Ludo Lehen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ľudovít Lehen
Fotografie Ľuda Lehena
Fotografie Ľuda Lehena
Narození3. června 1925
Banská Bystrica
Úmrtí12. května 2014
Povolánímalíř, sochař, skladatel šachových úloh, textilní výtvarník a grafik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ľudovít Lehen, známější jako Ľudo Lehen (3. června 1925, Banská Bystrica12. května 2014), byl mistr šachové tvorby a malíř 20. století

Inspiroval se původně Piccasovými a Modiglianiho motivy, avšak se zcela osobitým stylem a pojetím. Jeho obdiv k ženské kráse provázel celou jeho tvorbu ať již v podobě olejomalby, kresby, dřevořezby nebo intarzií. V Československu je mu přisuzováno prvenství obrazu aktu, který byl povolen ke zveřejnění.[zdroj?]

Ľudovít Lehen zemřel 12. května 2014.

Život[editovat | editovat zdroj]

Měl čtyři další sourozence, jednoho bratra a tři sestry. V letech 19491955 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Byl žákem profesorů D. Millyho a V. Hložníka.

V letech 1956 a 1957 vyhrál 1. ceny v národních soutěžích Slovenské realistické malby. V roce 1958 obdržel v celonárodní soutěži grafiky 2. cenu. V počátku 60.let vystavoval grafiky v Bruselu, v Sovětském svazu a v Číně. V roce 1961 se narodila jeho druhá dcera Taťána. V roce 1962 byl zatčen a odsouzen z politických důvodů na 11 let. Jeho mladé manželství nemohlo vydržet tak dlouhý, byť nespravedlivý, trest odloučení. V roce 1966, v době, kdy začal na Slovensku pokus o obrodný proces KSČ a nápravu křivd neprávem odsouzeným v souvislosti s působením Dubčeka, mu bylo povoleno ve věznici v Leopoldově malovat. Pro veřejnost, ještě v době, kdy byl vězněm, byly uspořádány v Leopoldově dvě jeho samostatné výstavy. V roce 1968 byl propuštěn na základě presidentské amnestie avšak rehabilitace, která mu byla přiznána jako neprávem trestanému politickému vězni, nebyla v dobách 70. let dalších normalizačních persekucí v ČSSR respektována, podobně jako tomu bylo u tisíců bývalých rehabilitovaných politických vězňů. Vyhrál veřejnou soutěž na tvorbu opony Košického divadla. Při dokončování politická normalizační komise cenzurující práci českých a slovenských umělců opět nedovolila, aby byla opona v divadle instalována. Sílu do další umělecké tvorby a do života mu poskytovali vedle dvou dcer jeho přátelé z kruhu kompozičních šachistů. Stal se jedním z nejlepších slovenských šachových skladatelů. Ve svých šachových úlohách dokázal mistrovsky aplikovat umělecké zásady společné malířství a kompozičnímu šachu. V roce 1973 měl výstavu tapisérií v Trenčíně. Z těch však je u něj v současnosti dochována jediná. Od této doby se věnoval výhradně tvorbě obrazů, koláží a dřevorytů zpravidla s tematikou vlnících se Madon a Venuší, vzývajících lidskou obrazotvornost v osobitém stylu, tvořil také portréty, zátiší a výjimečně, pro přátele i krajinu.

Některé jeho práce představují osobní zkušenosti oživené prostřednictvím snů. Několik jeho děl je nyní ve vlastnictví Slovenské národní galerie v Bratislavě, Trenčíně a Banské Bystrici. Žil a tvořil ve svém bytě na sídlišti Petržalka v Bratislavě, který mu sloužil současně jako malířský ateliér.

Výstavy na Slovensku[editovat | editovat zdroj]

  • 1967 – Leopoldov
  • 1968 – Leopoldov
  • 1973 – Trenčín – Art Protisy
  • 1985 – Šaľa – Pastely
  • 1998 – Galanta – Výběr z tvorby
  • 2001 – Bratislava – AKTY
  • 2003 – Bratislava

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroje informací[editovat | editovat zdroj]

  • Plakáty k výstavám a dokumenty k soutěžím
  • Kronika Leopoldova
  • Kronika Trenčína
  • Slovenská národní galerie Bratislava
  • Vlastní vyprávění žijícího malíře
  • Dokumenty z politických procesů a rehabilitačních seznamů
  • Slovenská poetička Tatjana Veselá, roz. Lehenová – dcera