Mark Deffenbaugh

Mark Deffenbaugh
Mark Deffenbaugh
Základní informace
Jinak zvaný	Mark R. Deffenbaugh; Professor Mad Dog; Mad Dog
Narození	20. století
Povolání	hudebník
Nástroje	kytara, zpěv, mandolína, banjo, harmonika, pikola, flétna
Příbuzná témata	John Cale, The Kropotkins
Web	http://www.professormaddog.com/
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mark Deffenbaugh je americký zpěvák, kytarista a multiinstrumentalista.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Pochází z Illinois a v začátcích své kariéry hrál různé styly, včetně blues, jazzu a R&B. Později se začal věnovat africké hudbě a spolupracoval například s nigerijským kapelníkem Oscarem Sulleyem. Během své kariéry spolupracoval s mnoha dalšími hudebníky, mezi něž patří například baskytarista Sebastian Steinberg, bubeník Billy Martin, kytarista Sonny Sharrock, ale také francouzský zpěvák Jean-Louis Murat. Rovněž působil ve skupině The Kropotkins. Dále spolupracoval s kapelou The Moonlighters hrající havajskou hudbu.

Spolupráce s Johnem Calem[editovat | editovat zdroj]

V roce 1995 zahájil téměř desetiletou spolupráci s velšským hudebníkem a skladatelem Johnem Calem, která přinesla řadu společných nahrávek a koncertů. Hrál na jeho albech Walking on Locusts (1996) a Black Acetate (2005), stejně jako na soundtrackových albech Somewhere in the City (1998), Le Vent de la nuit (1999) a Saint-Cyr (2000). Z jejich koncertní spolupráce vzešla část alba Circus Live (nahrávky pochází z roku 2004, deska vyšla roku 2007). Rovněž hrál na albu In Paradisu (1996) korsické skupiny Les Nouvelles Polyphonies Corses, jehož byl Cale producentem. Rovněž hrál v Caleově hudbě složené pro filmy Střelila jsem Andyho Warhola (1996), Vysněná Amerika (1997) a Paříž (2003). Dále s ním spolupracoval na písni „Ever“ (Cale ji produkoval a hrál v ní na baskytaru) z alba 1 Douar (1998) harfenisty Alana Stivella. Dalším společným projektem byla zhudebněná báseň „La Aurora“ (s textem přeloženým do angličtiny; pod názvem „Daybreak“) vydaná na albu De Granada a La Luna, což byla pocta španělskému básníkovi Federicu Garcíovi Lorcovi.^[1]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Life of Crime (Samm Bennett a Chunk, 1991)
The Big Off (Samm Bennett, 1993)
Walking on Locusts (John Cale, 1996)
In Paradisu (Les Nouvelles Polyphonies Corses, 1996)
The Kropotkins (The Kropotkins, 1996)
I Shot Andy Warhol (různí, 1996)
1 Douar (Alan Stivell, 1998)
Federico García Lorca: De Granada a La Luna (různí, 1998)
Somewhere in the City (John Cale, 1998)
Le Vent de la nuit (John Cale, 1999)
Mustango (Jean-Louis Murat, 1999)
Zulu (The Creatures, 1999)
Saint-Cyr (John Cale, 2000)
Five Points Crawl (The Kropotkins, 2000)
Black Acetate (John Cale, 2005)
Circus Live (John Cale, 2007)
Enchanted (The Moonlighters, 2009)
Paradise Square (The Kropotkins, 2009)
The One to Blame (The Weal and Woe, 2012)
Portents of Love (The Kropotkins, 2014)
Fragments of a Rainy Season (John Cale, 2016) – pouze bonusy na této reedici, nikoliv původní album z roku 1992