Luís Amado Carballo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Luis Amado Carballo
Luís Amado Carballo.jpg
Narození 2. května 1901
Pontevedra
Úmrtí 3. září 1927 (ve věku 26 let)
Pontevedra
Příčina úmrtí tuberkulóza
Místo pohřbení Cemetery of San Amaro
Alma mater Univerzita v Santiago de Compostela
Podpis Luis Amado Carballo – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustavo Luis Amado Carballo (2. května 1901 Pontavedra3. září 1927 tamtéž) byl básníkem a spisovatelem v galicijštině. Spoluzakladatel časopisu Alborada. Hlavní iniciátor a umělec nové tendence v poezii první poloviny 20. století – hylozoismu. Byl jedním z nejvýznamnějších básníků své doby. Od roku 1982 se slaví Den galského umění na jeho počest.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do konzervativní rodiny. Příjmení La Riega se vztahovalo k slavnému historikovi Celso García de la Riega, který představil teorii Galician Colón. Studoval filosofii na Univerzitě v Santiagu de Compostela. Avšak tato studia nedokončil. Roku 1920 se přestěhoval do Madridu s touhou stát se novinářem. Tohoto snu se mu však podařilo docílit jen částečně. Vedl nespoutaný bohémský život a účastní se různých literárních shromáždění. Roku 1922 společně s Xoánem Vidal Martínezem založili časopis Alborada. Roku 1924 působil dočasně jako učitel a posléze se stal redaktorem La Concordia ve městě Vigo v Pontevedra. Zemřel ve věku 27 let na následky tuberkulózy.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Amado Carballo je autorem několika prozaických děl, ale znám je především jako autor poezie a jako zakladatel hylozoismu. Jeho poetická tvorba měla vliv na americkou a evropskou avantgardu. Jeho poezie představuje tradiční galicijskou formu v menších uměleckých kompozicích. Užívá oktosyllabický verš, který má 8 metrických slabik. Rytmicky uspořádané sloky a zvukomalba. Klíčovou úlohu ve všech jeho básnických skladbách sehrává krajina, zejména pak ústí Pontevedra. Při popisu krajiny hojně užívá personifikaci. Uměleckými prostředky v jeho básnických skladbách je metafora a podobnost, které působí na smysly a jsou pouze scénickým zobrazením. Jeho lyrika se pohybuje na půli cesty mezi tradičním zobrazením tématu krajiny, personifikované přírody, chuti do života na zemi a mezi vytvářením nových snímků. Objevuje se personifikace krajiny s užitím impresionistických obrazů láskyplných barev, které dávají básním pravý smysl. Technika, kterou popisuje krajinu, se značně podobá technikám naivních malířů

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Roku 1919 vydal příběh napsaný ve španělském jazyce El emigrando (Emigrant), který byl zveřejněn v časopise Vida Gallega. O několik měsíců později bylo zveřejněno jeho dílo Amanecer v časopise Diario de Pontevedra. Je autorem básní La Estadea, Aurora de Nácar, Tríptico a Tórtola Valencia.

Následně vydal v těchto dvou uvedených časopisech příběh El Peregrino.

Roku 1923 vydal novelu Os probes de Deus, která vypráví o devíti lidských osudech, které prožívají mezi stěnami ošetřovatelského domova. Překládal díla také t francouzštiny. Z francouzštiny přeložil tři básně autora Paula Forta, a to Pegaria ao santo silenzo, O máis ledo dos lieds a A moza que morreu enamorada.

Po nákaze tuberkulózou strávil léto v roce 1926 v malé vesničce Soutle de Montes. Podzim tohoto roku trávil v Santa Margarida, kde napsal většinu svých básní, a to například O Galo, která byla vydána po smrti, skládá se ze 17 básní. V roce 1927 vyšlo jeho další dílo Proel, jež bylo publikováno ještě za jeho života. Skládá se z 35 skladeb. Snaží se v něm propojit tradici s moderním pojetím vztahu k zemi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]