Minská jaderná elektrárna
| Minská jaderná elektrárna | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Bělorusko |
| Umístění | Rudensk, Minská oblast |
| Stav | plánování zrušeno |
| Začátek výstavby | 1988 |
| Zprovoznění | 1995 |
| Jaderná elektrárna | |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2000 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Minská jaderná elektrárna (rusky Минская АТЭЦ) je nedokončená jaderná elektrárna v Bělorusku. Nachází se poblíž města Rudensk v Minské oblasti. Elektrárna měla sloužit k výrobě elektřiny současně s dálkovým vytápěním.[1][2][3] Dva bloky elektrárny měly vyrábět dohromady 1880 MW hrubého výkonu elektřiny a odesílat teplou vodu do přilehlých míst. Projekt byl zrušen po havárii v Černobylu.[4][5][6]
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
V 80. letech 20. století, aby bylo možné uspokojit energetické potřeby Běloruska a zároveň snížit dopad topných systémů v Minsku na životní prostředí, což byl velký problém celého Sovětského svazu, bylo rozhodnuto o výstavbě jaderné elektrárny v Minské oblasti.[7] Dne 26. června 1980 Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu stavbu oficiálně schválil. Ministerstvo energetiky chtělo, aby byla jaderná elektrárna uvedena do provozu do roku 1995, výstavba měla začít v roce 1988.[4][5]
Výběr lokality[editovat | editovat zdroj]
V roce 1982 hledání místa úspěšně skončilo. Inženýři zodpovědní za stavbu zřídili speciální oddělení pro stavbu minské jaderné elektrárny. Byla předpokládána výstavba dvou VVER-1000/320, speciálně upravené verze pro použití v jaderných teplárnách. V roce 1983 byla zahájena výstavba nového města, kde měli sídlit dělníci a následně operátoři elektrárny. Začala také výstavba infrastruktury. Město však bylo vybudováno v bažinaté oblasti, proto bylo nutné nejprve připravit podloží. Během této doby začaly první stavební práce na zařízení.[8]
Ukončení výstavby[editovat | editovat zdroj]
Stavba jaderné elektrárny příliš nepokročila, protože 26. dubna 1986 došlo k havárii v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl. V důsledku toho bylo rozhodnuto o pozastavení výstavby až do odvolání.[9] Do Černobylu byli vysláni dělníci, aby odstranili následky havárie a postavili bydlení pro evakuované osoby. Kvůli havárii v jaderné elektrárně v Černobylu rozhodly ÚV Sovětského svazu a KSSS 1. července 1987 nepokračovat ve výstavbě jaderné elektrárny v Minsku.[10] V reakci na to se ministerstvo energetiky rozhodlo postavit na místě elektrárnu na plyn. Tato elektrárna dnes využívá již postavené budovy a vedení dálkového vytápění do Minsku.[4][5][8]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Minsk-1[11] | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | Plánovaná výstavba zrušena 1. července 1987 | |||
| Minsk-2[12] | VVER-1000/320 | 900 MW | 940 MW | Plánovaná výstavba zrušena 1. července 1987 | |||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku je použit text článku Kernheizkraftwerk Minsk na Nucleopedii.
- ↑ Teploelektrocentral-5. ТЭЦ-5. История становления. web.archive.org [online]. 2009-06-26 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-06-26.
- ↑ Проектирование железных дорог - ОАО "Минский Промтранспроект". www.mptp.by [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
- ↑ История - ОАО «ЦЕНТРОЭНЕРГОМОНТАЖ». ОАО «ЦЕНТРОЭНЕРГОМОНТАЖ». Dostupné online [cit. 2024-02-10]. (rusky)
- ↑ a b c ELECNUC LES CENTRALES NUCLEAIRES DANS LE MONDE Nuclear power plants in the world Edition 2000 - strana 65
- ↑ a b c Мирный атом в пуховичских болотах: история строительства Минской АЭС. web.archive.org [online]. 2024-02-10 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-02-10.
- ↑ Взрослеющий объект. nestor.minsk.by [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Belatom. Первая "атомная" через 14 лет. belatom.by [online]. Belatom [cit. 2024-02-10]. Dostupné online.
- ↑ a b В Беларуси атомная станция могла появиться около 40 лет назад. belmarket.by [online]. [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ DARRIUSS. «Атомные призраки»: как выглядят заброшенные АЭС бывшего Советского Союза - Недвижимость Onlíner. Onlíner [online]. 2015-06-30 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ АДМИНИСТРАТОР. Недостроенные АЭС СССР. tmr-power.com. Dostupné online [cit. 2024-02-10]. (rusky)
- ↑ Power Reactor Details - MINSK-1 (DUAL PURPOSE). web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
- ↑ Power Reactor Details - MINSK-2. web.archive.org [online]. 2011-06-04 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-04.
