Liberty 12

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Liberty 12
Typ Pístový letecký motor
Výrobce Lincoln, Ford, Packard, Marmon, Buick
Konstruktér Jesse G. Vincent a Elbert J. Hall
První rozběh cca 1917
Vyrobeno kusů 20 748
Varianty Liberty L-4, Liberty L-6, Liberty L-8

Liberty 12 byl americký letecký motor vyráběný od konce roku 1917.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Major Henry H. "Hap" Arnold s prvním motorem Liberty V12

Vyvinut byl na základě vládní zakázky na stavbu leteckého motoru, protože v USA tehdy neexistoval dostatečně výkonný motor vhodný k pohonu vojenských letounů, což se po vstupu Spojených států do první světové války stalo tíživým problémem. Američané se nechtěli uchylovat k výrobě některé cizí konstrukce v licenci, vedle výdajů na placení licenčních poplatků se jednalo i o věc prestiže. Řešením bylo společné úsilí amerického námořnictva i armády, jehož výsledkem měla být konstrukce domácího leteckého motoru.

Technické požadavky byly upřesněny koncem května 1917 během schůzky „spojeného armádního a námořního technického odboru“ (Joint Army and Navy Technical Board), která se konala ve Washingtonu. Při vývoji a výrobě motoru se spojilo několik předních odborníků a firem pracujících v oboru pístových spalovacích motorů, konstrukce byla navržena během pouhých pěti dní a byla dílem Jesse G. Vincenta a G. E. J. Halla (z firem Packard a Hall-Scott Motor Company). Zakázka zněla na stavbu deseti prototypů, po pěti v osmi- a dvanáctiválcové verzi.

První osmiválec byl firmou Packard předán 3. července 1917, 25. srpna 1917 motor v provedení Liberty 12 (vidlicový dvanáctiválec) dokončil předepsaný 50hodinový test. První sériové motory byly postaveny v prosinci 1917, na výrobě se podílely automobilky Lincoln Motor Co., Packard Co., Nordyke & Marmon, Ford, Buick, Cadillac, Trego Motors a Willys-Overland. Do příměří v listopadu 1918 bylo předáno 15 572 motorů Liberty.

Licenci na motor Liberty roku 1923 zakoupil Sovětský svaz, který spolu s ní zároveň získal i kompletní výrobní vybavení. Motor tam byl vyráběn pod označením M-5.

Sériově vyráběné verze V12[editovat | editovat zdroj]

  • Liberty 12A (400 hp)
  • Liberty 12N (350 hp, kompresní poměr snížený na 5,00)

Letouny poháněné motory Liberty 12[editovat | editovat zdroj]

Motor mj. poháněl letouny Airco D.H.9A, Caproni Ca.4, Caproni Ca.60, Curtiss NC, Airco D.H.10 Amiens či Handley Page H.P.12 O/400 (poslední byl poháněn motory Liberty 12N).

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Liberty 12A[editovat | editovat zdroj]

Pohled na motor Liberty zepředu
  • Typ: pístový letecký motor, čtyřdobý zážehový vodou chlazený vidlicový dvanáctiválec (bloky válců svírají úhel 45 stupňů), s přímým náhonem na pravotočivou vrtuli
  • Vrtání válce: 5,00 in (127 mm)
  • Zdvih pístu: 7,00 in (177,8 mm)
  • Celková plocha pístů: 1520 cm²
  • Zdvihový objem motoru: 1649,34 cu.in. (27,028 litru)
  • Rozvod dvouventilový, OHC
  • Kompresní poměr: 5,42
  • Mazání: oběžné, tlakové
  • Zapalování magneta Delco
  • Příprava směsi: dva dvojité karburátory typu Claudel-Hobson HC7 nebo Zenith 52
  • Délka motoru: 1762 mm
  • Šířka motoru: 683 mm
  • Výška motoru: 1110 mm
  • Hmotnost suchého motoru (tj. bez provozních náplní): 382,8 kg
  • Výkony:
    • vzletový: 405 hp (302 kW) při 1650 ot/min
    • maximální: 420 hp (313,2 kW) při 1750 ot/min
      • (bylo dosaženo až 445 hp, tedy 331,8 kW, při 2000 ot/min)
    • Střední efektivní tlak (výkon 420 hp při 1750 ot/min): 0,795 MPa
    • Střední pístová rychlost (při 1750 ot/min): 10,372 m/sec
    • Výkon (kW) vztažený na plochu pístů (při 420 hp): 0,206 kW na cm²
    • Poměr hmotnost ÷ výkon (při 420 hp): 1,22 kg/kW

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]