Mary Pitmanová Ailauová
Mary Pitmanová Ailauová | |
---|---|
Úplné jméno | Mary Ann Kinoʻole Kaʻaumokulani Pitmanová Ailauová |
Narození | 1838/březen 1841 Hilo, Havaj, Havajské království |
Úmrtí | 11. února 1905 (ve věku 66–67 let) Hilo, Havaj, Havajské království |
Pohřbena | hřbitov Homelani, Hilo 12. února 1905 |
Manžel | John Keakaokalani Ailau |
Otec | Benjamin Pitman |
Matka | Kinooleoliliha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mary Ann Kinoʻole Kaʻaumokulani Pitmanová (1838/březen 1841 Hilo – 11. února 1905 Hilo), později Mary Pitmanová Ailauová, byla náčelnice Havajského království původního havajského a amerického původu. Vyrostla a vzdělávala se v Hilo a v Honolulu a sloužila jako dvorní dáma královny Emy, manželky Kamehamehy IV. V roce 1861 odešla s rodinou do Spojených států amerických a dalších dvacet let žila v Nové Anglii. V roce 1875 se setkala se svým vzdáleným bratrancem králem Kalākauem během jeho státní návštěvy ve Spojených státech amerických. V roce 1881 se vrátila na Havaj, kde se provdala za hudebníka Johna Keakaokalaniho Ailaua, lépe známého jako Jack Ailau. V pozdějším životě investovala do havajských obchodů s kuriozitami prodávajícími artefakty z Havaje; mnoho z jejích sbírek je zachováno v Muzeu Bernice Pauahi Bishop.
Mládí a rodina
[editovat | editovat zdroj]Pitmanová se narodila v Hilo na ostrově Havaj jako nejstarší dítě a jediná dcera Benjamina Pitmana a Kinoʻoleolilihy, hilské náčelnice.[1][2] Narodila se buď v roce 1838[1][3][4] nebo v březnu 1841.[5] V havajštině její jméno Kinoʻole znamená „tenká“ nebo „bez těla“.[6][7]
Její otec, rodák ze Salemu v Massachusetts, byl prvním průkopníkem, obchodníkem a vlastníkem cukrových a kávových plantáží na ostrově Havaj, který na počátku 19. století velmi profitoval z rozmachu velrybářského průmyslu v království.[8][9] Její matka byla potomkem Kameʻeiamoka, jednoho z královských dvojčat (s Kamanawou), který radil Kamehamehovi I. při dobývání Havajských ostrovů, a také raného amerického nebo anglického námořního kapitána Harolda Coxe, který propůjčil své jméno guvernéru Maui George „Coxovi“ Kahekili Keʻeaumoku II.[2][10][11] Její dědeček z matčiny strany Hoʻolulu ukryl se svým bratrem Hoapilim po smrti krále Kamehamehy I. jeho kosti v tajném úkrytu.[9] Jejími sourozenci byli Henry Hoʻolulu Pitman (1845–1863), Benjamin Franklin Keolaokalani Pitman (1852–1918), nevlastní sestra Maria Kinoʻole Pitmanová Moreyová (1858–1892) a nevlastní bratři Charles Brooks Pitman (1860–1918) a Harold Albert Pitman (1865–1948).[2][12][13][14][15][16]
Vzhledem k úspěchu jejího otce v podnikání a faktu, že její matka byla potomkem havajské královské rodiny, byla rodina považována za docela úspěšnou a když královská rodina navštívila Hilo, hostili ji.[2][17] Kromě toho, že byl jedním z předních obchodníků ve městě, její otec také působil jako okresní soudce v Hilo. Kinoʻole od svého otce zdědila kontrolu nad většinou pozemků v Hilo a Ōlaʻa a král Kamehameha III. jí po svatbě udělil užívání hilského ahupuaʻa (tradiční dělení půdy).[2] Během jejího raného dětství žila rodina v sídle, které Benjamin Pitman postavil v roce 1840 v oblasti známé jako Niopola, jednom z oblíbených rekreačních míst starověké havajské královské rodiny. Rezidence se stala známou jako Spencerův dům poté, co ji Benjamin Pitman prodal svému obchodnímu partnerovi kapitánu Thomasi Spencerovi.[pozn. 1] V 50. letech 19. století se rodina přestěhovala do Honolulu, kde její otec začal podnikat v bankovnictví a na rohu ulic Alakea a Beretania postavil dvoupatrový dům, který pojmenoval Waialeale („vlnící se voda“).[2]
Vzdělání a role na královském dvoře
