Metro v Pekingu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Metro v Pekingu
北京地铁
Logo Pekingského metra
Logo Pekingského metra
Stát ČínaČína Čína
Město Peking
Provozovatel Beijing Mass Transit Railway Operation Corp.
Beijing MTR Corp.
Beijing Metro Operation Administration Corp.
Beijing Public Transit Tramway Co.
Beijing Capital Metro Corp.
Délka sítě 783 km
Počet linek 27
Počet stanic 463 (z toho 73 přestupních)
Počet cestujících 3,066 mld./rok (2021)
13,7 milionů/den (rekord)
Datum otevření 15. ledna 1971
Poslední rozšíření 31. prosince 2021
Linky 1 2 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 19 S1 Pa-tchung Ta-sing I-čuang Fang-šan Jen-fang Čchang-pching Letiště Hlavní město Letiště Ta-sing Si-ťiao I-čuang T1
Parametry
Rozchod koleje 1 435 mm
Mapa sítě
Mapa Pekingského metra
Mapa Pekingského metra
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jízdenka pro jednu jízdu

Metro v Pekingu (čínsky v českém přepisu pej-ťing ti-tchie, pchin-jinem běijīng dìtiě, znaky zjednodušené 北京地铁, tradiční 北京地鐵) je systém metraPekingu, hlavním městě Číny. K červenci 2022 sestává z 27 linek (z toho dvou tramvajových), na nichž je obsluhováno 463 stanic, z toho 73 přestupních. Celkem síť metra měří 783 km.[1] Po metru v Šanghaji je síť pekingského metra druhá nejdelší na světě.[2] Ve výstavbě je také dalších 10 linek. Do roku 2025 by síť metra mělo tvořit 30 linek o celkové délce 1 177 km.[1]

V roce 2021 metro v Pekingu přepravilo 3,066 miliardy cestujících. Rekordní počet přepravených cestujících během jednoho dne byl 13,753 milionu osob (12. července 2019).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První linka byla otevřena v roce 1969. V rámci pevninské Číny se jedná o nejstarší metro.

Linkové vedení[editovat | editovat zdroj]

Beijing-Subway en.svg
Linka Otevřeno Rozšíření Konečné stanice Počet stanic Délka
(km)
1 1969 2021 Ku-čcheng S’-chuej-tung 22 31
2 1984 1987 okružní trať 18 23,1
4 2009 2010 Kung-ji si-čchiao An-chej-čchiao sever 24 28,2
5 2007 Sung-ťia-čuang Tchien-tchung-jüan sever 23 27,6
6 2012 2018 Ťin-an-čchiao Lu-čcheng 33 53,1
7 2014 2021 Peking západ Universal Resort 30 40,3
8 2008 2021 Ču-sin-čuang Jing-chaj 34 51,6
9 2011 2012 Národní knihovna Kuo-kung-čuang 13 16,5
10 2008 2013 okružní trať 45 57,1
11 2021 Ťin-an-čchiao Sin-šou-kang 3 4,2
13 2002 2003 Si-č’-men Tung-č’-men 17 40,9
14 2013 2021 Čang-kuo-čuang Šang-ke-čuang 33 50,8
15 2010 2014 Čching-chua tung-lu si-kchou Feng-po 20 41,4
16 2016 2021 Pej-an-che Jü-jüan-tchan tung-men 16 31,5
17 2021 Š’-li-che Ťia-chuej-chu 7 15,8
19 2021 Mu-tan-jüan Sin-kung 10 20,9
Pa-tchung 2003 2021 Kao-pej-tien Universal Resort 13 23,4
Ta-sing 2010 Sin-kung Tchien-kung-jüan 11 21,8
I-čuang 2010 2018 Sung-ťia-čuang Nádraží I-čuang 14 23,2
Čchang-pching 2010 2021 Čchang-pching si-šan-kchou Nádraží Čching-che 13 33,4
Fang-šan 2010 2020 Tung-kuan-tchou jih Jen-cchun východ 16 31,8
Jen-fang 2017 Jen-cchun východ Jen-šan 9 14,4
S1 2017 2021 Š’-čchang Pching-kuo-jüan 8 10,2
Letiště Hlavní město 2008 2021 Pej-sin-čchiao Terminál 2 / Terminál 3 5 30
Letiště Ta-sing 2019 Cchao-čchiao Letiště Ta-sing 3 41,36
Si-ťiao 2017 Siang-šan Pa-kou 6 9
I-čuang T1 2020 Čchü-čuang Ting-chaj-jüan 14 11,9

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Beijing Subway na anglické Wikipedii a 北京地铁 na čínské Wikipedii.

  1. a b c 北京地铁. 百度百科 [online]. [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. VINCI, Vincent R. With 53km of New Track, Beijing Subway Continues Expansion. www.thebeijinger.com [online]. 2021-12-29 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]