Přeskočit na obsah

Lukáš Rais

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lukáš Rais
Lukáš Rais (2024)
Lukáš Rais (2024)
Narození15. května 1975 (49 let)
Sokolov
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísochař
Oceněnínominace v soutěži Czech Grand Design (2009, 2013)
Webwww.lukasrais.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukáš Rais (* 15. května 1975 Sokolov) je český sochař.

Lukáš Rais v letech 1989–1992 absolvoval Střední odborné učiliště v Praze, obor mechanik měřící a regulační techniky a poté do roku 1995 nástavbové studium s maturitou v oboru elektrotechnika (motory). Do roku 2005 pracoval v různých profesích. Své první sochy z trubek vytvořil, když pracoval jako stavbyvedoucí a měl možnost využít demontované vodovodní stoupačky.[1] Až ve 25 letech se během putování po Mexiku rozhodl, že se bude věnovat umění. Zprvu uvažoval o tvorbě keramiky, navštěvoval kursy kreslení u Borise Jirků a učil se modelovat v keramickém kroužku u Jiřího Beránka. Od roku 2005 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Jiřího Beránka a navštěvoval i ateliéry prof. Kurta Gebauera a Kryštofa Kintery.

Svou první rozměrnou sochu z ohýbaných kovových trubek, nazvanou příznačně „Cesta trubky“, vytvořil během prvního ročníku studia na VŠUP. Sochu z kovových trubek „Strom“ navrhl jako klauzurní práci roku 2006 a získal za ni cenu rektora VŠUP.[2] Socha zdobí nádvoří Klementina. V letech 2006, 2007 a 2008 obdržel ceny atelieru Sochařství VŠUP. Také jeho sochy „Lamy“ instalované v pražské Botanické zahradě v Troji vznikly ještě během studia na VŠUP.[3]

Roku 2009 byl nominován na cenu Czech Grand Design v rámci Designbloku, 2013 byl nominován v kategorii Objev roku v soutěži Czech Grand Design za kolekci bytových topných plastik.[4]

Rais uvádí, že největší vliv na jeho tvorbu měl Jiří Beránek, který mu dodal potřebné sebevědomí a podpořil ho v jeho vlastním originálním vidění světa.[5] Díla Lukáše Raise jsou charakterizována jako „industriální poetika“. Při jejich tvorbě využívá své předchozí vzdělání v oboru elektrotechniky, mechaniky a technologických principů využívaných v průmyslu.[6] Samotné konstrukci sochy předchází skica, podle které stanoví přesné výpočty úhlů řezu, aby po svaření jednotlivých dílů nedocházelo k vnitřnímu pnutí během změn vnější teploty.[7] Nejčastěji užívá černé kujné železo nebo ušlechtilou nerezovou ocel. Základním materiálem, ze kterého sestavuje své sochy jsou průmyslově vyráběná přechodová kolena.[8] Materiál o různých průměrech nakupuje v zahraničí (Pákistán, Čína, Holandsko, Norsko, Finsko, Rumunsko, Itálie, Ukrajina). Provedení sochy v konečném měřítku svěřuje svému týmu, kde působí konstruktér, svářeč, mechanik a odborník kterému svěřuje konečné úpravy povrchu.

Sochám ze železa ponechává původní barvu materiálu a při instalaci venku počítá s oxidací. Estetický účinek nerezové sochy, která odráží okolí a působí téměř nehmotně, vzniká teprve s její definitivní instalací.[3] Největší realizací Lukáše Raise je zavěšený reliéf z železa a nerezové oceli na Barrandově, který má výšku 17 a šířku 6 metrů. Při instalaci bylo nutné počítat s tepelnou roztažností kovu až 9 mm, proto je zavěšení kluzné a příčné spoje jsou zhotoveny z pružného materiálu, aby vyrovnaly rozdílnou tepelnou roztažnost železa a nerezové oceli.[9]

Kromě volné tvorby se Lukáš Rais věnuje i průmyslovému designu. Navrhl variabilní systém křesel – Hellmut system a řadu závěsných reliéfů na zeď, které slouží jako topná tělesa.[10] Jeho komorní volná díla jsou v interiérech restaurace No. 49 – Praha (2005), klubu W3S – Praha (2005), Stavokontrol s.r.o., Praha (2008), stomatologické kliniky – Mazur a Pšeničný, Praha (2010), Potrubí Praha a.s., Praha (2010–11) a v řadě soukromých sbírek.

Lukáš Rais je autorem divadelní hry „Posnídám později“, ve které také sám účinkuje.

