Langobardsko-gepidská válka (567)
| Langobardko-gepidská válka | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Langobardko-gepidská válka | |||
 Království Gepidů v polovině 6. století | |||
| Trvání | 566-567 | ||
| Místo | Dolní Panonie | ||
| Výsledek | vítězství Langobardů a Avarů | ||
| Změny území | zánik Gepidů | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Langobardsko-gepidská válka byla serií vojenských střetů mezi germánskými kmeny Langobardů, Gepidů a kočovného kmene Avarů, která byla v roce 567 příčinou zániku království Gepidů v Dolní Panonii s centrem v Sirmiu i kmene samotného.[1]
V roce 566 uzavřel langobardský král Alboin smlouvu s kočovnými Avary proti Gepidům, v niž Avarům slíbil dobyté území, pokud Gepidy porazí.[2] Již následující rok 567 byli Gepidové poraženi,[3] přičemž král Gepidů Kunimund byl zabit samotným Alboinem. Avaři vedení kaganem Bajanem I. následně obsadili gepidské území a vytvořili Avarský kaganát.[2] Byzantský císař Justinus II. obávající se rozpínavosti Avarů vyslal vojsko vedené Baduarem, který převzal alespoň kontrolu nad Sirmiem a poskytl útočiště vůdci Gepidů Usdibadovi.[3] Podle historika Herberta Schutze mnoho Gepidů vstoupilo do langobardských řad, zatímco zbytek odešel do Konstantinopole.[2] Oproti tomu podle Rogera Collinse se zbytek kmene sloučil buď s Avary nebo Langobardy.[3] Ačkoli pozdější langobardské zdroje tvrdí, že v této válce měli ústřední roli, ze soudobých byzantských zdrojů je jasné, že hlavní roli měli v této válce především Avaři.[4] Po zániku království Gepidů se Avaři stali novou hrozbou pro Byzantskou říši. Rozpínavosti Avarů nebyli ušetřeni ani jejich dřívější spojenci Langobardi, kteří nakonec odešli do severní Itálie, kde založili Langobardské království.[2]
Podle langobardského kronikáře Paula Diacona porážkou Gepidů trpěla především Kunimundova dcera Rosamunda, kterou Langobardi zajali jako rukojmí a následně si ji Alboin vzal za manželku.[5] Ve Veroně ji na hostině donutil pít z poháru, který si nechal vyrobit z lebky jejího otce a kterou nosil kolem opasku, přičemž ji vyzval, aby vesele pila se svým otcem.[5] Rosamunda za toto příkoří nechala později Alboina zavraždit.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lombard–Gepid War (567) na anglické Wikipedii.
- ↑ SARRIS, Peter. Empires of Faith: The Fall of Rome to the Rise of Islam, 500-700. [s.l.]: OUP Oxford Dostupné online. ISBN 978-0-19-926126-0. S. 79. (anglicky)
- ↑ a b c d SCHUTZ, Herbert. Tools, Weapons and Ornaments: Germanic Material Culture in Pre-Carolingian Central Europe, 400-750. [s.l.]: BRILL, 2001. 255 s. Dostupné online. ISBN 978-90-04-12298-7. S. 80–81. (anglicky)
- ↑ a b c COLLINS, Roger. Evropa raného středověku 300-1000. [s.l.]: Vyšehrad 479 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7021-660-6.
- ↑ a b GOFFART, Walter A. Barbarian Tides: The Migration Age and the Later Roman Empire. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-3939-3. S. 202. (anglicky)
- ↑ a b PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book 1.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XXVII. (anglicky)