Leonilla Ivanovna Barjatinská

Leonilla Ivanovna Barjatinskaja
	kněžna ze Sayn-Wittgensteinu
	Leonilla, kněžna ze Sayn-Wittgensteinu, 1849
Úplné jméno	Светлейшая княгиня Леонилла Ивановна Сайн-Витгенштейн, (roz. княжна Барятинская)
Tituly	kněžna ze Sayn-Wittgensteinu
Narození	9. května 1816; Moskva
Úmrtí	1. února 1918 (ve věku 101 let); Lausanne
Pohřbena	Ouchy; 5. února 1918
Sňatek	23. října 1834
Manžel	Ludvík ze Sayn-Wittgensteinu
Rod	Barjatinští
Dynastie	Sayn-Wittgenstein-Saynové
Otec	Ivan Ivanovič Barjatinskij
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leonilla Ivanovna Barjatinskaja, kněžna ze Sayn-Wittgensteinu (rusky Леонилла Ивановна Барятинская, 9. května 1816 Moskva – 1. února 1918 Lausanne) byla ruská šlechtična, která se vdala za Ludvíka, knížete ze Sayn-Wittgensteinu. Kněžna Leonilla byla pověstná svou neobyčejnou krásou a inteligencí. Byla mnohokrát portrétována Franzem Xaverem Winterhalterem.

Život

Kněžna Leonilla Ivanovna Barjatinskaja se narodila 9. května 1816 v Moskvě jako dcera knížete Ivana Ivanoviče Barjatinského, člena jedné z nejvlivnějších rodin ruské šlechty. 23. října 1834 se na zámku Marjino v Kurské oblasti vdala za ruského šlechtice německého původu, Ludvíka I., knížete ze Sayn-Wittgenstein-Berleburgu (1799-1866), v Rusku známého jako Lev Petrovič Wittgenštejn, jednoho z carových tajemníků. Ludvík byl syn Ludvíka II., knížete ze Sayn-Wittgensteinu a Caecilie Snarské. Její manžel byl poprvé ženatý s kněžnou Stefanií Radziwiłłovou, která zemřela mladá a zůstavila po sobě velké panství ve střední Evropě a dvě děti: Petra a dceru Marii. Ta se později vdala za knížete Chlodvíka z Hohenlohe-Schillingsfürstu, kancléře Německého císařství.^[1]

Kněžna Leonilla měla se svým manželem čtyři děti. Svou krásou udělala veliký dojem u ruského carského dvora, avšak její manžel ztrácel na oblibě, snad kvůli nezvykle jemnému zacházení s nevolníky. V roce 1848 opustili Rusko. Kníže dostal darem od krále Bedřicha Viléma někdejší rodinné sídlo rodu Saynů, zámek, který byl zničen za třicetileté války a byl povýšen do knížecího stavu s predikátem zu Sayn-Wittgenstein-Sayn.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonilla Bariatinskaya na anglické Wikipedii.

↑ Ormond & Blackett-Ord, Franz Xaver Winterhalter and the Courts of Europe, p. 185.

Literatura

Ormond, Richard, and Blackett-Ord, Carol, Franz Xaver Winterhalter and the Courts of Europe, 1830–70, Exh. cat. National Portrait Gallery, London, 1987. ISBN 0-8109-3964-9.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Leonilla Ivanovna Barjatinská na Wikimedia Commons

[1] Ormond & Blackett-Ord, Franz Xaver Winterhalter and the Courts of Europe, p. 185.

[1]