Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2021

13. Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2021
13. Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2021
	Letecký pohled na město Neuchâtel
Informace
Místo konání	Neuchâtel; Švýcarsko
Ve dnech	13.–16. května 2021
Vítězové
Sprint	Ž Tove Alexanderssonová ; M Emil Svensk
KO sprint	Ž Tove Alexanderssonová ; M Matthias Kyburz
Smíšená štafeta	Švýcarsko
Mistrovství světa v orientačním běhu
	← 2018 2021 2022 →

13. Mistrovství Evropy v orientačním běhu proběhlo ve dnech 13.–16. května 2021 ve Švýcarsku s hlavním centrem v Neuchâtelu. Tento ročník mistrovství byl výjimečný svým zaměřením výhradně na sprintové disciplíny, které se podle nového systému střídají s lesními disciplínami v sudých letech. Mistrovství bylo současně prvním kolem Světového poháru v orientačním běhu 2021. Na programu byly tři disciplíny: sprintové štafety, knock-out sprint a individuální sprint. Závody probíhaly v městském terénu s historickou zástavbou, parkovými plochami a umělými překážkami, přičemž tratě byly navrženy tak, aby kladly důraz na rychlou navigaci a strategické rozhodování závodníků.^[1]^[2]

Pořadatelem mistrovství byla Švýcarská federace orientačního běhu (Swiss Orienteering) ve spolupráci s Mezinárodní federací orientačního běhu (IOF). Technickou ředitelkou byla Simone Niggli, mnohonásobná mistryně světa v orientačním běhu, a hlavním organizátorem Matthias Niggli. Kvůli probíhající pandemii covidu-19 byla zavedena přísná opatření, včetně povinného testování a omezení kontaktů mezi účastníky. Mistrovství se zúčastnili závodníci z 28 zemí, přičemž startovní listina zahrnovala 108 mužů a 127 žen. Mezi favority patřili tradičně závodníci ze severských zemí a domácí Švýcaři, ale silnou konkurenci představovali i reprezentanti České republiky, Francie a dalších evropských států. Švýcarsko dominovalo v týmových závodech, zatímco individuální tituly si rozdělili elitní běžci z různých národností.^[1]^[2]

Program závodů

Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2021 proběhlo ve čtyřech soutěžních dnech od 13. do 16. května 2021 ve švýcarském Neuchâtelu. Program zahájily ve čtvrtek sprintové štafety, kde čtyřčlenné týmy běžely v pořadí žena–muž–muž–žena. V pátek následovala kvalifikace knock-out sprintu, která se odehrála ve starém městě St-Blaise. Závodníci se museli vypořádat s úzkými uličkami a proměnlivým terénem, přičemž pouze nejrychlejší postoupili do sobotního finále. Sobota patřila finálovým rozběhům knock-out sprintu, kde nejlepší závodníci museli zvládnout sérii vyřazovacích kol, od čtvrtfinále přes semifinále až po samotné finále, které se běželo v centru Neuchâtelu. Vrcholem mistrovství byla nedělní individuální sprintová disciplína, kde závodníci startovali intervalově v členitém městském terénu s kombinací historické zástavby, parkových ploch a umělých překážek. Tento závod rozhodl nejen o titulech mistrů Evropy, ale zároveň se započítával do hodnocení Světového poháru.^[2]

**Program Mistrovství Evropy 2021 – ŠVÝCARSKO (Neuchâtel)**
Den	Závod	Centrum závodu	Terén
11. května	Příjezd týmů, COVID-19 testování	–	–
12. května	Volný trénink (po negativním testu), porada týmů	Colombier	Tréninkové terény odpovídající závodním oblastem
13. května	sprintové štafety	Neuchâtel – Maladière	Městská zástavba s většími i menšími budovami a parky
14. května	knock-out sprint – kvalifikace	St-Blaise	Městská zástavba s úzkými uličkami a pěšinami
15. května	knock-out sprint – čtvrtfinále, semifinále a finále	Neuchâtel – Place-des-Halles	Městská zástavba s úzkými uličkami a pěšinami, umělé překážky
16. května	sprint	Neuchâtel – Place-des-Halles	Městská zástavba, staré město s komplikovanou orientací, umělé překážky

