Lukáš Rais

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lukáš Rais
Lukáš Rais (2022)
Lukáš Rais (2022)
Narození15. května 1975 (48 let)
Sokolov
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísochař
Oceněnínominace v soutěži Czech Grand Design (2009, 2013)
Webwww.lukasrais.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukáš Rais (* 15. května 1975 Sokolov) je český sochař.

Život[editovat | editovat zdroj]

Lukáš Rais v letech 1989–1992 absolvoval Střední odborné učiliště v Praze, obor mechanik měřící a regulační techniky a poté do roku 1995 nástavbové studium s maturitou v oboru elektrotechnika (motory). Do roku 2005 pracoval v různých profesích. Své první sochy z trubek vytvořil, když pracoval jako stavbyvedoucí a měl možnost využít demontované vodovodní stoupačky.[1] Až ve 25 letech se během putování po Mexiku rozhodl, že se bude věnovat umění. Zprvu uvažoval o tvorbě keramiky, navštěvoval kursy kreslení u Borise Jirků a učil se modelovat v keramickém kroužku u Jiřího Beránka. Od roku 2005 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Jiřího Beránka a navštěvoval i ateliéry prof. Kurta Gebauera a Kryštofa Kintery.

Svou první rozměrnou sochu z ohýbaných kovových trubek, nazvanou příznačně „Cesta trubky“, vytvořil během prvního ročníku studia na VŠUP. Sochu z kovových trubek „Strom“ navrhl jako klauzurní práci roku 2006 a získal za ni cenu rektora VŠUP.[2] Socha zdobí nádvoří Klementina. V letech 2006, 2007 a 2008 obdržel ceny atelieru Sochařství VŠUP. Také jeho sochy „Lamy“ instalované v pražské Botanické zahradě v Troji vznikly ještě během studia na VŠUP.[3]

Roku 2009 byl nominován na cenu Czech Grand Design v rámci Designbloku, 2013 byl nominován v kategorii Objev roku v soutěži Czech Grand Design za kolekci bytových topných plastik.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rais uvádí, že největší vliv na jeho tvorbu měl Jiří Beránek, který mu dodal potřebné sebevědomí a podpořil ho v jeho vlastním originálním vidění světa.[5] Díla Lukáše Raise jsou charakterizována jako „industriální poetika“. Při jejich tvorbě využívá své předchozí vzdělání v oboru elektrotechniky, mechaniky a technologických principů využívaných v průmyslu.[6] Samotné konstrukci sochy předchází skica, podle které stanoví přesné výpočty úhlů řezu, aby po svaření jednotlivých dílů nedocházelo k vnitřnímu pnutí během změn vnější teploty.[7] Nejčastěji užívá černé kujné železo nebo ušlechtilou nerezovou ocel. Základním materiálem, ze kterého sestavuje své sochy jsou průmyslově vyráběná přechodová kolena.[8] Materiál o různých průměrech nakupuje v zahraničí (Pákistán, Čína, Holandsko, Norsko, Finsko, Rumunsko, Itálie, Ukrajina). Provedení sochy v konečném měřítku svěřuje svému týmu, kde působí konstruktér, svářeč, mechanik a odborník kterému svěřuje konečné úpravy povrchu.

Sochám ze železa ponechává původní barvu materiálu a při instalaci venku počítá s oxidací. Estetický účinek nerezové sochy, která odráží okolí a působí téměř nehmotně, vzniká teprve s její definitivní instalací.[3] Největší realizací Lukáše Raise je zavěšený reliéf z železa a nerezové oceli na Barrandově, který má výšku 17 a šířku 6 metrů. Při instalaci bylo nutné počítat s tepelnou roztažností kovu až 9 mm, proto je zavěšení kluzné a příčné spoje jsou zhotoveny z pružného materiálu, aby vyrovnaly rozdílnou tepelnou roztažnost železa a nerezové oceli.[9]

Kromě volné tvorby se Lukáš Rais věnuje i průmyslovému designu. Navrhl variabilní systém křesel – Hellmut system a řadu závěsných reliéfů na zeď, které slouží jako topná tělesa.[10] Jeho komorní volná díla jsou v interiérech restaurace No. 49 – Praha (2005), klubu W3S – Praha (2005), Stavokontrol s.r.o., Praha (2008), stomatologické kliniky – Mazur a Pšeničný, Praha (2010), Potrubí Praha a.s., Praha (2010–11) a v řadě soukromých sbírek.

Lukáš Rais je autorem divadelní hry „Posnídám později“, ve které také sám účinkuje.

