Metaláty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Metaláty jsou komplexní anionty obsahující atom kovu navázaný na několik dalších atomů nebo malých skupin.

Kovem je obvykle některý z přechodných prvků a ligandem kyslík či jiný chalkogenid, případně kyanid (jsou však známy i metaláty s jinými ligandy). Chalkogenidové metaláty se, s rostoucím protonovým číslem chalkogenu, označují jako oxometaláty, thiometaláty, selenometaláty a telurometaláty; kyanidové metaláty se nazývají kyanometaláty.

oxometalátům patří manganistany (MnO 
4
 ), chromany (CrO 2−
4
 ) a vanadičnany (Vo 
3
 /VO 3−
4
 ).

Mezi thiometaláty se řadí tetrathiovanadičnany (VS 3−
4
 ), tetrathiomolybdenany (MoS 2−
4
 ), tetrathiowolframany (WS 2−
4
 ) a podobné ionty.[1]

Ke kyanometalátům patří kyanoželezitany a kyanoželeznatany.

Pojem metaláty se také používá v bioanorganické chemii k popisu navazování atomů nebo iontů kovů na vazebná místa (bílkovin nebo syntetických ligandů).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Metallate na anglické Wikipedii.

  1. E. Diemann; A. Müller. Schwefel- und Selenverbindungen von Übergangsmetallen mit d0-Konfiguration. Coordination Chemistry Reviews. 1973, s. 79–122. DOI 10.1016/S0010-8545(00)80232-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]