Moravo, Moravo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Moravo, Moravo je lidová nebo zlidovělá vlastenecká píseň, poprvé vydaná počátkem 19. století a někdy užívaná jako moravská hymna.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Podle literárního kritika Bedřicha Václavka byla píseň "Moravo, Moravo" poprvé vydána v kramářském tisku Nový marš pro obveselení mysle na světlo vydaný s poznámkou: „Má známou notu“. Píseň zde začíná slovy:
„Moravo, Moravo, Moravěnko milá, jak z tebe pochází chasa roztomilá.
Chasa roztomilá, poslušná, náchylná, proti Francouzovi bojovati silná.“
Dále následují sloky o Napoleonově vpádu na Moravu v roce 1805, o bitvě u Slavkova a o prešpurském míru.

V roce 1822 vydal František Ladislav Čelakovský svoje Slovanské písně, kde v prvním dílu (Přídavek, II. Zlomky písní a některé krátké) je uveden text:
„Moravo, Moravo, Moravičko milá, co z tebe pochází chasa roztomilá,
chasa roztomilá a děvčátka hezký, a děvčátka hezký, ty mluví jen česky,
které jsou škaredy, ty mluví německy.“

V roce 1831 (strana 5-6 šestého svazku časopisu Čechoslav) reagoval Václav Hanka na dopis Aloise Vojtěch Šembery takto:
„Při čtení dopisu z Brna pana Š. do 1. ledna 1831 a odpovědi naň v Čechoslavu V, str. 37 a 41, nemejlím-li se v pamět se mi vrátila píseň, kterouž nebožka matka moje často zpívala, a poněvadž se na odtržení Moravy roku 1468 Mathiášem Korvínem vztahuje, tuto ji podávám:
Moravo, Moravo, Moravičko milá. Co z tebe pochází chasa ušlechtilá.
Chasa ušlechtilá, žádostivá boje, a jaké to koňstvo, rodí půda tvoje.“
Následuje dalších 7 slok na téma sounáležitosti Čech a Moravy.

Nápěv písně byl poprvé vydán tiskem v roce 1843 ve Vlasteneckých písních vydaných Ludvíkem Dietrichem v Olomouci. Okolo roku 1848 byla píseň zpívána jako moravská hymna. Od té doby byl několikrát upraven nápěv i text, poslední dobou např. v roce 2013 občanským sdružením Moravské srdce.

Znělka rozhlasu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1935 se úryvek písně Moravo, Moravo stal znělkou brněnského studia Československého rozhlasu. Znělka byla nahrána na znělkostroji vyrobeným firmou Petrof, a na jejím vzniku se podílel dirigent Břetislav Bakala. Znělkostroj je dnes uložen v Technickém muzeu v Brně.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]