Marta Chlupáčová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marta Chlupáčová
Narození22. března 1935 (89 let)
Oborygeologie, aplikovaná geofyzika a petrofyzika
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marta Chlupáčová (* 22. března 1935 Praha), rozená Světlíková, je česká geoložka se zaměřením na užitou geofyziku a petrofyziku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Chlupáčová se narodila 22. března 1935 v Praze jako jediné dítě Marii a Janu Světlíkovým. Oba rodiče se věnovali krejčovskému řemeslu, otec provozoval vlastní živnost, matka později zastávala funkci vedoucí módní firmy Barhoň na Národní třídě.

O otce Chlupáčová přišla v raném věku. Po vypuknutí druhé světové války poslala matka čtyřletou Martu za svými rodiči na venkov, sama musela kvůli pracovním povinnostem zůstat v Praze. Léta 1939 až 1944 tak Marta Chlupáčová strávila v osadě Starý Pivovar u Bouzova na Olomoucku s prarodiči Dvořáčkovými, Marií a Vilémem – veteránem první světové války, který zažil frontové boje v Rusku, Itálii i Francii.

Roku 1944 se devítiletá Marta vrátila do Prahy. V následujícím roce se stala svědkem náletů a posléze i přestřelek a pouličního násilí během Pražského povstání.

Při studiu geologie na Univerzitě Karlově se seznámila s prvním manželem Ivo Chlupáčem, se kterým měla tři děti. Po rozvodu dlouhodobě žije a spolupracuje s profesorem strukturní geologie a magnetické anizotropie Františkem Hroudou. Vyučovala na Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě v Brně.

V roce 2023 žila střídavě v Brně a Novosedlech nad Nežárkou.[1]

Vzdělání a Vědecká dráha[editovat | editovat zdroj]

Prvního dva a půl roku základní školy absolvovala na Bouzově, z důvodu nevyřízené protektorátní příslušnosti. Od třetí třídy se stala žákem Santošky na Smíchově. Pokračovala na Vančurovo reálné gymnázium.

V letech 1953 až 1958 vystudovala geologii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy se specializací na užitou geofyziku.

Celý svůj profesní život působila v Geologickém ústavu Československé akademie věd, zabývala se především měřením magnetických vlastností a radioaktivitou. Protože nikdy nevstoupila do komunistické strany, nesměla pracovně jezdit do zahraničí.

Po sametové revoluci zastávala v ústavu funkci vedoucí výzkumu. Se svými příspěvky se účastnila řady mezinárodních konferencí[2] a polupracovala s předními českými univerzitami.[3] V první polovině 90. let odešla do důchodu.

Seznam publikací[editovat | editovat zdroj]

Publikovala v českých (Journal of Geosciences) i předních mezinárodních odborných časopisech (Journal of Volcanology and Geothermal Research, Journal of Geodynamics, Tectonophysics, Lithos) ve svém oboru.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Marta Chlupáčová (1935). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  2. https://www.researchgate.net/publication/339140463_Geomagnetic_properties_of_granitoids_from_the_Slavkov_terrane_Brunovistulicum_influenced_by_the_metasomatic_transformation_of_paramagnetic_to_ferromagnetic_phases
  3. Prohlídka publikací osob. is.muni.cz [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  4. Marta Chlupáčová - Academia.edu. independent.academia.edu [online]. [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]