Luděk Stukbauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luděk Stukbauer
Narození7. března 1954 (70 let)
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a ilustrátor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Stukbauer (* 7. března 1954 České Budějovice) je český malíř. Žije a pracuje v Hluboké nad Vltavou. Jeho díla byla představena na řadě výstav u nás i v zahraničí, zastupuje jej několik galerií. Na jeho obrazech se jako témata objevují lidé, příroda a hudba, resp. hudebníci.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích[1] studoval obory výtvarná výchova a matematika na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích a Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval jako učitel, později jako programátor. Od roku 1992 se věnuje pouze malbě.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Luděk Stukbauer se věnuje malbě technikou olejové lazury na plátně nebo na dřevě. V 90. letech 20. století vytvořil působivý cyklus obrazů na dřevě ze starých školních lavic. Jeho velká plátna bývají hustě zalidněna a obsahují celou řadu motivů, příběhů a odkazů. Muži a ženy, lidská pospolitost i samota, město, krajina se zbytky přírody a také hudba, to jsou oblíbená témata Stukbauerových obrazů.[2] Kritik umění Vladimír Just o Stukbauerovi a jeho tvorbě napsal: Vytváří vlastní komplikovaný obraz problémů současného světa s četnými odkazy ke starým mistrům, moderní literatuře, mytologii a hudbě... Stukbauer ... je solitérem, stojícím důsledně mimo všechny existující skupiny a proudy...[3][4][5][6]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Vystavoval samostatně i na řadě společných výstav; nejen v Česku, ale také v Rakousku, Německu, Itálii, Irsku, Polsku, Švýcarsku a na Slovensku.

Ilustrace[editovat | editovat zdroj]

Výtvarně doprovodil knihu Etiopské bajky a pohádky.[7] Ilustrace jsou tvořeny výřezy, „detaily z velkého plátna Etiopia, na němž je v surreálné „africké“ krajině umístěna řada motivů jednotlivých bajek. Stukbauer zde společně s překladatelem pohádek a autorem knížky po svém komentuje, vypravuje a dotváří fugu prastarých příběhů. Jeho tvorba jako by byla pro drsný humor etiopských pohádek dávno stvořená.“[8] Obdobně namaloval obraz Kouří se z Čech pro sbírku básní Ondřeje Fibicha Svantovítský relikviář.[9]

Spolupráce s galeriemi[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobě Luděk Stukbauer spolupracuje s Galerií Lazarská v Praze a s Komorní galerií u Schelů v Českých Budějovicích, a to už od 90. let 20. století.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CUKR, Jiří. Galerie vybraných absolventů Jirkova gymnázia v Českých Budějovicích. [s.l.]: Veduta, 2018. ISBN 978-80-88030-32-4. 
  2. BEČEVOVÁ, Kateřina. Obrazy, které vyprávějí příběhy. Lidové noviny. 19.11., roč. 2003. 
  3. JUST, Vladimír. Světlé vymalování. Literární noviny. 16.6,, roč. 1994, čís. 24. 
  4. JUST, Vladimír. Pramen a potopa. Respekt. Roč. 1992, čís. 36. 
  5. JUST, Vladimír. Sedm. Revolver revue. Roč. 1995, čís. 30. 
  6. JUST, Vladimír. Stukbauerovy obrazy mlčí i troubí na poplach. Lidové noviny. 13.3., roč. 1998. 
  7. MIKEŠ, Pavel. Etiopské bajky a pohádky. České Budějovice: Kopp, 2003. ISBN 80-7232-195-1. 
  8. JUST, Vladimír. Etiopské Fimfárum. Literární noviny. 27.10., roč. 2003. 
  9. VLK, Lukáš. Galerie patří Luďku Stukbauerovi. Prachatický deník. 2009-07-02. Dostupné online [cit. 2021-01-24]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]