[editovat | editovat zdroj]Ona a její bratr Henry na Havaji navštěvovali dětskou školu v Hilo, kterou provozovala Lucy Sheldon Taylor Wetmorová, manželka amerického misijního a vládního lékaře Charlese Hinckleyho Wetmora. Škola byla umístěna v rezidenci rodiny Wetmorových na Church Street. Dvě starší Pitmanovy děti, které učila Wetmorová, která přišla na Havaj v roce 1848 s Americkou radou komisařů pro zahraniční mise (ABCFM) a školu založila v dubnu 1850, získaly vzdělání v angličtině spíše než v havajštině. V té době byly všechny ostatní školy v Hilo vedeny v havajštině.[1]
Wetmoreová učila děti číst, psát, pravopis, aritmetiku a zpěv a zároveň posilovala učební osnovy silným dodržováním zásad protestantské víry. Stejně jako sourozenci Pitmanovi, mnoho jejich spolužáků bylo napůl havajského původu (hapa-kanaka), přičemž většina z nich byli čínsko-havajského původu (hapa-pake).[1][8] Vzdělávána byla také na soukromých školách v Honolulu.[3]
V mládí byla známá jako „Kráska ze zátoky Hilo“.[2][11] Stala se důvěrnou přítelkyní Emmy Rookeové, která se stala manželkou krále Kamehamehy IV. Po boku princezny Victorie Kamāmalu a Lydie Kamakaʻeha Pākī (budoucí královny Liliuokalani) byla družičkou na královské svatbě Kamehamehy IV. a královny Emy 19. června 1856.[17][18][19][20][21] Sloužila také jako jedna z dvorních dám královny na dvoře královského páru. Historik Albert Pierce Taylor, který se oženil s její příbuznou Emmou Ahuenou Taylorovou, v roce 1910 napsal: „Slečna Pittmanová byla považována za velmi krásnou dívku, její pleť byla úžasně čistá.“[22]
Massachusetts
[editovat | editovat zdroj]Po smrti její matky Kinoʻole v roce 1855 se její otec oženil s Marií Louisou Walsworthovou Kinneyovou, vdovou po americkém misionáři reverendu Henry Kinneym. Kinneyovi byli součástí Dvanácté společnosti misionářů z ABCFM, která dorazila v roce 1848. Manželství propojilo Pitmanovy děti s americkou misionářskou komunitou; dětmi misionářů byli nazýváni „bratranci“ a „sestřenice“ a považováni za součást rozšířené misionářské rodiny na Havaji.[12][23] Kinneyová zemřela v roce 1858 po porodu čtvrtého dítěte jejich otce, dcery jménem Maria Kinoʻole (1858–1892).[13][23] Rodina se v roce 1861 přestěhovala z Havaje do Massachusetts poté, co se její otec oženil se svou třetí manželkou Marthou Ball Paddockovou.[2][5][8][24][25] Do Spojených států amerických cestovali s britskou cestovatelkou Sophií Cracroftovou a její tetou lady Jane Franklinovou, která po celém světě hledala ztracenou výpravu svého manžela. Podle dopisu od Cracroftové odjeli Pitmanovi s ní a Franklinovou do San Francisca 25. června 1861 na palubě lodi Comet a starší Pitman „má nyní třetí manželku s dítětem [Charles Brook Pitman].[25] Cracroftová napsala, že Mary Pitmanová „má velmi tmavou barvu – tj. její havajský původ je naprosto evidentní, i když má v rysech hodně amerických znaků“.[25]
Rodina žila v massachusettských městech Roxbury a Somerville.[26][27][28] Její sourozenci pokračovali ve vzdělávání ve svém novém domově a Pitmanová ho dokončila ve škole v oblasti Bostonu.[4][29] Henry Pitman bojoval za armádu Unie v americké občanské válce v letech 1862 až 1863 a zemřel poté, co byl propuštěn z vězení Libby.[16] Pitmanovi také nějakou dobu žili v Německu.[30]
