Přeskočit na obsah

Luca Maria Patella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luca Maria Patella
Narození1934
Řím
Úmrtí25. srpna 2023 (ve věku 88–89 let)
Řím
Povolánífilmař, grafik, malíř, fotograf a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luca Maria Patella (1934, Řím25. srpna 2023, tamtéž) byl italský fotograf, malíř, grafik a filmař.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Od 60. let působil v širokém spektru experimentálních výzkumů.[1] Patřil mezi první umělce, kteří experimentovali s multimédii: od grafiky po fotografii (profesionální a invenční), od umělecké knihy po „film-operu“ a video, po použití gest a těla při představeních, od psychoanalytického vyšetřování po interdisciplinární analýzu mezi uměním a vědou (několik let žil v zahraničí, studoval strukturní elektronickou chemii). Působil také jako režisér a vědec (esej, román, poezie). Jeho používání verbálního jazyka ve všech jeho výrazových možnostech, někdy až na fonémy, ukazuje na složitost více významů.[2] Byl jedním z prvních evropských umělců, kteří na výstavě využil diapozitivy, aby sestávala z „akce“ nebo „demonstrace“ v „didaktickém“ klíči (s verbálně-vizuální projekcí). Předvídal intuice mezi land artem, „behavioralismem“ a konceptualismem, přičemž zůstal „totálním“ [3] umělcem, autonomním, zcela partikulárním a nekatalogizovatelným („Patella rassemble à Patella / Declaration Noètica“, 2015).

Luca Maria Patella zemřel 25. srpna 2023, bylo mu 89 let.[4]

  • "Luca Maria Patella: Jacques le fataliste, Denis Diderot, jako autoEncyklopédie", Il Grifo ed., 1984
  • "LMP: Jsem tady (dobrodružství a kultura)", (1970), La Nuova Foglio ed., Macerata, 1975
  • "LMP: Voyage through Luca Patella", ICC ed., Antwerpen, [1965] -1976
  • "LMP: Speciální atlas", Martano ed., Turín, 1978
  • "LMP: Fotografie Luca Patella", Mantua, 1978
  • "LMP: DAN, DEN, PIR, DUCH", Ravenna, 1980
  • "LMP: DEN & DUCH dis-enameled", Muhka ed., Antwerpen, 1990 (a Řím, 1988)
  • "LMP: indikace pro Antologica / Ontologica", Jandi Sapi ed., Řím, Milán, 1993
  • "LMP: Fotografie Alfa della Zeta", Scheiwiller ed., Milán, 2004
  • "LMP: Vi aggio in Luca (Voy âge en Luc), železniční román" (1974), Morra ed., Neapol, 2003
  • "LMP: Patella ressemble à Patella", ve stejnojmenném antologickém katalogu, Morra ed., Neapol, 2007
  • "LMP: Noetická deklarace", v Life Station, román, Morra ed., Neapol, 2014

Hlavní samostatné výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1966, divadlo Belsiana, Řím
  • 1968, 1969, 1974, gal. podkroví, Řím
  • 1971 „The Talking Walls“, galerie Apolinář, Milan
  • 1972, 1973, 1987 Mezinárodní umělecká setkání, Řím
  • 1976 ICC (Anthological), Antverpy
  • 1977 ČSAC, Parma
  • 1990 MUHKA (Antologica), Antverpy
  • 2007 Castel S. Elmo (Antologica), Neapol
  • 2009 Auditorium-Art, Řím
  • 2010, 2011 „Sphere for Loving“, GNAM, Řím
  • 2015, "Animated Projective Environments", MACRO, Řím

Filmografie a videografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1967, Terra Animata, 16 nebo 35 mm.
  • 1967, Materiál pro chůzi, 16 mm.
  • 1968, SKMP2, 16 nebo 35 mm.
  • 1969, Vidím, jdu!, 35 mm. („Stříbrná Osella“, Benátky)
  • 1969, Sfere per Amare, l'Attico, Řím (a digitální verze, GNAM, Řím, 2010)
  • 1974, 1975 Fading Grammar, video
  • 1974, Úřední věstník Lucy Patella, video
  • 1975, Luca-Luce, barevné video (s Lea Vergine )
  • 1976, Cesta k Lukovi (Antverpy), video

(Filmy byly restaurovala Cineteca Nazionale di Roma, videa University of Dundee)

Luca Maria Patella ve sbírkách

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luca Maria Patella na italské Wikipedii.

  1. Alberto Boatto - “Qui Arte Contemporanea”, Roma, Giugno 1972
  2. Lara Vinca Masini - “L'arte del Novecento”(vol. 5), Giunti-L'Espresso 2003
  3. Maurizio Calvesi - “Corriere della Sera”, Milano, 12 gennaio 1976 e catalogo Girasole - via Belsiana, 1966
  4. Morto a Roma l'artista Luca Maria Patella (italsky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Luginbühl, S., Cinema Underground dnes, Padova, Mastrogiacomo Editore, 1974.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]