Ladislav Bezák
| Ladislav Bezák | |
|---|---|
| Narození | 12. září 1932 Praha |
| Úmrtí | listopad 2018 (ve věku 86 let) |
| Povolání | pilot |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ladislav Bezák (12. září 1932 Praha – listopad 2018[1]) byl československý akrobatický pilot, v roce 1960 první vítěz Mistrovství světa v letecké akrobacii (FAI World Aerobatic Championships), se strojem Zlín Z-226A a první vítěz Biancotto Trophy v roce 1965.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Vyučil se nástrojařem, přičemž se začal věnovat parašutismu a záhy i bezmotorovému létání na kluzácích.[2] Poté vystudoval vysokou školu zemědělskou a během studia absolvoval i výcvik v motorovém létání.[2]
Počátkem 70. let dvacátého století se rozhodl emigrovat z komunistického Československa. Dne 19. prosince 1971 se rozhodl uletět s manželkou a čtyřmi dětmi na dvoumístném letounu Zlín Z-226T, poznávací značky OK-MUA. Po vzletu a nabrání kurzu směrem na západ se letoun objevil na vojenských radarech. Operátor PVOS (protivzdušná obrana státu) vyslal proti neznámému letounu hotovostní MiG-15bis. Za několik minut došlo k navázání kontaktu, střelbě světlic a dokonce výstražné střelbě z palubních zbraní, která měla donutit Bezáka k návratu. Pilot Zlínu reagoval úhybnými manévry, díky kterým se následně dostal do oblačnosti. Celá rodina bezpečně přistála u Norimberku.[3]
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]
Ladislav Bezák se v šedesátých letech stal nejúspěšnějším československým akrobatickým pilotem. Svého největšího úspěchu dosáhl roku 1960 v Bratislavě, kde vyhrál první oficiální mistrovství světa v letecké akrobacii.[2]
Je znám jako první pilot, který provedl speciální akrobatický manévr zvaný „lomcovák“.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Civa News > Ladislav Bezák. civa-news.com [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-11.
- ↑ a b c http://technet.idnes.cz
- ↑ Šest lidí prchalo ve dvoumístném letadle na Západ. Útočil na ně MiG-15. iDNES.cz [online]. 2015-03-03 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
