Jaderná elektrárna Astravec
| Jaderná elektrárna Astravec | |
|---|---|
 Výstavba v roce 2016 | |
| Stát |  Bělorusko |
| Začátek výstavby | 31. května 2012 |
| Dokončení | 10. června 2021 |
| Zhotovitel | Rosenergoatom |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 1 × 1 200 MW |
| Reaktory ve výstavbě | 1 × 1 200 MW |
| Typ reaktorů | VVER 1200/491 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2 218 MW |
| Výkon po dokončení | 2 400 MW |
| Souřadnice | 54°45′39,75″ s. š., 26°5′34,01″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Běloruská jaderná elektrárna (rusky Белорусская атомная электростанция, bělorusky Беларуская атамная электрастанцыя (АЭС) - Belaruskaja atamnaja elektrastancyja (AES)) je jaderná elektrárna umístěná v Bělorusku nedaleko města Astravec v hrodenské oblasti 45 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu.
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
První plány na výstavbu jaderné elektrárny existovaly již po roce 1980. Ty však byly zrušeny v roce 1986, po černobylské havárii. Vzhledem k tomu, že začaly stavební práce, elektrárna byla přestavěna na teplárnu Minsk TEC-5. Současný projekt byl podpořen rusko-běloruským energetickým sporem v roce 2007.[1] Umístění staveniště bylo stanoveno na počátku roku 2009.
Jaderná elektrárna se bude zpočátku skládat ze dvou reaktorů VVER o hrubém výkonu 1194 megawattů, přičemž tyto dva bloky jsou založeny na technologii VVER-1200/491 (AES-2006). Dodavatelem jaderné elektrárny je ruská společnost Atomstrojexport, která také dodá reaktory třetí generace VVER-1200.blok začal být budován 8. listopadu 2013, výstavba bloku č. 2 započala 27. dubna 2014.
V prosinci 2019 zahájila první jednotka zkoušky za horka, přičemž reaktorovou jednotku zkontrolovala za horkých podmínek, ale v reaktoru byly umístěny atrapy palivových tyčí.[2] V únoru 2020 byla elektrárna zkontrolována MAAE.[3]
Testy byly dokončeny v dubnu 2020.[4] Plnění paliva pro první jednotku bylo zahájeno 7. srpna 2020.[5] Dne 11. října 2020 dosáhla jednotka 1 poprvé kritického stavu.[6] Reaktor začal dodávat elektřinu 3. listopadu 2020[7] a do sítě byl oficiálně připojen 7. listopadu 2020.[8]
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Astravec-1 | VVER-1200/V-491 | 1109 MW | 1194 MW | 8. 11. 2013 | 2019 | 7. 11. 2020[9] | |
| Astravec-2 | VVER-1200/V-491 | 1109 MW | 1194 MW | 27. 4. 2014 | 2022 | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Lukashenka against NPP construction Belarus. www.nti.org. Nuclear Threat Initiative, 2 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 July 2008. (anglicky)
- ↑ Prelaunch Operations In Progress As BelNPP First Unit Begins Hot Trials. BelarusFeed. 11 December 2019. Dostupné online [cit. 25 September 2020]. (anglicky)
- ↑ IAEA Delivers INIR Mission Reports to Belarus and Egypt [online]. 24 September 2020 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hot tests completed at Ostrovets unit 1. World Nuclear News. 16 April 2020. Dostupné online [cit. 3 May 2020]. (anglicky)
- ↑ Fuel loading starts at Belarusian reactor. World Nuclear News. 7 August 2020. Dostupné online [cit. 8 August 2020]. (anglicky)
- ↑ Ostrovets plant begins physical start-up [online]. 12 October 2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Belarus grid-connects its first nuclear unit. World Nuclear News. 3 November 2020. Dostupné online [cit. 4 November 2020]. (anglicky)
- ↑ https://www.tagesschau.de/ausland/belarus-akw-101.html
- ↑ [1] Informace World Nuclear Association o JE v Bělorusku (anglicky)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
