Lanová dráha Nové Butovice – Barrandov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lanová dráha Nové Butovice – Barrandov (Prokopská lanovka) byl projekt visuté lanové dráhy přes Prokopské a Dalejské údolí, prosazovaný v roce 2010–2012 městskými částmi Praha 5 a Praha 13, podle tehdejších starostů městských částí Milana Jančíka a Davida Vodrážky zmíněný též jako Jančíkovo-Vodrážkova lanovka.

Historie záměru[editovat | editovat zdroj]

Městská část Praha 5 si v roce 2010 nechala zpracovat studii Park Barrandov jako podklad pro změnu územního plánu. Z této studie vzešel námět na propojení území na obou stranách Prokopského údolí, zpracovaný rovněž roku 2010 ve studii Prokopská lanovka.[1] Tento návrh byl považován za ekologičtější, méně invazivní alternativu mostního propojení, které se objevovalo ve dřívějších studiích.[2][1] Starosta Prahy 5 Radek Klíma (TOP 09) v roce 2012 uvedl, že městská část Praha 5 disponuje studií na výstavbu Barrandovského parku, jehož součástí by mohla být i stavba lanovky.[2]

Podle starosty Prahy 13 s myšlenkou přišli zástupci Prahy 5, kteří si nechali zpracovat koncepční studii a zahájili kroky k tomu, aby bylo možno v budoucnu projekt uskutečnit. Rada městské části Praha 13 v polovině ledna 2012 schválila kladné stanovisko k návrhu na změnu územního plánu. Předpokládala zapojení lanovky do systému Pražské integrované dopravy.[2]

Termín výstavby nebyl navržen.[2] Odhady nákladů šly do stovek milionů korun, městská část mluvila o půl miliardě korun, spekulovalo se i o využití evropských fondů.[2] Tvůrcem projektu bylo studio PSK Tuzar.[2] Investorem lanovky by měla být Praha 5.[3]

Popis a parametry[editovat | editovat zdroj]

Jedna stanice měla být u tramvajové konečné Sídliště Barrandov, druhá u nákupního centra Galerie Butovice.[3] Součástí stanice v Nových Butovicích měla být technologická část, vstupní hala, turnikety a bistro s veřejnými toaletami. Na barrandovské straně by stanice byla zakomponována do plánovaného parku a projektant zde navrhuje restauraci, toalety a trafiku, případně prodejnu pečiva.[3]

Lanovka měla být dlouhá 2062 metrů s převýšením 28 metrů. Na trase měla mít tři nosné sloupy vysoké 32 až 45 metrů, z toho pouze prostřední by podle novinového článku stál přímo v Prokopském údolí, podle komentáře by naopak měl stát přímo uprostřed butovického hradiště z mladší doby kamenné.[4] Lanovka měla mít v kyvadlovém provozu dvě kabiny až pro 60 osob, přepravní kapacita by byla 550 lidí za hodinu, jízdní doba při rychlosti 7–10 m/s by byla 5 minut, zatímco dnes trvá autem kolem 15 minut a hromadnou dopravou až 25 minut.[2]

Hodnocení[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 záměr obhajovala hlavní architekta městské části Praha 5 Elena Lacinová, a to především srovnáním s dříve navrhovaným mostním řešením.[1]

Předseda výboru pro životní prostředí a zastupitel Prahy 5 Ondřej Velek (SZ) projekt označil za pozůstatek z dob starostování Milana Jančíka (ODS) z doby, kdy chtěl vybudovat na Barrandově park.[2] Projekt označil za nesmysl nejen ekonomický, ale i ekologický, sloupy podle něj Prokopské údolí vizuálně velmi poškodí a dojde k výraznému zásahu do unikátního prostředí údolí. Dopady případné stavby v oblasti Butovického hradiště považuje za ekologické zvěrstvo.[2] Pro Českou pozici Ondřej Velek uvedl, že projekt považuje za odvádění pozornosti od podstatných věcí na Praze 5 a 13 a za tunelování veřejných rozpočtů prostřednictvím různě ohebných projektů a studií.[5]

Redaktor Hospodářských novin Karel Tinl ve svém komentáři označil lanovku za „první tunel ve vzduchu“. U okénka by podle jeho představy pravidelně probíhal boj mezi mužem s fotoaparátem a barrandovskou babičkou s nákupními taškami a redaktor se ptá, co s turistou na Barrandově a zda potřebuje babička nakupovat zrovna v Nových Butovicích.[4] V Nových Butovicích neměla být lanovka ukončena u stanice metra, ale v obchodním centru Galerie Butovice, které je pro svou neúspěšnost označováno za projekt duchů, a dle názoru Karla Tinla by do dokončení projektu lanovky stejně zkrachoval.[4]

V anketě na iHNed.cz jen 23 % lidí hlasovalo, že je tato lanovka potřebná, a necelé tři čtvrtiny zvolily možnost „ne“.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]