Mijako

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mijako
宮古列島
Ostrovy Mijako (podbarveny uprostřed) na mapě prefektury Okinawa
Ostrovy Mijako (podbarveny uprostřed) na mapě prefektury Okinawa
Geografie
Poloha
Souostroví Rjúkjú
Rozloha 226 km²
Počet ostrovů 8
Časové pásmo UTC+9
Hlavní ostrov Mijakodžima
Země
Stát Japonsko Japonsko
Provincie Prefektura Okinawa
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 57 687 (X/2005)
Hustota zalidnění 255 obyv./km²

Souostroví Mijako (japonsky 宮古列島 [Mijako rettó]) je skupina ostrovů na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem, která je v rámci prefektury Okinawa součástí Japonska.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Souostroví leží v jižní části souostroví Rjúkjú, zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Okinawou a Tchaj-wanem. Je pozůstatkem rozsáhlého pevninského mostu, který se zhruba před 5 mil. let rozlámal a během stávajícího interglaciálu byl z větší části zatopen. Je tvořeno vápencem uloženým na vrstvách jílu. Kolem ostrovů se nacházejí rozsáhlé mělčiny s korálovými útesy.[1]

Flóra je na ostrovech subtropická a jsou v ní zastoupeny i některé tropické druhy. Není tak bohatá jako na ostatních částech souostroví Rjúkjú; vyskytuje se zde 134 volně žijících druhů, z nichž 132 je původních.[1] Fauna je zastoupena 254 druhy ptáků, 8 druhy savců, větším počtem druhů plazů a obojživelníků; ostatní druhy představuje především zdejší rozmanitý hmyz.[1] Nejznámějším zdejším endemitem je kůň Mijako.[2][3] Ostrovy Irabu a Šimodži jsou včetně okolního moře od r. 1995 chráněným územím (Irabu Prefectural Natural Park) o rozloze 23 km².

Klima na ostrovech je oceánické, subtropické. Průměrná roční teplota vzduchu je 23,0 °C; nejnižší teploty nastávají v lednu a únoru (10 °C až 15 °C), nejvyšší jsou mezi červencem a zářím (30 °C). Roční úhrn srážek je okolo 2 300 mm s maximem v období dešťů na přelomu května a června; průměrná vlhkost vzduchu je 80 %.[1]

Mapa souostroví Mijako

Přehled obydlených ostrovů dává následující tabulka:

Správní celek Ostrov japonsky Pohled shora Plocha,
[km²]
Nejvyšší
bod [m n. m.]
Zeměpisné souřadnice
město Mijakodžima Mijakodžima 宮古島 Miyakojima sky view.jpg 159,25 115    24°46′27″ s. š., 125°19′36″ v. d.
Ikemadžima 池間島 Ikemajima Okinawa Japan01s3s2010.jpg 2,83 28    24°55′56″ s. š., 125°14′31″ v. d.
Kurimadžima 来間島 Miyako kurima.JPG 2,84 47    24°43′33″ s. š., 125°15′6″ v. d.
Irabudžima 伊良部島 Irabujima sky view.jpg 29,08 89    24°50′20″ s. š., 125°9′25″ v. d.
Šimodžišima 小浜島 Shimojishima Okinawa Japan01s3s3900.jpg 9,54 22    24°48′58″ s. š., 125°9′15″ v. d.
Ógamidžima 大神島 Ogamijima Okinawa Japan01s3s1800.jpg 0,24 75    24°55′1″ s. š., 125°18′29″ v. d.
obec Taramadžima Taramadžima 多良間島 Tarama.JPG 19,75 33    24°39′28″ s. š., 124°42′1″ v. d.
Minnadžima 水納島 Minna island.jpg 2,15 13    24°45′17″ s. š., 124°41′42″ v. d.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Převážná část obyvatel (téměř 56 000) žije na ostrově Mijakodžima. Většina obyvatel mluví mijakštinou (宮古語 [mjáku haci]), což je jeden z japonsko-rjúkjúských jazyků. Japonština je rozšířena jako druhý jazyk.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov a zemědělství, ve kterém od počátku 20. století nabylo významu pěstování cukrové třtiny.[4] Po druhé světové válce vzrostl význam domácí turistiky.

Ostrovy jsou propojeny trajekty. Hlavní ostrov Mijakodžima je spojen mosty s ostrovem Ikemadžimou (dl. 1 592 m) a Kurimadžimou. Na Mijakodžimě, Šimodžišimě a Taramadžimě jsou letiště místního významu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy byly od středověku součástí království Rjúkjú. Koncem 19. století je Japonsko anektovalo spolu s celým královstvím. Po porážce Japonska ve druhé světové válce podléhaly americké správě. Podle čl. 3 sanfranciské smlouvy patřily ostrovy k územím, která měla být se souhlasem OSN převedena do správy USA.[5] Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo. Ostrovy byly 17. června 1971 Japonsku navráceny.[6]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy jsou zajímavé svým folklórem,[4] ze kterého jsou pozoruhodné slavnosti a slavnostní oblečení.[7] Nachází se zde botanická zahrada[8] a každoročně je zde pořádán významný závod v triatlonu.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d WISNIEWSKI, Mark. The Nature of the Miyako Islands [online]. 2004 [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. EDITORIAL COMMITTEE OFFICE OF THE JAPANESE COUNTRY REPORT. Country Report (For FAO State of the World’s Animal Genetic Resources Process) [online]. National Institute of Agrobiological Sciences [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SAYFI, Philip. Japanese horse breeds [online]. LinguaLift, 2010-08-22 [cit. 2012-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-15. (anglicky) 
  4. a b WISNIEWSKI, Mark. The Folklore of the Miyako Islands [online]. 2004 [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LEE, Seokwoo. The 1951 San Francisco Peace Treaty with Japan and the Territorial Disputes in East Asia [online]. Pacific Rim Law & Policy Journal Association, 2002 [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Agreement between Japan and the United States of America Concerning the Ryukyu Islands and the Daito Islands [online]. Tokio: Institute of Oriental Culture, University of Tokyo, 1971-06-17 [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Miyako Jofu [online]. Tokio: Japan National Turism Organization [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. LE BERRE, Sophie. Jardin de plantes tropicales de la ville de Miyakojima [online]. 2011 [cit. 2012-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-08. (francouzsky) 
  9. Strongman - All Japan Triathlon Miyako-jima [online]. Miyakojima City: Strongman Triathlon Committee [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]