Lunar Orbiter 1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lunar Orbiter 1
Lunar orbiter 1 (large).jpg
COSPAR 1966-073A
Katalogové číslo 2394
Start 10. srpna 1966 19:26:00 UTC
Kosmodrom Eastern Test Range
Nosná raketa Atlas Agena D
Stav objektu řízený dopad na Měsíc
Zánik Zánik
Zánik 29. října 1966
Provozovatel USA, NASA
Výrobce Boeing
Druh měsíční sonda
Program Program Lunar Orbiter
Hmotnost 386 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lunar Orbiter 1 byla umělá družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-073A.[1]


Úkol mise[editovat | editovat zdroj]

Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce. Její váha byla 386 kg. Byla vybavena mj. brzdícím motorem a fotografickým systémem. Dva objektivy umožňovaly snímat detaily z výšky 80 km o velikosti 1 metr. Na film 70 mm se vešlo 200 dvojexpozic, které byly rádiovou cestou odesílány na Zem.

Další známé družice USA s podobným označením byly Lunar Explorer.

Průběh mise[editovat | editovat zdroj]

Sonda s raketou Atlas Agena D odstartovala 10. srpna 1966 z kosmodromu Eastern Test Range na Floridě v USA. Byla navedena na orbitální dráhu, která byla postupně díky svému motoru změněna, takže 14. srpna obíhala Měsíc ve výši 189 – 1868 km a o čtyři dny později zahájila snímkování první sérií. Dne 18. srpna byla dráha pozměněna a bylo tak možné zahájit další fotografování, tentokrát míst uvažovaných jako cíle připravovaných misí Apolla. Byly také pořízeny z této vzdálenosti snímky Země. Ke změně parametrů oběžné dráhy došlo také 25. srpna, z ní byly pořízeny a na Zemi odeslány poslední snímky.

Mimo tohoto programu prováděla sonda měření radiace a koncentrace mikrometeoritů.

Dva měsíce po startu, dne 29. října 1966 už sondě docházelo palivo pro provádění změn dráhy a orientace, byl tedy zapálen naposledy brzdící motor na 97 sekund, takže sonda po 527 obězích skončila pádem na povrch Měsíce.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 257. 
  2. Malá encyklopedie kosmonautiky, s. 258

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]