K roku1875 žila Pitmanová v New Bedfordu, zatímco její otec a jeho třetí manželka byli v Evropě.[26][27][28] Byla známá svými plaveckými schopnostmi, které přitahovaly velkou pozornost, když navštívila místa ke koupání na pobřeží Nové Anglie.[31][32] Během státní návštěvy krále Kalākaua ve Spojených státech amerických ho navštívila, když 1. ledna 1875 dorazil do New Bedfordu. Byla jím doprovázena na odpolední večeři v Parker House, které se zúčastnilo 60 hostů. Následující den ráno ho navštívila v jeho hotelu v Bostonu, kde s ním posnídala.[27] Boston Daily Globe o ní napsal: „Slečna Mary Pitmanová z New Bedfordu, která je královské krve a která si nárokuje stejně dobré právo na havajský trůn jako vládnoucí monarcha.“[26] Ona a Kalākaua byli vzdáleným bratrancem a sestřenicí, jejich společným předkem byl Kameʻeiamoku.[33]
Návrat na Havaj
[editovat | editovat zdroj]Pitmanová se vrátila na Havaj v roce 1881.[3] Kolem roku 1883 se provdala za Johna Keakaokalani Ailau. Její manžel, známější jako Jack Ailau, byl tiskař novin, hudebník a člen Klubu havajských kvintetů. Neměli žádné děti, i když měla adoptovanou dceru.[4][5][31][32][34][35] Zemřel na srdeční chorobu 17. ledna 1894, když byli na návštěvě San Francisca během mezinárodní výstavy California Midwinter.[36][37]
Při korunovaci Kalākauy a královny Kapiolani v roce 1883 pomohly Pitmanová a princezna Poʻomaikelani, královnina sestra, pro obřad vyrobit ʻahuʻulu (pláště z peří) a kāhili (standardy z peří). Obě ženy používaly husí a kachní peří barvené v barvách vyhynulých nebo ohrožených původních ptáků, které se původně používaly k výrobě plášťů. Mnoho z těchto kusů je nyní zachováno ve Kalanianaʻolevě sbírce v Biskupském muzeu Bernice Pauahi.[5][38][39]
Od svatby do smrti sbírala a prodávala zboží a artefakty z Havaje v obchodech s kuriozitami v Honolulu a Hilo. V Hilo spolupracovala s „Victor girls“ v obchodě s kuriozitami na Pitman Street poblíž hotelu Hilo. Mnoho z jejího zboží a artefaktů je nyní v Biskupském muzeu.[3][5]
Zemřela na záchvat apoplexie 11. února 1905 v domě Cecelie Neilson Arnoldové, matky budoucího starosty Honolulu Charlese N. Arnolda. Dva roky předtím prodělala mozkovou mrtvici, ze které se nikdy úplně nevzpamatovala. Dva týdny před smrtí onemocněla chřipkou a týden před smrtí utrpěla druhou mozkovou příhodu na levé straně těla.[5] Její pohřeb se konal následující odpoledne v Arnoldově rezidenci a byla pohřbena na hřbitově Homelani v Hilo.[4][5][31][32][34][35] V katedrále svatého Ondřeje v Honolulu se 24. února 1905 konala vzpomínková akce.[40]
V roce 1917 se její mladší bratr Benjamin Keolaokalani Pitman a jeho manželka Almira Hollanderová Pitmanová vrátili na Havaj na návštěvu. Havajský tisk se intenzivně věnoval návštěvě a také historii rodiny.[11][14][16] Honolulu Star-Bulletin napsal, že Pitmanová „byla uznávána jako jedna z nejjasnějších žen, které Havaj zplodila“.[41]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Během cesty na Havaj v roce 1917 Almira Hollanderová Pitmanová, jeho švagrová, napsala: „Hotel v Hilo je starým domovem Pitmanových a táta [Benjamin Keolaokalani Pitman] si to všechno pamatoval. Samozřejmě, stará zahrada je téměř pryč a na pozemku se staví domy, ale mnoho starých stromů tam stále roste.“[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary Pitman Ailau na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d KAI, Peggy. Chinese Settlers in the Village of Hilo before 1852. hdl.handle.net. 1974, s. 62–64. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i PITMAN, Almira (Hollander). After fifty years; an appreciation, and a record of a unique incident. Norwood Mass.: Priv. print., The Plimpton press, 1931. p. cm. s. Dostupné online. S. 20–21, 74–75, 149–154.
- ↑ a b c d MUSEUM, Bernice Pauahi Bishop; SUMMERS, Catherine C. Material Culture: The J.S. Emerson Collection of Hawaiian Artifacts. [s.l.]: Bishop Museum Press 178 s. Dostupné online. ISBN 978-1-58178-006-2. S. 12. (anglicky) Google-Books-ID: 7Li0AAAAIAAJ.
