasp and other primitive reflexes. Journal of Neurology, Neurosurgery & Psychiatry, 74(5), 558-560. doi:10.1136/jnnp.74.5.558
  2. Zafeiriou, D. I. (2004). Primitive Reflexes and Postural Reactions in the Neurodevelopmental Examination. Pediatr Neurol., 31(1), 1-8. Doi: 10.1016/j.pediatrneurol.2004.01.012
  3. Rönnqvist, L. (1995). A critical examination of the Moro response in newborn infants-symmetry, state relation, underlying mechanisms. Neuropsychologia, 33(6), 713-726.
  4. Straňák, Z. (2015). Resuscitace a post-resuscitační péče o novorozence pro lékaře i nelékařské profese. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dostupné na https://www.ipvz.cz/seznam-souboru/2359-resuscitace-a-post-resuscitacni-pece-o-novorozence-pro-lekare-i-nelekarske-profese.pdf
  5. a b c Parmelee, A. H. (1964), A critical evaluation of the Moro reflex. Pediatrics, 33(5), 773–788.
  6. a b c d Futagi, Y., Toribe, Y., & Suzuki, Y. (2012). The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. doi:10.1155/2012/191562
  7. Sedlářová P. a kol. (2008). Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada Publishing, a.s
  8. Weirich, A., & Hoffmann, G. F. (2005). Ernst Moro (1874-1951) -- a great pediatric career started at the rise of university-based pediatric research but was curtailed in the shadows of Nazi laws. European Journal of Pediatrics, 164(10), 599-606. doi: 10.1007/s00431-005-1703-2
  9. Freudenberg, 1921, cit. dle Weirich, A., & Hoffmann, G. F. (2005). Ernst Moro (1874-1951) -- a great pediatric career started at the rise of university-based pediatric research but was curtailed in the shadows of Nazi laws. European Journal of Pediatrics, 164(10), 599-606. doi: 10.1007/s00431-005-1703-2
  10. Chasnoff & Burns, 1984, cit. dle Futagi, Y., Toribe, Y., & Suzuki, Y. (2012). The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. doi:10.1155/2012/191562
  11. Reiners, Souid, Oliphant & Newman, 2000, cit. dle Futagi, Y., Toribe, Y., & Suzuki, Y. (2012). The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. doi:10.1155/2012/191562
  12. Allen, M. C. & Capute, A. J. (1986). The Evolution of Primitive Reflexes in Extremely Premature Infants. Pediatric Research, 20(12), 1284–1289. doi:10.1203/00006450-198612000-00018.
  13. Konicarova, J., & Bob, P. (2012). Retained primitive reflexes and ADHD in children. Activitas Nervosa Superior, 54(3-4), 135-138.
  14. a b c Taylor, M., Houghton, S., & Chapman, E. (2004). Primitive reflexes and attention-deficit/hyperactivity disorder: developmental origins of classroom dysfunction. International Journal of Special Education, 19(1), 23-37.
  15. Moro, 1918, cit. dle Futagi, Y., Toribe, Y., & Suzuki, Y. (2012). The Grasp Reflex and Moro Reflex in Infants: Hierarchy of Primitive Reflex Responses. International Journal of Pediatrics. doi:10.1155/2012/191562
  16. Mitchell, R. G. (1960). The Moro reflex. Celebral Palsy Bulletin, 2(3), 135–141.