Přeskočit na obsah

Lillian Gishová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lillian Gishová
Lillian Gishová na portrétní fotografii od Charlese Albina (1922)
Lillian Gishová na portrétní fotografii od Charlese Albina (1922)
Rodné jménoLillian Diana Gish
Narození14. října 1893
Springfield, Ohio
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Úmrtí27. února 1993 (ve věku 99 let)
New York, New York
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbeníChurch of the Heavenly Rest
Aktivní roky1912–1987
RodičeJames Leigh Gish
Mary Robinson McConnellová
PříbuzníDorothy Gishová (sestra)
Oficiální weblilliangish.com
Významné roleElsie Stonemanová (Zrození národa)
Podpis
Lillian Gishová – podpis
Oscar
Čestná cena
1971
Umělecké ceny
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lillian Gishová, rodným jménem Lillian Diana Gish (14. října 1893, Springfield, Ohio, USA27. února 1993, New York, New York) byla americká herečka. Americký filmový institut ji v roce 1999 vyhlásil sedmnáctou největší ženskou hereckou hvězdou 20. století.

Narodila se v roce 1893, ale celý život uváděla rok narození 1896, který lze najít v mnoha publikacích (viz Encyklopédia filmu, Obzor, Bratislava 1993). Od dětství hrála v divadle, aby uživila rodinu poté, co od nich otec odešel. V roce 1912 ji pro film objevil David Wark Griffith, když ji obsadil do krátkometrážního detektivního snímku Neviditelný nepřítel. Stala se hvězdou dalších Griffithových filmů: Princezna z Betulie (1913), Zrození národa (1915), Intolerance (1916), Zlomený květ (1919), Cesta na východ (1920). Později hrála i ve filmech jiných režisérů: Šarlatové písmeno (Victor Sjöström, 1926), La bohème (King Vidor, 1926) nebo Nepřítel (Fred Niblo, 1928). Po zavedení zvukového filmu dostávala méně rolí: objevila se např. ve westernu Co se nepromíjí (John Huston, 1960), hrála babičku v satiře Roberta Altmana Svatba (1978), s filmem se rozloučila hlavní rolí v psychologickém filmu Lindsay Andersona Srpnové velryby (1987).

Byla také režisérkou, natočila film Remodeling her Husband (1920). Zemřela ve věku 99 let ve spánku na selhání srdce.

Její sestrou byla herečka Dorothy Gishová, její vzdálenou příbuznou je současná herečka Annabeth Gishová.[1] Nikdy se neprovdala a neměla děti, spekulace o svém milostném vztahu s Griffithem odmítala a zásadně o něm mluvila jako o „panu Griffithovi“. Její blízkou přítelkyní byla herečka Helen Hayesová, šla za kmotru jejímu synovi, pozdějšímu herci Jamesi Gordonu MacArthurovi. Byla známa svými krajně pravicovými názory, angažovala se v hnutí America First Committee, které odmítalo vstup USA do 2. světové války.[2]

V roce 1971 obdržela Academy Honorary Award za celoživotní dílo, v roce 1984 jí byla udělena AFI Life Achievement Award. Jako rodačka ze státu Ohio byla v roce 1980 uvedena do Ohio Women's Hall of Fame. V závěti odkázala svůj majetek na udělování ceny pro „lidi, kteří dělají svět krásnější“, nazvané The Dorothy and Lillian Gish Prize. Vydala vzpomínkovou knihu The Movies, Mr. Griffith, and Me (Prentice-Hall, 1969).

Česká stopa

[editovat | editovat zdroj]
Lillian Gishová a spisovatel Jan Grmela, Piešťany 1938

Československý tisk zaznamenal návštěvu Lillian Gishové v Československu roku 1938.[3]

  1. Archivovaná kopie. 159.54.226.237 [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-16. 
  2. America First Committee. fofweb [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-13. 
  3. Foto s popiskem. Salon. 15. 9. 1938, s. 23. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]