Manický syndrom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Manický syndrom
Klasifikace
MKN-10 F30.

Manický syndrom je psychický stav typický pro manickou fázi bipolární afektivní poruchy v dřívějších klasifikacích zvané maniodepresivní psychózy. Může se však vyskytovat i u jiných onemocnění, proto na jeho základě nelze diagnostikovat bipolární afektivní poruchu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se u organických postižení mozku – úrazy hlavy, nádory mozku, intoxikace, často bývá u progresivní paralýzy, u schizofrenie a schizoafektivní poruchy, u dekompenzací poruch osobnosti či u mentálně postižených jedinců.

Vzhled nemocného[editovat | editovat zdroj]

Vzhled nemocného je typický – nemocný je usměvavý, sebevědomý, zvýšeně aktivní, spontánně navazuje rozhovor, rychle mluví, přeskakuje z tématu na téma. Někdy je velmi sdílný, jindy, nesnášenlivý, tvrdohlavý. Nemocní nakupují nebo prodávají různé věci, podnikají různé aktivity, utrácejí peníze, bývají sexuálně podnikaví.

Typické příznaky[editovat | editovat zdroj]

  • Nadnesená nálada;
  • zrychlené myšlení;
  • zvýšené psychomotorické tempo.

Typy[editovat | editovat zdroj]