Laktacidóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Laktacidóza (též laktoacidóza) je stav způsobovaný nahromaděním kyseliny mléčné v těle. Vede k překyselení krve (acidóze) a považuje se za samostatnou formu metabolické acidózy[1]. Hypoxie a hypoperfuze tkáně nutí buňky štěpit glukózu anaerobně. To vede k tvorbě kyseliny mléčné. Proto je zvýšená hladina kyseliny mléčné, společně s klinickými znaky a symptomy, indikací hypoxie, hypoperfuze a možného poškození tkáně. Laktacidóza je charakterizována úrovní laktátu nad 5 mmol/l a pH séra pod 7,35[2].

Patofyziologie[editovat | editovat zdroj]

Mnoho buněk v těle za normálních okolností spaluje glukózu na vodu a oxid uhličitý. Tento proces je dvoufázový. Nejdřív se glukóza rozštěpí na kyselinu pyrohroznovou (pyruvát), čemuž se říká glykolýza. Potom mitochondrie v rámci Krebsova cyklu oxidují kyslíkem pyruvát na vodu a oxid uhličitý. Je-li v krvi nedostatek kyslíku, mitochondrie nemohou spalovat všechen pyruvát vytvořený glykolýzou a ten se hromadí v buňce. Buňka toto hromadění netoleruje, přeměňuje pyruvát na laktát a ten vypouští do krve, čímž způsobuje laktacidózu.

Při vzácném vrozeném onemocnění mají děti sklon k laktacidóze, protože jejich mitochondrie nepracují správně. Potřebuje-li jejich tělo vydat více energie než obvykle, například při sportu nebo při nemoci, spalují více glukózy a tvoří více kyseliny pyrohroznové. Protože ale jejich mitochondrie jsou pomalé, pyruvát nepřevádějí na vodu a oxid uhličitý dostatečně rychle. Ten se proto akumuluje a jeho nadbytek je transformován na kyselinu mléčnou, která se šíří do těla a způsobuje laktacidózu.

Znakem laktacidózy je hluboké a rychlé dýchání, zvracení a bolest břicha. Laktacidóza může být způsobena diabetickou ketoacidózou, onemocněním jater nebo ledvin, stejně jako některými léky (nejvýznamněji antidiabetikem fenforminem). U některých léků proti HIV (antiretrovirů) je uvedeno varování, že je třeba sledovat, zda se neobjeví symptomy laktacidózy způsobené mitochondriální toxicitou.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Cohen-Woodova klasifikace kategorizuje příčiny laktacidózy takto[3]:

  • Typ A: Snížená perfuze nebo oxygenace
  • Typ B:
    • B1: Základní onemocnění (někdy způsobuje typ A)
    • B2: Medikace nebo intoxikace
    • B3: Vrozená porucha metabolismu

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Existuje více různých příčin laktacidózy[4]. Patří mezi ně:

Související stavy[editovat | editovat zdroj]

Laktacidóza je základním procesem posmrtné ztuhlosti. Svalová tkáň zemřelého se v nepřítomnosti kyslíku uchyluje k anaerobnímu metabolismu a do tkáně se uvolňuje významné množství kyseliny mléčné. To společně se ztrátou adenosin trifosfátu způsobuje, že svaly tuhnou.

Laktacidóza může být také výsledkem deficitu vitaminu B1 (thiaminu).

Zvířata[editovat | editovat zdroj]

Plazi, kteří při silných pohybech spoléhají primárně na anaerobní způsob získávání energie, mohou být na laktacidózu zvláště náchylní. Konkrétně při lovu velkých krokodýlů tato zvířata často tvoří taková množství laktátu, že to významně mění pH jejich krve, což jim mnohdy brání reagovat na podněty a pohybovat se. Byly zaznamenány případy, kdy zvlášť velcí krokodýli, kteří kladli extrémní odpor proti jejich ulovení, později zemřeli v důsledku narušení rovnováhy pH jejich krve[7].

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lactic acidosis na anglické Wikipedii.

  1. LUFT, FC. Lactic acidosis update for critical care clinicians. Journal of the American Society of Nephrology. American Society of Nephrology, February 2001, roč. 12, čís. Suppl. 17, s. 15–19. Dostupné online [cit. 2008-05-28]. PMID 11251027. 
  2. Lactic Acidosis retrieved from Access Medicine "Diagnostic Tests" [online]. [cit. 2009-03-25]. (J Intern Med 2004;255:179. [PMID: 14746555]). Dostupné online. 
  3. Woods, Hubert Frank; Cohen, Robert. Clinical and biochemical aspects of lactic acidosis. Oxford: Blackwell Scientific, 1976. ISBN 0-632-09460-5. 
  4. Lactic Acidosis retrieved from Clinician's Pocket Reference, Chapter 4 via Access Medicine [online]. [cit. 2009-03-25]. Dostupné online. 
  5. Fimognari FL, Pastorelli R, Incalzi RA. Phenformin-induced lactic acidosis in an older diabetic patient: a recurrent drama (phenformin and lactic acidosis). Diabetes Care. April 2006, roč. 29, čís. 4, s. 950–1. Dostupné online. PMID 16567854. 
  6. Yang PW, Lin KH, Lo SH, Wang LM, Lin HD. Successful treatment of severe lactic acidosis caused by a suicide attempt with a metformin overdose. Kaohsiung J. Med. Sci.. February 2009, roč. 25, čís. 2, s. 93–7. Dostupné online. PMID 19321413. [nedostupný zdroj]
  7. [1] Archivováno 2. 5. 2009 na Wayback Machine.. Accessed 31 January 2009.
  • Clinical Physiology of Acid-Base and Electrolyte Disorders by Rose, Post
  • Intensive Care Medicine by Irwin and Rippe
  • The ICU Book by Marino

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]