Účastníci

Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2021 se zúčastnili sportovci z 28 členských výprav Mezinárodní federace orientačního běhu, kteří soutěžili ve sprintových disciplínách. Z celkem 235 závodníků bylo 108 mužů a 127 žen. Celkový počet účastníků včetně týmových funkcionářů činil 350 osob.^[3]

Rakousko Rakousko (6+6)
Belgie Belgie (5+3)
Bulharsko Bulharsko (5+4)
Chorvatsko Chorvatsko (2+0)
Česko Česko (7+6)
Dánsko Dánsko (8+7)
Estonsko Estonsko (4+4)
Finsko Finsko (8+8)
Francie Francie (8+4)
Německo Německo (4+4)
Spojené království Spojené království (1+2)
Maďarsko Maďarsko (3+3)
Itálie Itálie (4+3)
Lotyšsko Lotyšsko (6+3)
Litva Litva (3+2)
Nizozemsko Nizozemsko (1+0)
Nový Zéland Nový Zéland (1+0)
Norsko Norsko (8+8)
Polsko Polsko (3+3)
Portugalsko Portugalsko (3+0)
Rumunsko Rumunsko (1+0)
Rusko Rusko (8+2)
Španělsko Španělsko (3+1)
Švédsko Švédsko (8+9)
Švýcarsko Švýcarsko (11+9)
Turecko Turecko (2+2)
Ukrajina Ukrajina (3+2)
USA USA (2+0)

Poznámka: Čísla v závorkách označují počet mužů (+ ženy).

Sprint

Individuální sprint na Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2021 se konal 16. května v historickém centru Neuchâtelu. Trať vedla městskou zástavbou s kombinací úzkých uliček, parkových ploch a umělých překážek. Závodníci startovali intervalově a museli zvládnout jak rychlou orientaci, tak precizní volbu postupu mezi kontrolami. V mužské kategorii získal titul mistr Evropy Emil Svensk ze Švédska s časem 16:06. Druhé místo obsadil Yannick Michiels z Belgie se ztrátou 13 sekund a třetí skončil Kasper Harlem Fosser z Norska, který na vítěze ztratil 22 sekund.^[2] Mezi ženami zvítězila Tove Alexanderssonová ze Švédska v čase 16:10. Stříbrnou medaili získala Elena Roosová ze Švýcarska s odstupem 5 sekund, třetí skončila její krajanka Simona Aebersoldová se ztrátou 6 sekund.^[2] Sprint byl rozdělen do tří startovních bloků. Závodníci mimo nejlepší čtyřicítku startovali v minutových intervalech, následovalo 40 nejlepších žen s intervalem 1,5 minuty a nakonec se na trať vydali nejvýše nasazení muži s obdobným startovním odstupem.^[2]^[4]

Výsledky Sprint
Muži					Ženy
Datum: 16. května 2021 Místo: Neuchâtel Centre Délka: 4,4 km, Převýšení: 85 m, Počet kontrol: 25					Datum: 16. května 2021 Místo: Neuchâtel Centre Délka: 4,0 km, Převýšení: 65 m, Počet kontrol: 21
Umístění	Země	Jméno a příjmení	Čas	Ztráta	Umístění	Země	Jméno a příjmení	Čas	Ztráta
		Emil Svensk	16:06	0:00			Tove Alexanderssonová	16:10	0:00
		Yannick Michiels	16:19	+0:13			Elena Roos	16:15	+0:05
		Kasper Harlem Fosser	16:28	+0:22			Simona Aebersoldová	16:16	+0:06
3.		Gustav Bergman	16:28	+0:22	4.		Lina Strand	16:31	+0:21
5.		Daniel Hubmann	16:31	+0:25	5.		Sara Hagstrom	16:33	+0:23
6.		Joey Hadorn	16:42	+0:36	6.		Andrine Benjaminsen	16:47	+0:37
6.		Riccardo Rancan	16:42	+0:36	7.		Natalija Gemperleová	16:49	+0:39
8.		Florian Howald	16:43	+0:37	8.		Hanna Lundberg	16:59	+0:49
Oficiální výsledky (IOF)

