Moravo, Moravo
Moravo, Moravo | |
---|---|
Napsáno | přelom 18. a 19. století |
Vydáno | 1800–1843 |
Žánr | lidová píseň |
Skladatel | Ludvík Dietrich (1843) |
Textař | neznámý / Václav Hanka |
Alternativní názvy | Moravo, Moravo, Moravěnko milá |
Moravo, Moravo známá též jako Moravo, Moravo, Moravěnko milá, je lidová nebo zlidovělá vlastenecká píseň, poprvé vydaná počátkem 19. století a někdy užívaná jako moravská hymna.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Podle literárního kritika Bedřicha Václavka byla píseň "Moravo, Moravo" poprvé vydána v kramářském tisku Nový marš pro obveselení mysle na světlo vydaný s poznámkou: „Má známou notu“. Píseň zde začíná slovy:
„Moravo, Moravo, Moravěnko milá,
jak z tebe pochází chasa roztomilá.
Chasa roztomilá, poslušná, náchylná,
proti Francouzovi bojovati silná.“
Dále následují sloky o Napoleonově vpádu na Moravu v roce 1805, o bitvě u Slavkova a o prešpurském míru.
V roce 1822 vydal František Ladislav Čelakovský svoje Slovanské písně, kde v prvním dílu (Přídavek, II. Zlomky písní a některé krátké) je uveden text:
„Moravo, Moravo, Moravičko milá,
co z tebe pochází chasa roztomilá,
chasa roztomilá a děvčátka hezký,
a děvčátka hezký, ty mluví jen česky,
které jsou škaredy, ty mluví německy.“
V roce 1831 (strana 5-6 šestého svazku časopisu Čechoslav) reagoval Václav Hanka na dopis Aloise Vojtěch Šembery takto:
„Při čtení dopisu z Brna pana Š. do 1. ledna 1831 a odpovědi naň v Čechoslavu V, str. 37 a 41, nemejlím-li se v pamět se mi vrátila píseň, kterouž nebožka matka moje často zpívala, a poněvadž se na odtržení Moravy roku 1468 Mathiášem Korvínem vztahuje, tuto ji podávám:
Moravo, Moravo, Moravičko milá.
Co z tebe pochází chasa ušlechtilá.
Chasa ušlechtilá, žádostivá boje,
a jaké to koňstvo, rodí půda tvoje.“
Následuje dalších 7 slok na téma sounáležitosti Čech a Moravy.
V roce 1843 píseň zredigoval hudební skladatel Ludvík Dietrich. Tato úprava byla později vydána i s textem a stala nejvíce rozšířenou verzí.
V roce 2018 spolek Moravské srdce vydal upravenou píseň Moravo, Moravo s dvěma slokami.[1] Text zněl:
Moravo, Moravo, vlasti naše milá;
co z tebe pochází? Chasa ušlechtilá.
Chasa ušlechtilá, žádostivá boje,
než se ti zas vrátí čest a sláva tvoje.
Než se ti zas vrátí čest a sláva tvoje.
Moravo, Moravo, po otcích dědictví;
na polích, vinicích, slunce se v tobě skví.
Slunce se v tobě skví a v srdcích naděje,
že boj za Moravu k vítězství dospěje.
Že boj za Moravu k vítězství dospěje,
Moravo, Moravo, země Moravanů.
Nápěv písně byl poprvé vydán tiskem v roce 1843 ve Vlasteneckých písních vydaných Ludvíkem Dietrichem v Olomouci. Okolo roku 1848 byla píseň zpívána jako moravská hymna. Od té doby byly několikrát vydány různe verze s novým napěvem i textem, v roce 2013 např. občanským sdružením Moravské srdce.
Používání
[editovat | editovat zdroj]V roce 1935 se úryvek písně Moravo, Moravo stal znělkou brněnského studia Československého rozhlasu. Znělka byla nahrána na znělkostroji vyrobeným firmou Petrof, a na jejím vzniku se podílel dirigent Břetislav Bakala. Znělkostroj je dnes uložen v Technickém muzeu v Brně.
V době existence populární dechové kapely Moravanka Jana Slabáka vytvořil jedno z moderních uměleckých ztvárnění písně kapelník Jan Slabák.[2]
V roce 2019 byla píseň Moravo, Moravo používána jako znělka na nádraží v Blansku a noční verze na nádražích Blansko a Blansko město.[3]
Partitura
[editovat | editovat zdroj]Nejznámější verze, kterou v roce 1843 zredigoval Ludvík Dietrich a v úpravě muzikologa Antonína Vorla vyšla v roce 1912.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Slavnostní píseň Moravanů „Moravo, Moravo“. [s.l.]: Moravské srdce, 2018. Dostupné online.
- ↑ Moravo, Moravo, Moravěnko milá. Český rozhlas Brno slaví 100 let ve Strážnici [online]. Český rozhlas, 2024-07-01 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Znělky – Nádražní hlášení. www.hlaseni.net [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rozcestník Moravo, Moravo ve Wikizdrojích
- Nový marš pro obveselení mysle na světlo vydaný, Dostupné online
- Vladimir Gregor, Z historie jedné zlidovělé písně. In: Český lid, č. 2, ročník 1959, Dostupné online