Míchačka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Míchačka nebo také míchač je zařízení určené k míchání suchých sypkých hmot a kapalin navzájem i mezi sebou. Podle objemu míchaných hmot se užívají stroje, přístroje, případně ruční nástroje.

V průmyslu se míchacích strojů užívá v mnoha odvětvích. Jsou významnou součástí technologického zařízení při výrobě

Ve stavebnictví jsou míchačky základním technologickým zařízením

Ve výzkumu se používají

V domácnostech jsou míchače součástí kuchyňských robotů

Míchačka s nuceným oběhem užitá při výrobě sýrů

Druhy míchaček[editovat | editovat zdroj]

Při konstruování míchacích strojů se vychází z několika principů zajišťujících homogenitu výsledného produktu.

  • Spádová míchačka má míchací lopatky pevně spojené s otáčejícím se bubnem, přesypává směs a současně ji přesunuje ve směru osy otáčení.
  • Míchačka s nuceným oběhem má míchací ramena otáčející se kolem vnitřní osy nepohyblivé míchací nádrže. Míchací nádrž může mít různé tvary, na konci otáčivých ramen mohou navíc samostatně rotující lopatky
  • Kontinuální míchačka spádová má míchací lopatky pevně spojené s mírně nakloněným otáčivým válcem a vytvarovány tak, aby posunovaly směs ve směru osy otáčení válce. Míchačka pracuje nepřetržitě. Na vyšším konci vstupují míchané složky, na nižším je odebírána zamíchaná směs.
  • Kontinuální míchačka šneková má pevný válec, ve kterém se otáčí šneková spirála zajišťující promíchání i posun směsi.

Jiné významy[editovat | editovat zdroj]

Jiné užití souvisí s pojmem míchání jako zaměňováním pořadí, případně se směšováním:

Související články[editovat | editovat zdroj]