Maria Rosa Coccia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maria Rosa Coccia
M. R. Coccia.jpg
Základní informace
Narození 4. ledna 1759
Řím
Úmrtí listopad 1833 (ve věku 74 let)
Řím
Žánry klasická hudba, opera a duchovní hudba
Povolání hudební skladatelka, muzikoložka a cembalistka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Rosa Coccia (4. ledna 1759 Řím – listopad 1833? tamtéž) byla italská cembalistka a skladatelka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Maria Rosa Coccia byla nejstarší dcerou římského lékárníka Antonia Coccia a jeho ženy Marie Angely Luzi. Od dětství projevovala mimořádný hudební talent. Jejím učitelem byl Sante Pesci, maestro di cappella baziliky Panny Marie Sněžné. Ve věku 13 let zkomponovala 6 sonát pro cembalo a oratorium Daniello, které bylo provedeno v Kongregaci oratoria sv. Filipa Neri.

Roku 1716 papež Klement XI. nařídil, že každý kdo chce provozovat hudbu v Římě, musí být členem Akademie sv. Cecílie a složit zkoušku před maestro di capella Akademie. V 16 letech Marie Rosa zkoušku složila, ale protože byla žena, nemohla vykonávat činnosti spojené s tímto členstvím. Stala se rovněž členkou římské Accademie de' Forti a Accademie Filarmonica v Bologni.

V roce 1780 maestro di cappela Francesco Capalti hrubě napadl členství Coccii v Akademii sv. Cecílie. Na její obranu vystoupili přední umělci té doby jako např. Pietro Metastasio, Carlo Broschi a Giovanni Battista Martini. Básník a filosof Michelle Mallio publikoval na její podporu spis Elogio storico della signora Maria Rosa Coccia romana (Řím, 1780).

Jako skladatelka se Maria Rosa Coccia okolo roku 1790 z neznámých důvodů odmlčela. Jediná informace pochází z roku 1832, kdy žádala Akademii sv. Cecilie o finanční podporu. Zemřela v Římě v následujícím roce.

Na její počest byla pojmenována římská umělecká akademie jejím jménem: L'Accademia Musicale e Artistica Maria Rosa Coccia.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mědirytina Nicollo Mogalliho podle Giovanni Domenica Porta

Duchovní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Daniello nel lago dei leoni, oratorium (věnováno vévodkyni Marianně Caetani Sforza-Cesariniové, Řím, Chiesa Nuova, 1772)
  • Magnificat pro soprán, kontraalt a varhany (1774)
  • Dixit Dominus pro 8 hlasů a varhany (1775)
  • Dixit Dominus pro 8 hlasů, housle, violu, hoboj, flétnu a lesní roh (může být totožné s předchozí skladbou)
  • Confitebor pro soprán a varhany
  • Salve Regina pro 2 hlasy a varhany
  • Veni Creator Spiritus pro 4 hlasy a varhany
  • 4 žalmy

Jiné skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Hic vir despiciens mundum, 4-hlasá fuga, Řím, 1774, skladba k přijetí do Congregazione di S Cecilia a Accademia Filarmonica, Bologna)
  • L'isola disabitata (opera, Pietro Metastasio, 1772 Řím, Teatro Argentina, ztracena)
  • Il trionfo d'Enea, kantáta pro soprán, kontraalt, tenor, housle, violu, lesní roh, trubku, hoboj, kontrabas a basso continuo (1779)
  • Arsinoe, kantáta pro 4 hlasy a orchestr (1783)
  • Qualche lagrime spargete
  • Six Sonatas pro cembalo
  • Menuety (1783)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Candida Felici: Maria Rosa Coccia Roma. Ed. Colombo 2004, Introduzione a cura di Patricia Adchins Chiti

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]