Knock-out sprint - finále

Knock-out sprint na Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2021 se konal 15. května v oblasti Neuchâtel Château. Tato disciplína se skládala z několika vyřazovacích kol, která začala kvalifikací a pokračovala čtvrtfinálemi, semifinálemi a finálovým během. Závod probíhal v členitém městském terénu s úzkými uličkami, schodišti a parkovými pasážemi, přičemž závodníci museli rychle reagovat na změny tempa i volby postupů. V mužské kategorii získal titul mistr Evropy Matthias Kyburz ze Švýcarska s časem 6:30. Stříbrnou medaili vybojoval jeho reprezentační kolega Joey Hadorn, který zaostal o jedinou sekundu. Třetí místo obsadil Kasper Harlem Fosser z Norska se ztrátou tří sekund.^[2] Mezi ženami triumfovala Tove Alexanderssonová ze Švédska, která dokončila finále v čase 6:49. Druhé místo obsadila Simona Aebersoldová ze Švýcarska s osmivteřinovým odstupem. Bronz získala Andrine Benjaminsen z Norska, která na vítězku ztratila 18 sekund.^[2] Závod se vyznačoval taktickým charakterem, kdy si závodníci museli správně rozvrhnout tempo v jednotlivých kolech a zároveň reagovat na volby soupeřů. V každé fázi postupoval jen omezený počet běžců, což činilo závod nevyzpytatelným a fyzicky náročným.^[2]^[4]

Výsledky Knockout Sprint – Finále
Muži					Ženy
Datum: Sobota, 15. května 2021 Lokalita: Neuchâtel Château					Datum: Sobota, 15. května 2021 Lokalita: Neuchâtel Château
Umístění	Země	Jméno a příjmení	Čas	Ztráta	Umístění	Země	Jméno a příjmení	Čas	Ztráta
		Matthias Kyburz	6:30	0:00			Tove Alexanderssonová	6:49	0:00
		Joey Hadorn	6:31	+0:01			Simona Aebersoldová	6:57	+0:08
		Kasper Harlem Fosser	6:33	+0:03			Andrine Benjaminsen	7:07	+0:18
4.		Riccardo Rancan	6:34	+0:04	4.		Natalija Gemperleová	7:24	+0:35
5.		Vojtěch Král	6:37	+0:07	5.		Vilma von Krusenstierna	7:27	+0:38
6.		Audun Heimdal	6:52	+0:22	6.		Tereza Janošíková	7:32	+0:43
Oficiální výsledky (IOF)

Sprintové štafety

Sprintové štafety na Mistrovství Evropy v orientačním běhu 2021 se konaly v ulicích Neuchâtelu. Každý tým tvořili dva muži a dvě ženy, kteří běželi ve střídavém pořadí žena–muž–muž–žena. Tratě vedly městským prostředím s úzkými uličkami, náměstími a parky, což kladlo důraz na rychlou orientaci a precizní volbu postupů. Vítězem závodu se stal tým Švýcarsko ve složení Simona Aebersoldová, Joey Hadorn, Matthias Kyburz a Elena Roosová s časem 56:55. Druhé místo obsadilo Švédsko, jehož štafeta běžela ve složení Lina Strandová, Gustav Bergman, Emil Svensk a Sara Hagströmová, se ztrátou 55 sekund. Bronz vybojovalo Norsko, kde startovali Victoria Hæstad Bjørnstad, Eskil Kinneberg, Kasper Harlem Fosser a Andrine Benjaminsen, jejichž výsledný čas byl 58:24.^[2] Česká republika obsadila čtvrté místo se ztrátou 2:23. Reprezentovali ji Jana Knapová, Miloš Nykodým, Vojtěch Král a Tereza Janošíková.^[2] Závod byl poznamenán vysokou konkurencí a těsnými časovými rozdíly mezi týmy, což potvrzuje rostoucí úroveň orientačního běhu na mezinárodní scéně.^[2]^[4]

