Mařský vrch (přírodní památka)
Šablona:Infobox chráněné území v Česku
Mařský vrch je přírodní památka na vrcholku stejnojmenného kopce (dříve nazývaného Ličší skála[1]) tvořící část Vimperské vrchoviny[2], která se nachází východně od obce Štítkov v okrese Prachatice. Důvodem ochrany je balvanové moře syenitového porfyru na severním svahu, které vzniklo v pleistocénu.[1]
Poblíž památky se nachází volně dostupná a přístupná deset metrů[1] rozhledna Mařský vrch a rotunda svatého Václava z roku 1935. Jižně od přírodní památky se nachází další přírodní památka Skalka.
Důvod ochrany
.jpg)
Důvodem ochrany je balvanové pole tvořící tzv. kamenné moře o délce přibližně 150 metrů a šířce 40 metrů[1], které vzniklo rozpukáním porfyrové žíly v okolní biotitické pararulové hornině.[2] Tyto pukliny se táhnou do značné hloubky a umožňují vznik balvanů, které se v přírodní památce nacházejí chaoticky uspořádány a poskládány na sobě. Předpokládá se, že balvany vznikly jako výsledek mrazového zvětrávání, které vytvořilo převážně deskové struktury o velikosti 1 až 3 metrů.[2] Proces postupného rozrušování skalních bloků stále pokračuje, což dokládají rovnoběžné pukliny na balvanech.[2] Pole se uklání pod sklonem 30°.[1]
Samotný vrchol včetně chráněné památky není zalesněn a vystupují zde na povrch balvany o mocnosti až několika metrů. V balvanovém poli chybí půdní profil, který až na vyjímky, není vyvynut.[1] Jedná se o význačný vrch na severozápadním okraji přibližně 7 kilometrů dlouhého hřebenu, který je zalesněn.[1]
.jpg)
Přírodní památka byla vyhlášena 24. května 1989 okresním národním výborem Prachatice s účinností od 1. července 1989.[1] Kolem památky se nachází 50 metrové ochrané pásmo.[1] Jelikož se nachází na poměrně špatně dostupném místě, nebyla v historii výrazně negativně poškozena či ohrožena. V současnosti je dopad na památku minimální a nebezpečí v podobě zániku nehrozí.[1]
Flóra a fauna
Většina oblasti památky je bez vegetace, ale v některých zastíněných místech roste chráněná plavuň vranec jedlový, jelikož se zde hromadí humus. Dále zde roste campanula persicifolia, hieracium murorum, vaccinium myrthillus, z keřů pak sambucum racemosa.[1] Z živočichů se zde vyskytuje například zástupce pavouků snovačka Rugathodes bellicosus, dále zmije obecná či jezevec lesní.[1]
Geomorfologické zařazení vrchu
Geomorfologicky vrch spadá do celku Šumavské podhůří, podcelku Vimperská vrchovina, okrsku Bělečská vrchovina a podokrsku Štítkovská vrchovina[3].
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l Plán péče o přírodní památku Mařský vrch mezi lety 2007 až 2016 [online]. [cit. 2011-01-02]. [id_r=27453&par[view]=0 Dostupné online].
- ↑ a b c d Významné geologické lokality - Mařský vrch [online]. Česká geologická služba [cit. 2011-01-02]. Dostupné online.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)