Realizace (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Strom, Klementinum, Praha (2006)
  • Dvě lamy, Botanická zahrada Praha (2007)
  • Figura, zámek Svinaře (2009)
  • Banka vůní, Botanická zahrada, Praha (2012)[11]
  • Barrandovský reliéf (2022)
  • 2011 Archimedon – piazzeta Národního divadla, Praha
  • 2011 Uřízni to větší a pak to tam namlať – Art-pro gallery, Praha
  • 2012 Lukáš Rais: Svěží a hebké, Kostel sv. Vavřince, Klatovy
  • 2012 Lukáš Rais: Irony, Libeňská synagoga, Praha
  • 2013 Lukáš Rais: Inside, Galerie města Trutnova
  • 2014 Čestmír Suška, Lukáš Rais: Ocelové skulptury, Botanická zahrada hlavního města Prahy, Praha
  • 2015 Lukáš Rais a Jakub Flejšar, Kov ve městě XI. – Obliny a hrany, Lipník nad Bečvou
  • 2016 Lukáš Rais: Metaloids, Hotel Rott, Malé náměstí, Praha 1
  • 2022 Lukáš Rais: Sculptures, světlo, hmota, tvar a Vy, parkán pod Karlovem, Praha 2

Společné

[editovat | editovat zdroj]
  • 2006 Ad Klementinum, Praha
  • 2007 Nová sadba – Botanická zahrada Praha
  • 2009 Designblok 2009, Praha
  • 2009 Rajská se sedmi, Žižkov sobě, Rajská zahrada, Praha
  • 2009 Sculptura Natura, Botanická zahrada, Praha
  • 2009/2010 Mladí umělci dětem, Hotel Kempinski, Praha
  • 2010 Vezmi svoji sochu v neděli k vodě, nábřeží Vltavy, Praha
  • 2010 Sochy ve městě, České Budějovice
  • 2010 Cloud 9 Conterporary art, Hotel Hilton, Praha
  • 2010 Cross check, Sportovní hala Sparta Praha, Praha
  • 2010 Designblok 2010, Praha, prezentace autorského design projektu Industrial soliters
  • 2010 Postavy – Rajská budova VŠE, Praha
  • 2010/2011 Do tohoto světa, Pasáž U Hájků, Praha
  • 2011 Art Prague Sculpture, Galerie Novoměstská radnice, Praha
  • 2013 Industrial soliters, Galerie Armaturka, Ústí nad Labem
  • 2013 Sochy v Trutnově IV.
  • 2013 Designblok 2013, Praha, prezentace autorského projektu topných plastik pro Industriality
  • 2014 Art Safari 27, Bubec o.p.s. (Sochařské studio Bubec), Praha
  • 2015 Sculpture line, Praha
  • 2015 Art Safari 30 de luxe, Bubec o.p.s. (Sochařské studio Bubec), Praha
  • 2017 Art Works in the Office, Jungmannova ulice, Praha
  • 2018 Umění ve městě 2018 – České Budějovice
  • 2018 Sculpture Line 2018, Praha, Broumov, Ostrava, Lucemburk
  • 2019 Velvet edition, Hala bývalé firmy Horák a Hlava, Praha 8
  1. Volf P, Rais L, 2022, s. 18
  2. Volf P, Rais L, 2022, s. 19
  3. a b Volf P, Rais L, 2022, s. 206
  4. Ceny Czech Grand Design, 2013
  5. Volf P, Rais L, 2022, s. 48
  6. Sculpture line: Lukáš Rais
  7. Prag Artworks: Lukáš Rais[nedostupný zdroj]
  8. Volf P, Rais L, 2022, s. 154
  9. Volf P, Rais L, 2022, s. 184
  10. Volf P, Rais L, 2022, s. 204
  11. Volf P, Rais L, 2022, s. 60

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Lukáš Rais: Dynamic harmonisation of space, Industriality, Praha 2012
  • Petr Volf, Lukáš Rais: Lukáš Rais – Sculptures, Karel Kerlický – KANT, Praha 2022, ISBN 978-80-7437-375-6
  • Ateliér Socha II, VŠUP Praha 2006, ISBN 80-86863-14-X
  • Václav Hájek, Mladí umělci dětem (Na podporu Nadace Terezy Maxové dětem), 2009
  • Terezie Zemánková, Průvodce výstavou Suška-Rais, Botanická zahrada hl. m. Prahy 2014
  • Alice Škvárová (ed.), Sculpture Line 2018 (Mezinárodní sochařský festival / International Sculpture Festival), Smart Point, 2018, ISBN 978-80-906528-5-9
  • Marek Schovánek, Louise Beer, Velvet edition, PragArtworks, 2019

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]