Jaderná elektrárna Astravec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaderná elektrárna Astravec
Výstavba v roce 2016
Výstavba v roce 2016
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
Začátek výstavby31. května 2012
Dokončení10. června 2021
ZhotovitelRosenergoatom
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu1 × 1 200 MW
Reaktory ve výstavbě1 × 1 200 MW
Typ reaktorůVVER 1200/491
PalivoU235
Elektrická energie
Celkový výkon2 218 MW
Výkon po dokončení2 400 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Běloruská jaderná elektrárna (rusky Белорусская атомная электростанция, bělorusky Беларуская атамная электрастанцыя (АЭС) - Belaruskaja atamnaja elektrastancyja (AES)) je jaderná elektrárna umístěná v Bělorusku nedaleko města Astravec v hrodenské oblasti 45 kilometrů od litevského hlavního města Vilniusu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První plány na výstavbu jaderné elektrárny existovaly již po roce 1980. Ty však byly zrušeny v roce 1986, po černobylské havárii. Vzhledem k tomu, že začaly stavební práce, elektrárna byla přestavěna na teplárnu Minsk TEC-5. Současný projekt byl podpořen rusko-běloruským energetickým sporem v roce 2007.[1] Umístění staveniště bylo stanoveno na počátku roku 2009.

Jaderná elektrárna se bude zpočátku skládat ze dvou reaktorů VVER o hrubém výkonu 1194 megawattů, přičemž tyto dva bloky jsou založeny na technologii VVER-1200/491 (AES-2006). Dodavatelem jaderné elektrárny je ruská společnost Atomstrojexport, která také dodá reaktory třetí generace VVER-1200.blok začal být budován 8. listopadu 2013, výstavba bloku č. 2 započala 27. dubna 2014.

V prosinci 2019 zahájila první jednotka zkoušky za horka, přičemž reaktorovou jednotku zkontrolovala za horkých podmínek, ale v reaktoru byly umístěny atrapy palivových tyčí.[2] V únoru 2020 byla elektrárna zkontrolována MAAE.[3]

Testy byly dokončeny v dubnu 2020.[4] Plnění paliva pro první jednotku bylo zahájeno 7. srpna 2020.[5] Dne 11. října 2020 dosáhla jednotka 1 poprvé kritického stavu.[6] Reaktor začal dodávat elektřinu 3. listopadu 2020[7] a do sítě byl oficiálně připojen 7. listopadu 2020.[8]

Data reaktorových bloků[editovat | editovat zdroj]

Jaderná elektrárna v současnosti (6/2021) sestává ze dvou bloků:

Blok[9] Typ reaktoru Čistý
výkon
Hrubý
výkon
Zahájení
stavby
Připojení
do sítě
Komerční
provoz
Astravec-1 VVER 1200/V-491 1109 MW 1194 MW 8. 11. 2013 2019 7. 11. 2020[10]
Astravec-2 VVER 1200/V-491 1109 MW 1194 MW 27. 4. 2014 plánováno 2021

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lukashenka against NPP construction Belarus. www.nti.org. Nuclear Threat Initiative, 2 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 July 2008. (anglicky) 
  2. Prelaunch Operations In Progress As BelNPP First Unit Begins Hot Trials. BelarusFeed. 11 December 2019. Dostupné online [cit. 25 September 2020]. (anglicky) 
  3. IAEA Delivers INIR Mission Reports to Belarus and Egypt [online]. 24 September 2020 [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Hot tests completed at Ostrovets unit 1. World Nuclear News. 16 April 2020. Dostupné online [cit. 3 May 2020]. (anglicky) 
  5. Fuel loading starts at Belarusian reactor. World Nuclear News. 7 August 2020. Dostupné online [cit. 8 August 2020]. (anglicky) 
  6. Ostrovets plant begins physical start-up [online]. 12 October 2020 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Belarus grid-connects its first nuclear unit. World Nuclear News. 3 November 2020. Dostupné online [cit. 4 November 2020]. (anglicky) 
  8. https://www.tagesschau.de/ausland/belarus-akw-101.html
  9. Info o jaderných reaktorech Archivováno 16. 5. 2012 na Wayback Machine od IAEO: „Republic of Belarus: Nuclear Power Reactors“ (anglicky)
  10. [1] Informace World Nuclear Association o JE v Bělorusku (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]