V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Leopold Porges von Portheim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Juda Leopold Porges von Portheim
Juda Leopold Porges von Portheim

Narození 3. dubna 1785
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 11. ledna 1869 (ve věku 83 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Gabriel Porges
bratr Moses Porges von Portheim
syn Eduard Porges von Portheim
vnuk Max Porges von Portheim
Erb udělený Juda Leopoldovi Porgesovi z Portheimu (1785-1869) a jeho potomkům v roce 1841.
Vznešený diplom Judy Leopold Porges z Portheimu, 1841

Leopold Porges von Portheim, uváděn jako Juda Leopold Porges von Portheim nebo Leopold Juda Porges von Portheim (3. dubna 1785 Praha11. ledna 1869 Praha[1][2])[3][4], byl rakouský a český továrník židovského původu z pražské podnikatelské rodiny Porgesů z Portheimu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Byl členem židovské rodiny Porgesů (později s šlechtickým titulem von Portheim). Byl synem drobného obchodníka Gabriela Porgese.[4] Jeho bratrem byl podnikatel Moses Porges von Portheim. Podnikání se věnoval i syn Eduard Porges von Portheim, který byl aktivní i v politice. Vnuk Max Porges von Portheim byl bibliografem a sběratelem.[3]

Narodil se v pražském židovském ghettu. Nejprve byl aktivní v obchodu s lihovinami v Praze, zatímco bratr Moses byl podomním prodejcem plátna. Roku 1812 založili oba sourozenci kartounku (dílnu na potisk pláten), umístěnou v prostoru nynějšího Náměstí Curieových na břehu Vltavy na okraji Židovského města. Po šesti letech byla dílna rozšířena na malou továrnu. V roce 1830 se firma přestěhovala na nové pozemky na Smíchově, kde vyrostlo pět hlavních budov. Kartounka disponovala třemi parními kotli a parním strojem o výkonu 9 kW. Po další dekádě expanze měla firma také pobočky v Hořicích, Brodu u Nové Paky a Luhu u Frýdlantu. Pracovalo v ní více než dva tisíce tkalců. Poté, co byl podnik vybaven novými technologiemi (tzv. perotiny), došlo v továrně v červenci 1844 ke stávce a ludditskému rozbíjení strojů a dělnické násilnosti musela potlačit armáda. V roce 1841 byli oba bratři povýšeni na šlechtice. V roce 1840 (podle jiného zdroje roku 1845) založil Leopold i továrnu na porcelánové zboží v Chodově a působil jako její ředitel. Tamní výrobky se objevily i na světové výstavě v Paříži v roce 1855. V podniku zavedl jako první vytápění pomocí uhlí místo dřeva.[3][4]

Angažoval se i v komunální politice. Zasedal v pražském obecním zastupitelstvu.[2] Byl sem zvolen i v prvních volbách po obnovení ústavní vlády v roce 1861. Zároveň se stal členem městské rady.[5] Krátce před smrtí založil nadaci, která každoročně přidělovala čtyřem zchudlým pražským měšťanům podporu 400 zlatých.[2]

Zemřel v lednu 1869.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. a b c d Moravská orlice. Leden 1869, roč. 7, čís. 10, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Porges von Portheim, Juda Leopold (1785-1869), Industrieller, s. 209. (německy) 
  4. a b c Kdyby tisíc kartounů [online]. e15.cz [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. (česky) 
  5. Domácí zprávy. Národní listy. Duben 1861, roč. 1, čís. 100, s. 3. Dostupné online.