- ↑ a b c d HUMANITIES, National Endowment for the. The Pacific commercial advertiser. [volume] (Honolulu, Hawaiian Islands) 1885-1921, February 14, 1905, Image 2. chroniclingamerica.loc.gov. 1905-02-14, s. 2. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. ISSN 2375-3137.
- ↑ a b c d e f g HUMANITIES, National Endowment for the. Hilo tribune. [volume] (Hilo, Hawaii) 1895-1917, February 14, 1905, Image 1. chroniclingamerica.loc.gov. 1905-02-14. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. ISSN 2163-6885.
- ↑ PUKUI, Mary Kawena; ELBERT, Samuel H. Hawaiian Dictionary: Hawaiian-English English-Hawaiian Revised and Enlarged Edition. [s.l.]: University of Hawaii Press, 1986. 640 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8248-0703-0. S. 153, 206. (anglicky) Google-Books-ID: bHdRhjL9Y9EC.
- ↑ Place names of Hawaii — Ulukau books. S. 112, 132. puke.ulukau.org [online]. 1974 [cit. 2024-03-13]. S. 112, 132. Dostupné online.
- ↑ a b c MERRY, Sally Engle. Colonizing Hawai'i: The Cultural Power of Law. Princeton: Princeton University Press, 2000. 392 s. Dostupné online. ISBN 978-0-691-00932-2. S. 156–163, 174–175. (anglicky) Google-Books-ID: I0Te1rZtKRcC.
- ↑ a b The Hawaiian kingdom, vol. 1, 1778-1854, foundation and transformation — Ulukau books. S. 63, 307–310. puke.ulukau.org [online]. 1965 [cit. 2024-03-13]. S. 63, 307–310. Dostupné online.
- ↑ MCKINZIE, Edith Kawelohea. Hawaiian Genealogies: Extracted from Hawaiian Language Newspapers. [s.l.]: University of Hawaii Press, 1983. 138 s. Dostupné online. ISBN 978-0-939154-28-9. S. 46–47.
- ↑ a b c HUMANITIES, National Endowment for the. Honolulu star-bulletin. [volume] (Honolulu [Oahu, Hawaii]) 1912-2010, January 30, 1917, 2:30 Edition, SPORTS SECTION, Image 10. chroniclingamerica.loc.gov. 1917-01-30, s. 10. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. ISSN 2326-1137.
- ↑ a b Eleventh Annual Report of the Hawaiian Mission Children's Society. 11. vyd. Honolulu: Hawaiian Mission Children's Society, 1863. OCLC 7859883 S. 35. (anglicky)
- ↑ a b WALWORTH, Clarence Augustus. Walworths of America: Comprising Five Chapters of Family History, with Additional Chapters of Genealogy. Albany: Weed, 1897. 234 s. Dostupné online. ISBN 9785879428889. OCLC 10910899 S. 96. (anglicky) Google-Books-ID: gXdZAAAAMAAJ.
- ↑ a b HUMANITIES, National Endowment for the. Honolulu star-bulletin. [volume] (Honolulu [Oahu, Hawaii]) 1912-2010, December 26, 1916, 3:30 Edition, Image 9. chroniclingamerica.loc.gov. 1916-12-26, s. 9. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. ISSN 2326-1137.
- ↑ Pitman Family Marker. Cambridge: Mount Auburn Cemetery.
- ↑ a b c HUMANITIES, National Endowment for the. Honolulu star-bulletin. [volume] (Honolulu [Oahu, Hawaii]) 1912-2010, February 17, 1917, 3:30 Edition, SOCIETY, Image 9. chroniclingamerica.loc.gov. 1917-02-17, s. 9. Dostupné online [cit. 2024-03-13]. ISSN 2326-1137.
- ↑ a b KANAHELE, George S. Emma: Hawaii's Remarkable Queen. [s.l.]: University of Hawaii Press, 1996. 474 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8248-2240-8. S. 68, 76. (anglicky) Google-Books-ID: WLtlBNRt_V4C.
- ↑ The Hawaiian kingdom, vol. 2, 1854-1874, twenty critical years — Ulukau books. puke.ulukau.org [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ HALEY, James L. Captive Paradise: A History of Hawaii. New York: St. Martin's Publishing Group, 2014. 447 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4668-5550-2. OCLC 886879619 S. 177, 190. (anglicky) Google-Books-ID: ooKBAwAAQBAJ.
