Melach
| Melach | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 23,4 km |
| Plocha povodí | 245,4 km² |
| Ústí | |
| 47°15′59,36″ s. š., 11°15′43,18″ v. d. | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Melach je pravostranný přítok řeky Inn v údolí Sellrain (Serllaintal) v Tyrolsku v Rakousku o délce přibližně 23 km.
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Melach vznikáí soutokem několika pramenných potoků severně od Lüsener Fern v údolí Lüsenstal ve Stubaiských Alpách, které patří k obci Sankt Sigmund im Sellrain. Nejprve protéká údolím Lüsenstal na sever. V obci Gries im Sellrain se spojuje s řekou Zirmbach, která přitéká ze západního údolí Sellraintal a stáčí se na severovýchod. Protéká údolím Sellrain a v Sellrainu, kde se do ní vlévá potok Fotscher Bach. Na konci údolí u Kematenu se zařízla do hluboké rokle a pak se vlévá do údolí Innu (Inntal), kde navršila náplavový kužel a posunula Inn na sever k úpatí Martinswandu. Mezi obcemi Unterperfuss a Kematen v Tyrolsku se vlévá do řeky Inn. Tento soutok je oficiální dělící čárou mezi údolím Oberinntal a údolím Unterinntal.
Povodí a průtok[editovat | editovat zdroj]
Přirozená plocha povodí Melachu je asi 245 km², z toho 5,1 km² (2 %) je zaledněno.[1][2] Nejvyšším bodem v povodí je Hintere Brunnenkogel ve výšce 3325 m n. m. Několik přítoků Melachu je odváděno do nádrže Längental elektrárny Sellrain-Silz, což zmenšuje efektivní plochu povodí o 60 km².[3]
Průměrný průtok na měrném profilu In der Au je 4,08 m³/s, což odpovídá výtokové dotaci 28,3 l/s-km². Melach má odtokový režim typický pro horský tok bez významného vlivu ledovce. Průměrný průtok v červnu, měsíci s největším množstvím vody (8,06 m³/s), je přibližně pětkrát vyšší než v únoru, měsíci s nejmenším množstvím vody (1,57 m³/s).[3] Vydatné srážky a silné tání sněhu pravidelně způsobují vylití Melachu z břehů, zejména na dolním toku. Stavby na ochranu břehů, které měly chránit pole a louky v okolí Kematenu, jsou zmiňovány již kolem roku 1280.[4] V červnu 1965 došlo k rozsáhlým záplavám polí v údolí Inntalu a byl vyplaven železniční násep Arlberské dráhy, která byla na čtrnáct dní přerušena.[5] Naposledy v roce 2015 došlo k zaplavení řeky Melach s vážnými následky. Několik obytných budov a silnic bylo zaplaveno nebo zničeno. Byly vybudovány ochranné objekty a obranné stavby za několik milionů eur.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název Melach, dříve nazývaný také Melchbach, Melch nebo Malch, se odvozuje od slova Milch (mléko), které odkazuje na mléčně bílou vodu (ledovcové mléko),[6] naproti tomu je název spojován také s kořenem mel düster (ponurý, souvisí s řeckým μέλας).[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melach na německé Wikipedii.
- ↑ FINK, Max H.; MOOG, Otto; WIMMER, Reinhard. Fließgewässer-Naturräume Österreichs. www.umweltbundesamt.at [online]. Umweltbundesamt Monographien Band 128, 2000 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Hydrographische Kenndaten | Land Tirol. web.archive.org [online]. 2019-08-06 [cit. 2022-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b Hydrographisches Jahrbuch von Österreich 2009. Vídeň: Band. 2011. S.OG 98 Dostupné online
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2013-10-17 [cit. 2022-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Gemeinde Kematen in Tirol - Bürgerservice, Aktuelles, Termine, Vereine und Institutionen: Die Melachkatastrophe 1965. web.archive.org [online]. 2015-08-15 [cit. 2022-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ WEBER, Beda Das Land Tirol. Mit einem Anhange: Vorarlberg. Ein Handbuch für Reisende. Erster Band: Einleitung. Nordtirol (Inn-, Lech-, Grossachenregion). Verlag der Wagner'schen Buchhandlung, Innsbruck 1837, S. 431
- ↑ MAYR, Otto: Die Wassernamen Nordtirols und verwandte Bezeichnungen. In: Veröffentlichungen des Museums Ferdinandeum. Svazek 6, Innsbruck 1927, S. 247
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Melach na Wikimedia Commons