Realizace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Strom, Klementinum, Praha (2006)
  • Dvě lamy, Botanická zahrada Praha (2007)
  • Figura, zámek Svinaře (2009)
  • Banka vůní, Botanická zahrada, Praha (2012)[11]
  • Barrandovský reliéf (2022)
  • Lukáš Rais: Strom (2006), Klementinum, Praha
    Lukáš Rais: Strom (2006), Klementinum, Praha
  • Lukáš Rais: Lamy (2007), Pražská botanická zahrada
    Lukáš Rais: Lamy (2007), Pražská botanická zahrada
  • Lukáš Rais: Noha (2009)
    Lukáš Rais: Noha (2009)
  • Lukáš Rais: Irony (2012), Pražská botanická zahrada
    Lukáš Rais: Irony (2012), Pražská botanická zahrada
  • Lukáš Rais: Archimedon, ČBu (2012)
    Lukáš Rais: Archimedon, ČBu (2012)
  • Lukáš Rais: Anuloid (2013)
    Lukáš Rais: Anuloid (2013)
  • Lukáš Rais: Stéla (2016)
    Lukáš Rais: Stéla (2016)
  • Lukáš Rais: Strom III (2017), Praha Dolni Chabry
    Lukáš Rais: Strom III (2017), Praha Dolni Chabry
  • Lukáš Rais: Stéla II (2019), Praha Prosek
    Lukáš Rais: Stéla II (2019), Praha Prosek
  • Lukáš Rais: Reliéf Barrandien (2022), Praha Barrandov
    Lukáš Rais: Reliéf Barrandien (2022), Praha Barrandov
  • Lukáš Rais: Kick flip (2022); Skateboardové hřiště u Studia Bubec, Řeporyje, Praha
    Lukáš Rais: Kick flip (2022); Skateboardové hřiště u Studia Bubec, Řeporyje, Praha
  • Lukáš Rais: Trichodon (2023); Náměstí Franze Kafky, Praha 1
    Lukáš Rais: Trichodon (2023); Náměstí Franze Kafky, Praha 1

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 2011 Archimedon – piazzeta Národního divadla, Praha
  • 2011 Uřízni to větší a pak to tam namlať – Art-pro gallery, Praha
  • 2012 Lukáš Rais: Svěží a hebké, Kostel sv. Vavřince, Klatovy
  • 2012 Lukáš Rais: Irony, Libeňská synagoga, Praha
  • 2013 Lukáš Rais: Inside, Galerie města Trutnova
  • 2014 Čestmír Suška, Lukáš Rais: Ocelové skulptury, Botanická zahrada hlavního města Prahy, Praha
  • 2015 Lukáš Rais a Jakub Flejšar, Kov ve městě XI. – Obliny a hrany, Lipník nad Bečvou
  • 2016 Lukáš Rais: Metaloids, Hotel Rott, Malé náměstí, Praha 1
  • 2022 Lukáš Rais: Sculptures, světlo, hmota, tvar a Vy, parkán pod Karlovem, Praha 2

Společné[editovat | editovat zdroj]

  • 2006 Ad Klementinum, Praha
  • 2007 Nová sadba – Botanická zahrada Praha
  • 2009 Designblok 2009, Praha
  • 2009 Rajská se sedmi, Žižkov sobě, Rajská zahrada, Praha
  • 2009 Sculptura Natura, Botanická zahrada, Praha
  • 2009/2010 Mladí umělci dětem, Hotel Kempinski, Praha
  • 2010 Vezmi svoji sochu v neděli k vodě, nábřeží Vltavy, Praha
  • 2010 Sochy ve městě, České Budějovice
  • 2010 Cloud 9 Conterporary art, Hotel Hilton, Praha
  • 2010 Cross check, Sportovní hala Sparta Praha, Praha
  • 2010 Designblok 2010, Praha, prezentace autorského design projektu Industrial soliters
  • 2010 Postavy – Rajská budova VŠE, Praha
  • 2010/2011 Do tohoto světa, Pasáž U Hájků, Praha
  • 2011 Art Prague Sculpture, Galerie Novoměstská radnice, Praha
  • 2013 Industrial soliters, Galerie Armaturka, Ústí nad Labem
  • 2013 Sochy v Trutnově IV.
  • 2013 Designblok 2013, Praha, prezentace autorského projektu topných plastik pro Industriality
  • 2014 Art Safari 27, Bubec o.p.s. (Sochařské studio Bubec), Praha
  • 2015 Sculpture line, Praha
  • 2015 Art Safari 30 de luxe, Bubec o.p.s. (Sochařské studio Bubec), Praha
  • 2017 Art Works in the Office, Jungmannova ulice, Praha
  • 2018 Umění ve městě 2018 – České Budějovice
  • 2018 Sculpture Line 2018, Praha, Broumov, Ostrava, Lucemburk
  • 2019 Velvet edition, Hala bývalé firmy Horák a Hlava, Praha 8

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Volf P, Rais L, 2022, s. 18
  2. ↑ Volf P, Rais L, 2022, s. 19
  3. ↑ a b Volf P, Rais L, 2022, s. 206
  4. ↑ Ceny Czech Grand Design, 2013
  5. ↑ Volf P, Rais L, 2022, s. 48
  6. ↑ Sculpture line: Lukáš Rais
  7. ↑ Prag Artworks: Lukáš Rais[nedostupný zdroj]
  8. ↑ Volf P, Rais L, 2022, s. 154
  9. ↑ Volf P, Rais L, 2022, s. 184
  10. ↑ Volf P, Rais L, 2022, s. 204
  11. ↑ Volf P, Rais L, 2022, s. 60

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lukáš Rais: Dynamic harmonisation of space, Industriality, Praha 2012
  • Petr Volf, Lukáš Rais: Lukáš Rais – Sculptures, Karel Kerlický – KANT, Praha 2022, ISBN 978-80-7437-375-6

Katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • Ateliér Socha II, VŠUP Praha 2006, ISBN 80-86863-14-X
  • Václav Hájek, Mladí umělci dětem (Na podporu Nadace Terezy Maxové dětem), 2009
  • Terezie Zemánková, Průvodce výstavou Suška-Rais, Botanická zahrada hl. m. Prahy 2014
  • Alice Škvárová (ed.), Sculpture Line 2018 (Mezinárodní sochařský festival / International Sculpture Festival), Smart Point, 2018, ISBN 978-80-906528-5-9
  • Marek Schovánek, Louise Beer, Velvet edition, PragArtworks, 2019

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lukáš_Rais&oldid=23478246“