Metafyzika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Metafyzika (z řeckého τὰ μετὰ τὰ φύσικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickým) je filozofická disciplína, která se zabývá původem, podstatou a účelem jsoucna, a také nejvyšším Jsoucnem - Bohem (přirozená teologie). Metafyzika se klade do protikladu přírodním vědám. Nezabývá se přírodními zákony, ale otázkami, které jdou za metodiku a možnosti přírodních věd.

Původ slova

Pojem metafyzika pochází z označení části Aristotelových spisů, které se nacházejí za spisy o přírodě (tzv. Fyzikami) a které se zabývaly duchovními a nehmotnými skutečnostmi. Svitky těchto spisů byly totiž ve starověkých knihovnách uchovávány za těmito Fyzikami.

Později se metafyzika vyvinula v obecné označení nauky o nejvyšším Jsoucnu. Metafyzika ale není zkoumáním Boha, nýbrž součástí jejího zkoumání jsoucna je zvláště u klasických filozofů také otázka po Bohu z hlediska jsoucna a bytí. Marxismus užívá pojmu metafyzika v opaku k dialektice.

Dělení metafyziky

V klasickém třídění filozofické systematiky Christiana Wolffa se metafyzika jako taková dělí následovně:

Kritika metafyziky

Metafyzice bývá vyčítáno nejasné vymezení, složitá výstavba pojmů a nedostatek dokazatelnosti jejích závěrů. Mezi kritiky metafyziky patří Immanuel Kant, filozofové Vídeňského kroužku a mnoho představitelů empirismu.

Související články

Šablona:Link GA