- ↑ LILIUOKALANI, Liliuokalani. Hawaii's Story by Hawaii's Queen, Liliuokalani. Boston: Lee and Shepard, 1898. 474 s. Dostupné online. ISBN 978-0-548-22265-2.. OCLC 2387226 S. 12. (anglicky)
- ↑ TAYLOR, Albert P. Under Hawaiian Skies. Honolulu: Advertiser Publishing Company, 1922. 519 s. Dostupné online. OCLC 479709 S. 204. (English)
- ↑ HUMANITIES, National Endowment for the. The Pacific commercial advertiser. [volume] (Honolulu, Hawaiian Islands) 1885-1921, June 12, 1910, Feature Section, Image 13. chroniclingamerica.loc.gov. 1910-06-12, s. 13. Dostupné online [cit. 2024-03-14]. ISSN 2375-3137.
- ↑ a b HAWAIIAN MISSION CHILDREN'S SOCIETY. Portraits of American Protestant missionaries to Hawaii;. Honolulu: the Hawaiian gazette co., 1901. 128 s. Dostupné online. OCLC 11796269 S. 86, 88.
- ↑ starbulletin.com | Features | /2007/03/17/. archives.starbulletin.com [online]. [cit. 2024-03-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c KORN, Alfons L.; CRACROFT, Sophia; FRANKLIN, Jane. The Victorian visitors: an account of the Hawaiian Kingdom, 1861-1866, including the journal letters of Sophia Cracroft; extracts from the journals of Lady Franklin, and diaries and letters of Queen Emma of Hawaii. hdl.handle.net. 1958. Dostupné online [cit. 2024-03-16]. (anglicky)
- ↑ a b c The King of the Cannibal Islands in Boston, pt. 1. The Boston Globe. 1875-01-02, s. 1. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ a b c Kalakaua - Saturday's Proceedings. The Boston Globe. 1875-01-04, s. 8. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ a b THE KING: Kalakaua's visit to New Bedford and Boston. Boston Post. 1875-01-02, s. 3. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ Article clipped from The Honolulu Advertiser. The Honolulu Advertiser. 1913-09-09, s. 6. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ Sudden Death of Benjamin Pitman. The Boston Globe. 1888-01-18, s. 5. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ a b c HUMANITIES, National Endowment for the. The Hawaiian star. [volume] (Honolulu [Oahu]) 1893-1912, February 14, 1905, SECOND EDITION, Image 7. chroniclingamerica.loc.gov. 1905-02-14, s. SEVEN. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 2165-915X.
- ↑ a b c Article clipped from San Francisco Chronicle. San Francisco Chronicle. 1905-03-01, s. 4. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ Article clipped from The Junction City Weekly Union. The Junction City Weekly Union. 1875-01-30, s. 1. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ a b Paradise of the Pacific. [s.l.]: [s.n.] 648 s. Dostupné online. S. 10. (anglicky) Google-Books-ID: PvAwAQAAMAAJ.
- ↑ a b Article clipped from The Tribune. The Tribune. 1905-03-18, s. 6. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ HUMANITIES, National Endowment for the. The Daily bulletin. [volume] (Honolulu [Hawaii]) 1882-1895, January 27, 1894, Image 3. chroniclingamerica.loc.gov. 1894-01-27. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 2157-2127.
- ↑ Died Of Heart Disease. San Francisco Chronicle. 1894-01-18, s. 7. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ emma taylor ukulele 1935. Honolulu Star-Bulletin. 1935-02-23, s. 5. Dostupné online [cit. 2024-04-21].
- ↑ PETERSON, Barbara Bennett. Notable Women of Hawaii. [s.l.]: University of Hawaii Press 456 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8248-0820-4. S. 370. (anglicky) Google-Books-ID: AycqAAAAYAAJ.
- ↑ HUMANITIES, National Endowment for the. The Pacific commercial advertiser. [volume] (Honolulu, Hawaiian Islands) 1885-1921, February 23, 1905, Image 9. chroniclingamerica.loc.gov. 1905-02-23, s. 9. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 2375-3137.
- ↑ HUMANITIES, National Endowment for the. Honolulu star-bulletin. [volume] (Honolulu [Oahu, Hawaii]) 1912-2010, January 31, 1917, 2:30 Edition, Image 5. chroniclingamerica.loc.gov. 1917-01-31, s. FIVE. Dostupné online [cit. 2024-04-21]. ISSN 2326-1137.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mary Pitmanová Ailauová na Wikimedia Commons