Zkrácené výsledky
Mix štafety
Traťové parametry: 3,7–3,8 km (ženy) a 4,1–4,3 km (muži) Mapa: Neuchâtel Maladière, 1: 4 000, E = 2,5 m 28 štafet, z toho 26 dokončilo
Umístění	Jména	Čas	Ztráta
	Švýcarsko – (Simona Aebersoldová, Joey Hadorn, Matthias Kyburz, Elena Roosová)	56:55
	Švédsko – (Lina Strandová, Gustav Bergman, Emil Svensk, Sara Hagstromová)	57:50	+0:55
	Norsko – (Victoria Hæstad Bjørnstad, Eskil Kinneberg, Kasper Harlem Fosser, Andrine Benjaminsenová)	58:24	+1:29
4.	Česko – (Jana Knapová, Miloš Nykodým, Vojtěch Král, Tereza Janošíková)	59:18	+2:23
5.	Finsko – (Veera Klemettinenová, Akseli Ruohola, Aleksi Niemi, Maija Sianojaová)	59:38	+2:43
6.	Francie – (Isia Bassetová, Frédéric Tranchand, Lucas Basset, Cécile Calandryová)	59:39	+2:44
7.	Polsko – (Aleksandra Horniková, Michal Olejnik, Fryderyk Pryjma, Klaudia Wisniewska)	1:00:22	+3:27
8.	Dánsko – (Josefine Lindová, Søren Thrane Odum, Jakob Edsen, Cecilie Klysnerová)	1:00:26	+3:31
Oficiální výsledky (IOF)

Medailové pořadí podle zemí

Pořadí zúčastněných zemí podle získaných medailí v jednotlivých závodech mistrovství (tzv. olympijského hodnocení).

Medailové pořadí podle zemí
Pořadí	Stát				Celkem
1.	Švédsko	3	1	1	5
2.	Švýcarsko*	2	3	1	6
3.	Belgie	0	1	0	1
4.	Norsko	0	0	4	4

Švýcarsko bylo hostitelskou zemí mistrovství.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b European Orienteering Championships 2021 / Programme and timetable [online]. Swiss Orienteering [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Bulletin 4 – European Orienteering Championships 2021 [online]. Swiss Orienteering, 2021 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online.
↑ IOF Eventor – EOC 2021 [online]. International Orienteering Federation (IOF) [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c European Orienteering Championships 2021 [online]. Swiss Orienteering [cit. 2025-03-20]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Oficiální web závodů (německy) (anglicky)
Závody na stránkách IOF (anglicky)

[Program-1] European Orienteering Championships 2021 / Programme and timetable [online]. Swiss Orienteering [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.

[Bulletin4-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l Bulletin 4 – European Orienteering Championships 2021 [online]. Swiss Orienteering, 2021 [cit. 2025-03-19]. Dostupné online.

[3] IOF Eventor – EOC 2021 [online]. International Orienteering Federation (IOF) [cit. 2025-03-08]. Dostupné online. (anglicky)

[EOC2021-4] European Orienteering Championships 2021 [online]. Swiss Orienteering [cit. 2025-03-20]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

Mistrovství Evropy v orientačním běhu

Løten 1962 (Norsko) • Le Brassus 1964 (Švýcarsko) • Truskavec 2000 (Ukrajina) • Sümeg 2002 (Maďarsko) • Roskilde 2004 (Dánsko) • Otepää 2006 (Estonsko) • Ventspils 2008 (Lotyšsko) • Primorsko 2010 (Bulharsko) • Falun 2012 (Švédsko) • Palmela 2014 (Portugalsko) • Jeseník 2016 (Česko) • Ticino 2018 (Švýcarsko) • Neuchâtel 2021 (Švýcarsko) • Rakvere 2022 (Estonsko) • Veneto 2023 (Itálie) • Mór 2024 (Maďarsko) • Hasselt 2025 (Belgie) • Druskininkai 2026 (Litva)